Účelem komunitní energetiky je podpora decentralizace a zapojení menších hráčů energetiky. „Snažíme se rozpohybovat všechno, co nám legislativa nabízí,“ říká předsedkyně Andrea Kubernátová, hlavní tahoun skupiny.
S poznatky se svěřuje v zasedací místnosti obecního úřadu obce Zbůch nacházející se v okrese Plzeň-Sever, která se zapojila do pilotního projektu podporovaného ve výzvě Ministerstva životního prostředí ČR pro zakládání energetických společenství.
Enerkom PlzeňskoSpolečenství bylo založeno ve spolupráci s Místní akční skupinou Radbuza a Mikroregionem Radbuza na území obcí s rozšířenou působností Nýřany, Plzeň a Stod. Od svého vzniku se snaží pomoci domácnostem, firmám, ale také zemědělcům a Společenství vlastníků jednotek, aby mohli začít snižovat energetickou náročnost budov a nákladů na energie. Zakládá si na tom, že zná své území a propojuje výrobce energii s těmi, kteří mohou jejich přebytky efektivně využít. |
„I když je název naší komunity výstižný a pěkný, naráželi jsme na situace, kdy jsme museli své aktivity vysvětlovat. V lidech to vyvolávalo asociace s energošmejdy, kteří jsou v našem regionu bohužel pořád aktivní,“ přiznává Kubernátová.
Zelená energie může spojit generace i sousedy, sdílení přebytků by mělo začít v létě |
Enerkom Plzeňsko má v týmu certifikované energetické poradce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, pochvaluje si však i spolupráci s Unií komunitní energetiky (UKEN), jehož je součástí. UKEN vydal již několik praktických návodů, jak začít sdílet elektřinu v Česku.
Sdružení na Plzeňsku však čerpalo rady i od zkušenějších kolegů aktivních na druhé straně republiky. Enerkom Opavsko má co do vzniku i projektů náskok, jeho aktivní zástupci se pro změnu nechali inspirovat podobnými organizacemi působícími již nějakou dobu v západní Evropě.
Start nové energetiky se blíží. Datové centrum má začít fungovat od srpna |
Vzniku energetických komunit v Čechách již nic nebrání, sdílení v praxi však umožní až funkční Elektroenergetické datové centrum (EDC). Pro efektivní fungování potřebují data o vyrobené a sdílené elektřině, a to co nejblíže reálnému času. Získají je právě od EDC, vždy za předešlý den, dokonce pro každý patnáctiminutový interval. Provoz tzv. dočasného řešení EDC má být spuštěn 1. srpna, s plným provozem centra se počítá od poloviny roku 2026.
Obec Zbůch se připojila
Energická inženýrka Kubernátová přiznává, že i na Plzeňsku se k možnosti sdílení řada obcí staví prozatím skepticky. O to více oceňuje kladný přístup vesnice Zbůch. „Na jedné straně jsme hledali zdroje a na druhé odběratele. Sešlo se nám to a vychází nám, že by takto naše společenství mohlo dobře fungovat,“ dodává optimisticky.
Starosta obce Zbůch Dušan Duchek se k nápadu připojení do nové energetické komunity postavil kladně. (1. července 2024)
Novodobí průkopníci komunitní energetiky přesvědčují okolí, že zapojené subjekty mohou společně dosáhnout vysoké míry energetické soběstačnosti v dané lokalitě, stabilizovat ceny energií a k tomu ulevit i přírodě.
Zdůrazňují, že se jedná o příležitosti pro samotné obce, ale i pro podnikatele, případně neziskové organizace. Díky novým pravidlům bude možné lokálně vyrobenou energii spotřebovávat, sdílet a prodávat, a to vše v blízkosti původního zdroje.
Úspora sdílením. Stát se součástí komunitní energetiky bude výhoda |
Nejčastěji se jedná o střešní solární elektrárny (FVE) s možností akumulace energie (bateriová úložiště), optimalizaci spotřeby, komunitní výtopny využívající OZE, systémy aktivního hospodaření s energií, či komunitní dobíjecí a plnící stanice poháněné energií vyprodukovanou v rámci společenství. V rámci komunity může být zaveden společný sdílený energetický management, správa majetku, administrativa nebo společné investování.
Starosta obce Zbůch Dušan Duchek se k nápadu připojení do nové energetické komunity postavil kladně. „Realizovali jsme nejrůznější renovace a opravy, ale stále máme nemovitosti, které jsou ve špatném stavu. To byl také hlavní důvod, proč jsme do toho šli,“ přiznává. Mezi lety 1911 až 1977 byl na severním okraji vesnice v provozu černouhelný důl Obránců míru a trvalo přes půl století, než se obec z ukončení jeho provozu a z následného úbytku obyvatel vzpamatovala. Dnes jich zde žije opět kolem tří tisíc.
Kam s přebytky elektřiny? Řešení má přinést novela, slibuje ušetřit miliardy |
„Čím více jsme pronikali do projektu, tím více jsme viděli výhody, které komunita nabízí,“ přiznává starosta. Jak dodává, obec si nejdříve zmapovala stav všech nemovitostí, zanalyzovala situaci, poté zorganizovala individuální jednání s občany-majiteli a nakonec setkání se zástupci Enerkom Plzeňsko. Místopředseda komunity Zdeněk Strejc pomáhal při zjišťování zájmu ze strany místních firem, z nichž některé již obnovitelné zdroje využívají. Několik z nich projevilo zájem o vstup do společenství Enerkom Plzeňsko.
