Moja byla v letadle nejprve apatická, ale už při prvním krmení během letu se začala vztekat a bušit pěstičkou do bedny. "V tu chvíli se mi neskonale ulevilo. Oddychl jsem si, raději ať se trochu vzteká, než aby byla apatická," řekl s úlevou kurátor savců Pavel Brandl, jeden z týmu pražské zoo, který Moju doprovází.
Zbývajících 15 kilometrů do zooparku v Cabárcenu Moja překonala autem. Na místě ji i s bednou umístili do přepouštěcí místnosti, ve které bude po čas svojí několikadenní karantény. Lákat ji z bedny ven nebude nutné. "Každé zvíře vyleze z transportní bedny velice ochotně," prozradil Brandl zvláštnímu zpravodaji iDNES.cz ve Španělsku, jak se Moja bude zřejmě chovat, až její transportní bednu otevřou.
Průběh cesty iDNES.cz sledoval od rána
Moju bylo ráno nutné nejprve uspat, aby jí mohli odebrat krev, dát čip a uložit ji do transportní bedny. "Byla to její první anestezie, navíc byla ve stresu, takže bylo těžké dopředu odhadnout, jak bude na imobilizační látku reagovat," popsal před odletem ze starého ruzyňského letiště veterinář Roman Vodička. Povedlo se to nakonec až na poslední, pátý pokus.
Fotogalerie k Mojině odjezdu |
Před každým opakováním pokusu o uspání zvířete musel veterinář přepočítat správnou dávku uspávacího prostředku. Pokud by si Moja vytáhla i pátou šipku, musel by se s ohledem na její zdraví celý pečlivě připravený transport odložit. "Během stresu totiž adrenalin zalije receptory citlivé na imobilizační látku a tělo reaguje jinak než v normálním stavu," vysvětlil Vodička.
Gorilí slečna se od skupiny oddělila v pondělí dopoledne, což těžce nesla jak ona sama, tak zbytek skupiny. Jako silně sociální zvířata totiž gorily citlivě vnímají, jakmile se s některým členem jejich skupiny děje něco neobvyklého. Právě vzhledem k tomuto stresu pak bylo dnes ráno po osmé hodině těžké ji uspat. Nakonec se to ale podařilo, Moja podstoupila nutná vyšetření a odběr krve a následně se ještě v pavilonu Zoo Praha bez problémů probudila v transportní bedně.
Během vlastního transportu na letiště i během překládání do letadla už byla Moja zcela při vědomí a ve stabilizovaném stavu.
Moju odvezl viceprezident
Na pražském letišti na Moju a doprovod čekal přistavený letoun ATR-42, menší turbovrtulové letadlo vhodné pro kratší vzdálenosti. Za knipl usedl viceprezident letového provozu ČSA Marek Týbl.
"Všechny posádky nám tu cestu závidí. Jsme totiž první posádka, které bude navíc povoleno startovat s vlastní gorilou," žertoval pilot před startem.
Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek je městu Praha velmi vděčný za zajištění leteckého převozu. Vzhledem k citlivosti goril na počasí by případný transport autem Moja s největší pravděpodobností odmarodila.
Během letu měla vedle sebe stále veterinárního lékaře, kurátora savců a dva ošetřovatele, které dobře zná a kteří ji pak během transportu uklidňovali i podáváním nejrůznějších pamlsků. Ošetřovatelka Šárka Hanzálková se v pátek vrací, ošetřovatel Martin Vojáček s ní zůstane po dobu nezbytně nutnou - pravděpodobně týden - ve španělském Cabárcenu.
(V následujícím videu se podívejte, jak to vypadá v přírodním parku Cabárcena na severu Španělska.)
Spěch s transportem Moji souvisel především s tím, že chovatelé nechtěli zbytečně prodlužovat dobu, po kterou musela dospívající gorilí slečna brát antikoncepci (více Pětiletá gorilka Moja už dostává antikoncepci jako velká holka), aby nechtěně nedošlo k příbuzenské plemenitbě s otcem Richardem.
Samec Niky, Mojin budoucí partner
"Jako gynekolog a porodník jí velmi přeji, aby mohla přestat brát antikoncepci a v budoucnu se věnovat svým potomkům," popřál jí těsně před odletem pražský primátor Bohuslav Svoboda.
V novém Mojině domově je navíc březí pětiletá samička Chelewa. Proto se s přesunem Moji spěchá. Aby bylo její začlenění do gorilí rodiny úspěšné, musí mezi ně přijít dřív než narozené miminko.
První pokus zhatila chřipka
Cestu Moji sledujemeZvláštní zpravodaj iDNES.cz provází Moju na cestě do Španělska. Přineseme zprávy o pobytu Moji v Cabárcenu i podrobnosti o spojení s tamní skupinou goril. |
První pokus o transport Moji se odehrál v polovině října. Pak ale vypukla v pavilonu goril viróza a odjezd se musel odložit (více zde). Tehdy šlo o to, odvézt Moju v dostatečném časovém předstihu před porodem Bikiry, aby se pražská gorilí skupina mohla před další změnou dostatečně stabilizovat (více Gorilka Moja odchází z domova, ve Španělsku na ni čeká nová rodina).
Bikira sice porodila bez potřeby pomoci, ale mládě odložila, protože si s ním nevěděla rady. Posléze bylo mládě, které dostalo jméno Tano (Pátý), převezeno do gorilí školky ve Stuttgartu (čtěte zde).
Ošetřovatel z Prahy zůstane s Mojou jen pár dní
Na místě by měl pražský ošetřovatel s Mojou zůstat jen pár dní, podobně jako tomu bylo při příchodu Bikiry do Prahy (viz předchozí článek).
Podívejte se na video s Mojou z letošního září, kdy se plánoval odjezd na říjen:
Rychlé odloučení je pro psychiku zvířete šetrnější. "Je to úplně stejné, jako když dáte dítě na tábor. Každé protahování loučení je pro dítě i pro vás zbytečné trápení. Chceme, aby se Moja mohla co nejdříve soustředit na svoji novou rodinu," přiblížil Bobek důvod.
Podobně to vidí i kurátor savců. "Chovatel na místě je pro zvíře berličkou, která často oddaluje jeho chuť seznámit se s novým prostředím. Proto je přiměřené poslat s ním chovatele pouze na několik dní, aby vysvětlil novým chovatelům reakce zvířete, dohlédl na zavedení denního režimu, případně pomohl řešit aktuální reakci zvířete na nové prostředí. Pak už je jeho další přítomnost zbytečná."
