Gorily sbírají bylinky, milují houby a žvýkají semena pro povzbuzení

Podobně jako řidiči kamionů i gorily žvýkají semena rodu Cola obsahující kofein, aby zůstaly svěží. A nejen to. Konzumují i řadu prokazatelně léčivých rostlin a dokonce mají svoje zkušenosti i s rostlinami s halucinogenními účinky. Mají i svoje oblíbené lahůdky jako je aframon nebo houby podobné lanýžům.

Studiem stravy goril nížinných v přírodě se dlouhodobě zabývá řada vědců, přesto je gorily stále dokážou překvapovat. Gorily si totiž vybírají rostliny ke konzumaci nejen podle chuti, dostupnosti nebo výživné hodnoty. Často záměrně jedí rostliny, které mají léčivé nebo povzbuzující účinky.

Gorily si umí najít bylinky na léčení i na povzbuzení

Gorily nížinné v přírodě konzumují mezi 150 až 300 druhy rostlin. Mezi nimi bylo identifikováno 118 druhů, které se používají i v tradiční lidové medicíně. Řada z nich totiž působí proti parazitům, plísním, bakteriím či virům, jiné mají stimulační nebo halucinogenní účinky.

Jedním z oblíbených plodů jsou například semena rodu Cola, jimž afričtí domorodci, kteří je také často žvýkají, říkají "gorilí kola". Tato semena obsahují kofein a využívají je například i řidiči kamionů, aby vydrželi dlouho svěží.

Při jiném výzkumu v Gabunu bylo zjištěno, že gorily pojídají plody, stonky a kořeny rostliny Tabernanthe iboga, jejíž halucinogenní účinky jsou dobře zdokumentované.

Nejoblíbenější pochoutkou goril je aframon

Jednou z nejoblíbenějších pochoutek goril je aframon, jednoděložná rostlina z čeledi zázvorníkovitých, jejíž rod zahrnuje kolem 50 druhů. K nejznámějším patří Aframomum melegueta, kterému se někdy anglicky říká rajské zrno, guinejský pepř nebo malaguetský pepř.

Podle čeho Pygmejové gorily v pralese vystopují?

Přítomnost goril mohou naznačit okousané listy a plody, podobně jako polámané stonky rostlin, hlavně ale hnízda z listů aframonu, která si gorily staví na noc. A posledním vodítkem je samozřejmě přítomnost gorilího trusu, který napovídá, že jsou na blízku.

Už od středověku se dovážel i do Evropy, oblíbený byl především ve 14. a 15. století, kdy byl pravý pepř velmi drahý. Jeho obliba postupně upadala a téměř se přestal dovážet. V současnosti se mimo západoafrickou kuchyni používá minimálně, pouze na ochucení jednoho druhu norského piva a v exotické kuchyni.

V západní Africe se však aframon používá nejen jako koření, ale i jako léčivá bylina. A ne nedarmo. Vědci dokázali z jeho listů i plodů izolovat řadu látek, které působí proti virům, bakteriím a plísním, mají antimalarické účinky, snižují cholesterol, působí protizánětlivě a proti rakovině.

Vlevo rostlina aframonu z Kamerunu v detailu, uprostřed Daniel - jeden z bývalých lovců, který díky aframonu získal práci a dnes pravidelně zásobuje Limbe Wildlife Center čertsvými listy afroamonu. Vpravo sklizeň aframonu pro gorily v Limbe Wildlife Center

Dobře to vědí v záchranném centru v Limbe v Kamerunu, kde gorily mají aframon na jídelníčku denně. I když tato rostlina v přímém okolí centra neroste, není problém dovážet ji z ochranné zóny národního parku Mount Cameroon. Nejen že tak mají gorily čerstvý přísun své oblíbené pochoutky, ale díky jim získalo práci kolem 30 bývalých lovců.

Jedním z nejčastějších problémů goril v zoologických zahradách je kromě nadváhy vysoký krevní tlak a kardiovaskulární potíže. A právě to přivedlo chovatele v Denveru na myšlenku, že by aframon se svými širokými pozitivními účinky mohl přispět ke zlepšení zdraví jejich goril. Ovšem dovážet čerstvý aframon z Afriky do USA se ukázalo jako nemožné, tak si jej v Denveru zkusili vypěstovat sami.

Aframomum melegueta

Vytrvalá nedřevnatá rostlina, rostoucí v bažinatých lokalitách podél západního pobřeží Afriky. Má červené květy trumpetovitého tvaru, ze kterých se po odkvětu vytvoří 5 až 7 cm dlouhé lusky s velkým, množstvím malých, červenohnědých semen. Aframon má dlouhé úzké listy, které jsou součástí gorilího jídelníčku, navíc je gorily používají i ke stavbě hnízd. Při sklizni aframonu v druhotných pralesích v Kamerunu dbají na to, aby rostliny nepoškodili. Po třech měsících znovu obrostou a mohou se k nim tedy vrátit a opět posbírat listí.

Dovézt semena už nebyl takový problém, oříškem bylo, jak je přimět k životu. V přírodě musejí semena aframonu projít trávicím traktem zvířat, aby byla schopna vyklíčit. V zoologické zahradě tento proces nakonec nahradili tím, že semena 24 hodin máčeli ve vlažné vodě a pak je prostě obrousili skelným papírem. Při teplotě 22 ^oC pak semena klíčila asi dva měsíce.

Takto vypadá porost aframonu ve skleníku v Zoo Denver, když už je vhodný ke sklizni.

Po roce už aframon vytvořil dostatečné oddenky na to, aby bylo možné přikročit k první sklizni. Vzhledem k tomu, že aframon je trvalka, je možné jej v této fázi množit i oddenky, ve skleníku totiž zatím nevytváří plodná semena.

Denverští chovatelé ještě nemůžou říci, že by prokázali pozitivní vliv aframonu na zdraví svých goril. Množství, které zatím vypěstují totiž stačí jen na to, aby gorily dostaly svou dávku jednou za několik měsíců. Jednu věc však zjistili okamžitě: gorily aframon milují. Ani několik generací života v zajetí jim nedovolilo zapomenout na svou snad nejoblíbenější pochoutku.

Gorily patří mezi nadšené a trpělivé houbaře

Poměrně nedávným překvapením bylo pro primatology zjištění, že gorily rády sbírají i houby. Nyní už se potvrdilo v několika různých oblastech, že gorily rády sbírají malé, lanýžům podobné podzemní plodnice hub.

Při natáčení filmu Poslední velcí lidoopi (podrobnou prezentaci mapování míst, kde ještě žijí lidoopi, najdete v angličtině zde) se podařilo zdokumentovat i toto chování. Gorily pečlivě prohrabávají vrchní vrstvu půdy a přestože najdou jednu houbu za několik minut, neodradí je to od pečlivého pátrání. I z toho je jasné, že jim tyto houby dělají dobře.

Výzkumy gorilího jídelníčku můžou pokračovat ještě řadu let a stále budou přinášet nové a nové informace. Mohou nejen pomoci při sestavování krmných dávek pro gorily v lidské péči, ale například i vnést víc světla do otázky, jak se vlastně lidé naučili používat léčivé rostliny.