Sršeň asijská dobývá Evropu, u nás může ničit včelstva do čtyř let

aktualizováno 
Říká se jí také vosa čínská a do Francie byla v roce 2004 zavlečena zřejmě se zásilkou bonsají. Od té doby se rozpíná zhruba rychlostí 100 kilometrů za rok. Vzhledem k tomu, že už se dostala do Německa, můžeme ji tu čekat za pár let.

Sršeň asijská (Vespa velutina) | foto: Profimedia.cz

Na rozdíl od naší v podstatě mírumilovné sršně jde o predátora, který v Evropě nemá přirozené nepřátele. Původně se zdálo, že horský masiv Pyrenejí pro ni bude nepřekonatelnou bariérou, nicméně už v roce 2010 se objevila ve Španělsku a o něco později v Portugalsku. 

Výskyt byl též podle Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky nahlášen v roce 2011 z Belgie (ale o rok později zde nezaznamenána nebyla). Itálie oznámila výskyt druhu v roce 2013, Německo o rok později.

Problém se sršní asijskou je v tom, že dokáže decimovat evropská včelstva. „Mají velmi silná kusadla a naše včely se jim nedokážou ubránit. Takže sršně je v podstatě rozkoušou. Několik jedinců sršně asijské dokáže zničit celý úl,“ vysvětluje včelař Radek Smrčka.

V podstatě jim jde o teritorium a o jídlo. Živí se hmyzem a v úlech ho mají nadbytek „jako na tácku“.

Stávající rozšíření sršně asijské v Evropě

Stávající rozšíření sršně asijské v Evropě

Východní včelstva si během milionu let vypracovala proti útokům účinnou strategii. Jakmile se objeví predátor, včely se kolem něj shluknou do tak těsného roje, že mu znemožní přívod vzduchu. 

Navíc silným máváním křídel zvednou svou teplotu až nad 47 stupňů, což je pro sršeň asijskou neslučitelné se životem – v podstatě ji upečou. Takovou strategii však evropské včely nemají, proto hynou.

Velmi dobře je to vidět na videu, které připomíná filmy jako Válka světů. Pouhých třicet jedinců zničilo 30tisícový úl. Je ovšem pravda, že zde šlo o velkou japonskou (mandarinskou) sršeň, ale ukazuje to, proč se této sršně evropští včelaři tolik bojí.

Na rozdíl od naší sršně obecné je trochu menší, ale podle některých zdrojů je velmi agresivní. Naše sršeň obecná sice budí strach a hodně lidí se bojí jejího hlubokého zvuku, ale stačí se nepřibližovat na méně než 50 centimetrů a nedráždit ji a lze vedle ní docela bez problémů žít. 

Oproti tomu sršeň asijská pronásleduje člověka až do okamžiku, kdy mu dá žihadlo. Při větším pobodání hrozí i úmrtí.

Zatím podle materiálů Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky neexistuje efektivní likvidace tohoto druhu v Evropě. Ve Francii byly (a jsou) odstraňována hnízda, zatím bez valného úspěchu snížení populace. 

Takže se na francouzském venkově místními drobnými zemědělci začínají na jaře využívat tradiční postupy lákání královen na plastové lahve obsahující černé pivo s cukrem. 

Na začátku zimního období jejich hnízda mohou vydrancovat někteří ptáci (žluna, sojka, sýkory), během sezony loví některé jedince včelojed lesní či vlha pestrá, což vzhledem k početnosti populací představuje zanedbatelný vliv. Občas je zaznamenán případ parazitujících jedinců z čeledi očnatkovití (Conopidae) či hlístic rodu Pheromermis, opět jde však o zanedbatelný vliv.

Autor:

Nejčtenější

Chtěla kocoura na mazlení, on na ni místo toho útočí. I na vnoučata

Ačkoliv působí jako agresor, podle Kláry kocour Mazlík ve skutečnosti jen...

Šestiletý kocour důchodkyně z Milevska se sice jmenuje Mazlík, ovšem jakémukoliv souznění se svým jménem se úspěšně...

Jídlo se má zapíjet, klidně i ryba mlékem. Panák na vytrávení je však zlo

Pivo je oblíbené zejména v kombinaci s obtížněji stravitelnými pokrmy. Ty jsou...

Zatímco Francouzi a Italové při jídle obvykle sáhnou po sklence vína, drsní seveřané dávají přednost...

Gastronomie je náhradní vojenská služba, řekl Pohlreich v Rozstřelu

Zdeněk Pohlreich v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel.

Zdeňka Pohlreicha znají mnozí jen díky roli televizního šéfa, kterou loni po deseti letech s úlevou opustil. Další ho...

Správný párek by měl mít 30 % tučného masa, říká řezník Kšána

Párky jsou jednou z nejoblíbenějších uzenin u nás.

František Kšána mladší se stal prototypem úspěšného řezníka, který propaguje chovy tradičních českých plemen a dokáže...

V Ugandě staví odolná kola z bambusu. Vydrží víc než z oceli nebo hliníku

Noordin Kasoma z Ugandy se rozhodl vyrábět kola z bambusu.

V Kampale, která leží v africké Ugandě, žije Noordin Kasoma, který se rozhodl pro neobvyklou výrobu kol. Místo dnes...

Další z rubriky

VIDEA ROKU 2018: Zachráněný veverčák a nenažrané housenky

Veverka se učí chodit s protézou

Veverčák přišel kvůli pytlákům o přední tlapky, ortoped mu sestavil protézu na míru. Podívejte se, jak nenažrané...

Chtěla kocoura na mazlení, on na ni místo toho útočí. I na vnoučata

Ačkoliv působí jako agresor, podle Kláry kocour Mazlík ve skutečnosti jen...

Šestiletý kocour důchodkyně z Milevska se sice jmenuje Mazlík, ovšem jakémukoliv souznění se svým jménem se úspěšně...

Farma Naděje nedělá rozdíly mezi „jedlými“ a „nejedlými“ zvířaty

Luna. Kůzle zachráněné z pastviny se zlomenou nohou. Bez pomoci by uhynula,...

Domov zachráněných bytostí. To se skví v záhlaví webových stránek Farmy Naděje, kde nacházejí pomoc především...

Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?
Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?

Nikdy nelze přesně naplánovat, jak bude porod probíhat. V zahraničí už řadu let fungují porodní domy jako alternativa klasické porodnice a domácího porodu. Jaké jsou přínosy a rizika těchto zařízení?

Najdete na iDNES.cz