Rajčata, papriky, okurky, zelí, kedlubny, květák, celer. Pro každý druh zeleniny platí trochu jiná pravidla pro předpěstováni i pro to, jak by měla ideální sadba ve výsledku vypadat. A polovina března je hranicí, kdy má výsev ještě smysl.
Základní postup je ale pro zeleninu i pro okrasné letničky stejný. Poměrně vyčerpávající informace k výsevu najdete v předchozím článku Vysévejte letničky, uděláte si radost a ještě ušetříte.
Podívejte se na video, kde zahradnice radí, jaké vybrat letničky :
21. února 2009 |
Chuť rajčat či paprik ze zahrádky nebo od farmářů najednou opět umíme ocenit. Zřejmě jsme si potřebovali zažít zkušenost s plody pocházejícími z doslova průmyslových plantáží. Viz článek Proč jsou rajčata z obchodu jako malovaná, ale chutnají jako amarouny.
Není tedy divu, že se ve městech ujaly takzvané "bedýnky" (Svého dodavatele bedýnek s čerstvou zeleninou si najděte na internetu) a farmářům můžeme kvůli vońavé zelenině na trzích téměř utrhat ruce (Sedm tipů jak nakupovat na farmářském trhu a vyhnout se frontám). Brambory těžko, ale například svoje vlastní cherry rajčátka si přitom můžete vypěstovat i na balkóně paneláku.
TIP: Sterilní prostředí pro semínka vytvoří perlitZahrádkářům se osvědčil výsev semínek do hrubého perlitu, který je naprosto sterilní, takže při jeho použití nehrozí padání klíčících rostlinek. V zahrádkářských prodejnách se prodává jako agroperlit, částice by měl mít velké okolo 3 milimetrů. Perlit nasypete do květináčku či truhlíku, semínka rozprostřete na jeho povrch a vše přikryjete savým papírem. Do podmisky pak průběžně dolévejte vodu, aby stále dosahovala zhruba výše jednoho centimetru. Savý papír na povrchu roste, případně můžete nádobu překrýt i igelitem. Jakmile semínka vzklíčí natolik, že se objeví děložní lístky, můžete savý papír odstranit. Jednotlivé sazeničky dostatečně povyrostou, z perlitu je lehce a bez poškození vyjmete a rozsadíte do květináčků. Z těch už je pak na stanoviště rozsadíte i s kořenovým balem. |
Jakého výsledku se potřebujete dopracovat
Správně předpěstovaná rajčata by neměla být vyšší než nějakých 25 centimetrů. Stonky musí mít silné a rovné, s děložními lístky a nejméně sedmi listy, za kterými už mohou vyrážet květenství a první kvítky.
Ideální sadba paprik by měla být maximálně 20 centimetrů vysoká, s pevným stonkem, alespoň s pěti zdravě zelenými listy a rozvíjejícími se květy. Pořád by ještě na rostlině měly být děložní lístky.
Okurky mají mít dva děložní a čtyři a více pravých listů bez poškození a skvrn. Stonky musí být rovné, maximálně by měly být 20 cm dlouhé.
Salát správně narostlý pro výsadbu by měl mít 4 až 6 pevných listů, vysokých maximálně 10 centimetrů – nesmíte ho nechat vytáhnout (třeba z nedostatku světla). Nesmí mít také zaschlé okraje a povadlé spodní lístky. Podobně mají vypadat i sazenice čínského zelí.
Zelí, kapusta, květák, brokolice i kedlubny musí mít pevný nevytáhlý stonek se zelenými děložními lístky a nejméně pěti silnými a zdravými listy; to znamená nesmí se stáčet, ani mít nažloutlé skvrny či okraje.
Ani celer pro výsadbu by neměl mít vytáhlé stonky (max 15 cm) a zavadlé lístky, zato by měl být dostatečně hustý - se šesti až osmi lístky.
Sazenice pórku má být štíhlá a rovná jako tužka, se zelenými špičatými lístky bez skvrnek a zahnědlých špiček.
Výše uvedené platí nejen pro rostlinky, které si sami vypipláte. Umět rozpoznat kvalitní sadbu se vám vyplatí i při nákupu v zahradnictví či hobbymarketu. Jen s takovou se - při správném dalším pěstování - dočkáte výborné zeleniny z vlastního záhonu. Nebo v případě letniček zdravých a silných rostlin se záplavou květů.