V předjaří je ideální čas začít, jenže ne každý má kde, nebo má alespoň ten pocit. Jenže začít lze i na okenním parapetu, na panelákové lodžii či v komunitní zahradě uprostřed velkoměsta. Nebo odejít z města na venkov. Těch, kteří uvažují o všech uvedených možnostech, je mezi námi víc a víc.
Pro tyto zájemce o samozásobení rodiny ovocem, zeleninou, případně dalšími plodinami v časech ekonomické krize a zdražující energie se pořádal minulý víkend na Toulcově dvoře v Praze kurz zahradničení právě podle principů permakultury. Byli jsme tam a nutno uznat, že není od věci podobný kurz absolvovat: ty, kteří zatím o zahradničení nic nevědí, postaví pěkně zpátky na zem.
"Hlavní je nemít velké oči, reálně plánovat a neočekávat okamžité zázraky," drží všechny začínající pěstitele nohama na zemi díky vlastním zkušenostem Marek Kvapil, který s rodinou zahradničí na svém pozemku na Hané a provozuje webové stránky o potravinových zahradách. Jako odstrašující příklad uvedl sám sebe, když první rok osázel celé pole, ale úroda byla ubohá, protože nic nestíhal.
Permakulturní pěstování chce trpělivost a plánování
Permakultura je často mylně spojována s představou, že jde o zahradu pro lenochy. Svým způsobem ano, ale až když máte za sebou roky pořádné dřiny a to lenošení si zasloužíte. Své o tom ví Jaroslav Svoboda, který do úvodní části své knihy Kompletní návod k vytvoření ekozahrady realisticky zařadil kapitolu Receptář nejen na prvních 10 let (více o permakulturách i knize zde).
Vhodné kombinace plodinDůležité jsou také kombinace rostlin, které spolu umí žít v harmonické symbióze. "Jsou to například jahody s pórkem, česnekem či cibulí. Pak mrkev, salát a cibule nebo kopr s okurkami či rajčata s česnekem. A třeba takovou lichořeřišnici můžete zasadit k ovocným stromkům, bude je chránit od mšic a vy získáte květy za letních salátů, jsou jedlé a chutné," radí Marek Kvapil, který už tyto kombinace vyzkoušel. |
Permakulturní zahradník totiž sice půdu nemusí rýt ani okopávat, ale ani ji neušlapává a každopádně se ji snaží chránit před erozí. Jeho mottem je také čistě přírodní hnojení a poměrně časté mulčování. Jednou z možností mulčování, která se používá v úplných začátcích na "zelené louce", je takzvaný neprůstřelný mulč.
Znamená to na povrch země navršit hnůj, čerstvou trávu nebo plevel (jako zdroj živin a dusíku) a na tuto vrstvu položit papírový karton jako protiplevelnou bariéru. Následuje další vrstva hnoje a případně trávy a sláma či listí (jako mulč a zároveň zdroj důležitého uhlíku). Za týden či dva karton zvlhne a na takto zušlechtěný záhon můžete začít sázet. Mulčujete ho pak v podstatě do té doby, dokud tam neroste jen to, co chcete. A může to být klidně třeba lebeda, je z ní výborný špenát.
Karton se ale také dá vlhčit už při pokládání. "Spíše jde o to, aby se záhon slehl a organická hmota trošku rozložila," dodává Marek Kvapil. Proto je výhodné zakládat takové záhony na podzim, aby na jaře byly připraveny k osázení či osetí. Pokud jste to na podzim nestihli, můžete začít i teď a připravit si tak záhony na předpěstovávanou zeleninovou sadbu nebo brambory.
Pěstování nevzdávejte ani ve městě, stačí i balkon
Začít s pěstováním se opravdu dá i na parapetu nebo na balkoně (více v předchozím článku zde). Hnojit můžete vlastním kompostem vyprodukovaným z vašeho bioodpadu ve spolupráci se žížalami (o vermikompostérech čtěte zde).
Podívejte se, jak se vermikompostér zakládá a jak pracuje:
18. května 2022 |
Bát se přitom nemusíte ani samozavlažovacích truhlíků (více zde), alespoň vaše úroda nebude záviset na každodenním zalévání. A teprve když vás pěstování opravdu chytne, posuňte se o level výš a sežeňte si zahrádku.
Vaší cestou může být i komunitní zahrada
Bydlíte-li například na pražském Jižním Městě, mohlo by se zdát, že tzv. jedlý balkon je vaše jediná možnost. Stačí se ale ozvat a můžete se zapojit do života komunitní zahrady mezi paneláky a obhospodařovat si tam vlastní záhonek nebo pěstební nádobu (informace pro zájemce najdete zde). Projekt před rokem úspěšně rozjela nezisková organizace Kokoza, projekt podporuje i městská část Praha 11 a platí tam nepsané pravidlo, že se veškerý odpad kompostuje, hnojí se jen přírodními zdroji živin a žádná chemie se nepoužívá.
Loni takhle zahradničili i v centru Holešovic (více zde), doslova mezi činžáky, za zvuku cinkajících tramvají. Organizátora Matěje Petránka stála tahle zkušenost rok života, protože se ukázalo, že projektu se musí věnovat naplno. Díky komunitní zahradě Prazelenina se ale navzájem poznalo tolik zajímavých lidí, kterým není jedno, v jakém prostředí žijí, že své zkušenosti ani náhodou nelituje.
A jakkoliv to na podzim vypadalo, že šlo o projekt na jeden rok (na místě se bude stavět nový dům), z webových stránek i facebookového profilu Prazelenina zájemci aktuálně vyčtou, že na konci března bude v Holešovicích opět otevřena brána a zahájena další zahradnická sezona.
"Dům se má začít stavět až v říjnu, takže jsme pronájem pozemku od majitele získali na další sezonu," raduje se Petránek. "Takže navezeme kompost, abychom přidali živiny do loňských záhonů, a začneme. Závislí jsme samozřejmě ještě na počasí." Pod pojmem záhony si ovšem představte řadu europalet, na kterých sedí pytle s hlínou nabízející pěstební plochu zhruba metr čtvereční.