Je mezi nimi i společnost Ten Expres zabývající se logistikou. V obci Zbůch vlastní velké skladovací haly, na části střech již fotovoltaiku má. Díky FVE vyrábí kolem 88 kWp, všechnu energii nespotřebuje. Připravený projekt pro výrobu 350 kWp čelí údajně potížím s připojením do sítě. Když se vyřeší a spustí se naostro i sdílení, Ten Expres by mohl začít zásobovat vyrobenou elektřinou několik domů v obci.
Pouze fotovoltaiky nestačí
Sřechy obecních budov, které chce Zbůch renovovat, se mají podle plánů využít na maximum, co se týče instalace fotovoltaických panelů. Takto vyrobená elektřina by se v rámci komunity poté sdílela, přičemž do programu mají být zařazeny i sociálně slabší rodiny.
„Jsou to Sudety, chybí zde historická provázanost občanů s půdou. Je těžké místní lidi semknout. Ale právě energetika a sídlení se nám jeví jako obrovská příležitost je sjednotit,“ konstatuje starosta Duchek. Podle něj oslovení občané nyní čekají, jak se vše bude dále vyvíjet.
Enerkom Plzeňsko nechtěl zůstávat pouze u fotovoltaiky jako jednoho zdroje energie. Oslovil proto i Václava Štefánka, majitele firmy Agro Energy hospodařícího na rozloze 400 hektarů, který vlastní v sousedních Vejprnicích drůbežárnu a bioplynovou stanici.
Bioplynová elektrárna byla ve Vejprnicích vybudovaná před patnácti lety. (1. července 2024)
„Nový projekt energetické komunity mne zaujal proto, že bychom mohli prodávat elektřinu výhodněji těm, co by o ni stáli,“ říká Štefánek stojící kousek od červené kupole zakrývající fermentor. Jak vysvětluje, prodejní cena elektřiny z bioplynky je daná, vyhlašuje ji Energetický regulační úřad. Možný je i povinný výkup, ten volí firma jako jistotu již druhým rokem. Majitel ale přiznává, že prodej sotva pokryje výrobní náklady.
Bioplynová elektrárna ve Vejprnicích byla vybudovaná před patnácti lety, stavba trvala 210 dní, vyšla na 65 milionů korun, z toho 22 milionů Kč dostal majitel ve formě dotací od EU. Technologii dodala německá firma Johann Hochreiter, která poskytuje i servis.
Bioplynová elektrárna byla ve Vejprnicích vybudovaná před patnácti lety. (1. července 2024)
Bioplynka má výkon 530 kW, mohla by zásobovat elektrickou energií 30 obytných domů a zároveň dalších 15 může vytápět teplem. Momentálně však vyrábí elektřinu a teplo pouze pro budovy farmy, zbytek, přibližně 300 tisíc kilowatthodin, dodává do sítě ČEZ.
Musí to dopadnout a pak se přidají další
„Kukuřice se dávkuje po hodině do fermentoru. Ten je pod námi. Je šest metrů hluboký, v průměru má 38 metrů. Jsou tam míchadla, která celou masu otáčejí,“ vysvětluje Štefánek. Organické materiály jsou uzavřeny a utěsněny ve fermentorech bez přístupu vzduchu. Působením anaerobních bakterií se z nich pomalu uvolňuje a odebírá bioplyn s vysokým obsahem metanu.
Do útrob fermentoru lze nahlédnout přes malé okno, kde je vidět hnědou hmotu. Ta se začne pohybovat, rozvlní se a nad hladinou se tvoří malé bublinky. „To je ten plyn,“ zdůrazní majitel.
Bioplynová elektrárna byla ve Vejprnicích vybudovaná před patnácti lety. (1. července 2024)
„Nebudu říkat, že to není cítit, ale je to snesitelné,“ poznamenává k zápachu typickému pro živočišnou výrobu. Bioplynka se nachází zhruba tři kilometry od obce. Na roční provoz spotřebuje sedm tisíc tun kukuřičné siláže, tři tisíce tun drůbežího trusu a tisíc tun travní siláže. „Momentálně děláme siláže ze žita, ale na kukuřici jede bioplynka nejlépe. Máme však připravený projekt pro gastroodpady, což by znamenalo šest tisíc tun odpadů ročně,“ dodává Štefánek.
„Dneska již víme, co bioplynka potřebuje. Obsluhuje ji pouze jeden zaměstnanec, který zde není nepřetržitě, věnuje se i jiné práci. Elektrárna je však v provozu 24 hodin denně, prakticky celý rok s výjimkou odstávek, kdy se mění třeba olej,“ popisuje majitel. Zdůrazňuje, že pro její provoz je důležité mít vlastní produkci: „Nešel bych do toho, kdybych neměl své hektary, svá pole. Závislosti na cenách vstupních surovin je obrovská,“ upozorňuje.
Bioplynová elektrárna byla ve Vejprnicích vybudovaná před patnácti lety. (1. července 2024)
Pokud vyjdou plány, mohla by se elektřina a teplo z bioplynové stanice ve Vejprnicích v rámci komunity sdílet. A stejně tak i zdroje dalších členů Enerkom Plzeňsko.
„Jedná se o pilotní projekt, chtěli bychom ostatním obcím ukázat, že to má smysl. Že i když jsme na tom relativně špatně, existují možnosti posunout se kupředu,“ svěřuje se starosta Duchek. Přiznává, že vzhledem k tomu, že vzal projekt pod svá křídla, si nedovede představit, „že by to nedopadlo“.
„Vypracujeme technickou studii a analýzu a dáme do toho všechno, aby se to povedlo,“ slibuje Kubernátová. Jak dodává, energetické společenství na Plzeňsku bude připraveno tak, aby mohlo fungovat a aby se pak přidávali další.
