Spotřební daně z alkoholu v České republice podle autorů nerespektují cíle, které mají plnit, mimo jiné omezovat spotřebu za účelem snížení společenských nákladů na veřejné zdravotnictví. To se markantně ukazuje například u takzvaného tichého vína, které je v současnosti od spotřební daně osvobozeno.
Spotřební daně tvoří přibližně 12 procent celkových příjmů státního rozpočtu.
Autoři studie doporučují revizi stávajícího nastavení, zejména pak zavedení spotřební daně na takzvané tiché víno. Doporučují zvýšit základní sazbu spotřební daně u tichého vína z 0 korun na úroveň vína šumivého, tedy 2 340 korun/hl. Stát by pak podle nich mohl vybrat o 1,8 miliardy korun více.
Co je „tiché“ vínoJde o nejběžnější kategorii vín. Jsou to nešumivá červená, bílá a růžová vína. Tichá vína, na rozdíl od jiného alkoholu a tabáku, nepodléhají spotřební dani. Sazba je nulová. |
Při jejím zpracování se rozhodli vycházet ze čtyř teoretických cílů, konkrétně vytváření příjmů státního rozpočtu, omezení negativních externalit spojených se spotřebou alkoholu typicky v podobě znečištění životního prostředí, snížení společenských nákladů spojených se spotřebou alkoholu (vyšší náklady na zdravotnictví, řešení kriminality a dopravních nehod) a kompenzace výnosů z veřejně poskytnutých statků (např. zdanění pohonných hmot, které záměrně snižuje poptávané množství uměle zlevněné dopravy po komunikacích).
„Problémem nastavení spotřebních daní z alkoholu je v Česku dlouhodobá rezignace na stanovení jasných cílů. Není tak možné zjistit, zda jsou daně nastaveny v souladu s cíli. V systému spotřebních daní z alkoholu pak projdou jakékoliv nekoncepční výjimky, protože koncept v legislativě chybí,“ uvádí vedoucí Katedry ekonomie VŠ CEVRO Institut a spoluautor studie Dominik Stroukal.
Tiché víno má výsadní postavení
Spotřební daně z alkoholu jsou v Česku při zohlednění kupní síly pod průměrem zemí Evropské unie, nicméně se významně liší mezi kategoriemi. Zatímco daň z lihovin je přesně na mediánu, daň z vína i piva jsou pod mediánem. Spotřební daň z lihovin tvoří téměř dvě třetiny celkového objemu spotřebních daní z alkoholu.
Zbylou třetinu pak výnosy daně z piva. Víno představuje méně než tři promile z celkového výnosu spotřebních daní. Specifickou kategorií je tiché víno, které má nulovou sazbu daně.
„Tiché víno má v Česku speciální postavení. Ze své definice neplní žádný z obecně platných cílů spotřebních daní. Proto doporučujeme zvýšit základní sazbu spotřební daně u tichého vína na úroveň vína šumivého a zavést sníženou sazbu pro menší vinaře a pro víno s nízkým obsahem alkoholu.
K podpoře vinařské turistiky a výsadby vinic doporučujeme využít instituce Vinařského fondu,“ vysvětluje další z autorů Jan Šincl.
Měla by se daňová výjimka u vína zrušit a platit z něj spotřební daň?
Vinaři brání svůj poklad
Se závěry studie ovšem nesouhlasí samotní vinaři a jsou razantně proti takovému návrhu.
„V poslední době se opět vyrojily úvahy o zavedení spotřební daně z tichého vína, zejména ekonomů z CEVRO institutu, které zavedení doporučuje. Tyto nápady se neustále opakují vždy ve chvíli, kdy je napjatý rozpočet, ale bohužel vůbec nedomýšlí důsledky, které by její zavedení mělo. Jsem přesvědčený, že spotřební daň z tichého vína by se neměla zavádět. Její zavedení by totiž nepřineslo pro státní kasu žádný požadovaný efekt,“ dodává jednatel Annovino vinařství Lednice Roman Žďárský.
Víno je součást životního stylu, říká nový šéf vinařů. Volbu ovládl drtivě |
Také Svaz českých vinařů rozhodnutí považuje za nesmyslné.
„V novodobé historii jsme si nechali zpracovat studii výnosů a nákladů spojené se spotřební daní na víno. Již tehdy jsme poukázali na to, že náklady spojené se zavedením daní by bylo nesmyslem a výnos státu by byl zanedbatelný,“ poukazuje prezident Svazu českých vinařů Martin Chlad a dodává, že by zavedení daně vedlo ke zdražení samotného vína.
Doplňuje také, že by zdanění vína mělo vliv na ekonomickou situaci v dané oblasti, kde se víno produkuje.
„Jihomoravský kraj je na vinařství a vinařské turistice závislý, což považuji za další důležitý faktor, proč daň nezavádět,“ doplňuje prezident Českého svazu vinařů.
| Alkohol | Výnos 2019 (mld. Kč) | Sazba (Kč/hl) |
|---|---|---|
| Líh | ||
| Pěstitelské pálení do 30 l etanolu | 0,407 | 16 200 |
| Ostatní | 9,043 | 32 250 |
| Celkem | 9,450 | |
| Pivo | Výnos 2019 (mld. Kč) | Sazba (Kč/hl * stupňovitost) |
| do 10 000 hl | 0,072 | 16,00 |
| 10 000 - 50 000 hl | 0,049 | 19,20 |
| 50 000 - 100 000 hl | 0,089 | 22,40 |
| 100 000 - 150 000 hl | 0,131 | 25,60 |
| 150 000 - 200 000 hl | 0,035 | 28,80 |
| nad 200 000 hl | 4,509 | 32,00 |
| Celkem | 4,885 | |
| Vína | Výnos 2019 (mld. Kč) | Sazba (Kč/hl) |
| Tichá vína | 0 | 0 |
| Šumivá vína | 0,369 | 2 340 |
| Meziprodukty | 0,036 | 2 340 |
| Celkem | 0,405 | |
| Zdroj: Celní správa |
