Produkce největších evropských výrobců vína, Itálie, Francie a Španělska, by letos měla dosáhnout celkového objemu 117,3 milionů hektolitrů, což je o 18 procent méně než v sezoně 2020/21. Vyplývá to z odhadu skupiny COPA-COGECA, podle nějž se na tom podepsaly například jarní mrazy, které zdecimovaly zhruba 30 procent úrody vinné révy ve Francii a severní Itálii.
Vinaři odmítají lepení rozpočtu spotřební daní na vína. Zničí nás to, tvrdí |
Ztráty pak během uplynulého roku prohloubila sucha, krupobití a choroby. Itálie by měla v letošní sezoně vyprodukovat 43,7 až 45 milionů hektolitrů vína, což je meziročně o devět procent méně. Nejprudší meziroční propad celkové produkce vykáže podle skupiny Francie. Země podle ní letos nevyrobí více než 33,3 milionu hektolitrů vína, tedy téměř o třetinu méně než loni. Obdobně špatnou úrodu vinné révy zaznamenala Francie naposledy v roce 1977.
Španělsko by letos mělo vyrobit 39,5 milionu hektolitrů vína, odhaduje COPA-COGECA. To je o sedm milionů méně než loni. Letošní kvalita hroznů by však měla být u evropských vinařských velmocí vyšší než loni. „Mírný optimismus přináší i znovuotevření sektoru HORECA (hotelnictví a gastronomie, pozn. red.) a obnovení vývozu, po zrušení cel i do USA,” uvádí předseda skupiny Luca Rigotti.
Zástupci EU a USA se totiž letos dohodli na ukončení letitého sporu okolo subvencování výroby letadel evropského Airbusu a amerického Boeingu, výsledkem bylo mimo jiné zrušení amerického dovozního cla na evropské víno.
ČR: průměrná sklizeň a vysoká kvalita
Produkce vína v Česku by v nynější sezoně měla být stejná jako loni. „Co se týče objemu, je na odhady ještě brzy, ale zatím to vypadá, že se budeme pohybovat zhruba na úrovni loňského roku,” říká výkonný ředitel Svazu vinařů České republiky Martin Půček. Kvalita vinné révy podle něj také vypadá dobře, pomohlo jí mimo jiné zářijové počasí.
Obliba šumivých vín nadále roste. V Česku je zájem hlavně o prosecco |
„Vývoj letošního počasí je mírně atypický. Byly výkyvy teplot v jiném období, než je obvyklé. To se jistě promítne do výrazu vín tohoto ročníku a já bych předpokládal, že pozitivně,” míní vinohradnický manažer Bohemia Sektu Josef Svoboda. „Z pohledu finální kvality hroznů a vína je nejdůležitější září. A to je letos teplotně podobné roku 2020, můžeme očekávat velmi dobrou kvalitu,” potvrzuje ředitel vinařství Znovín Znojmo Pavel Vajčner.
Problémem však zůstává poptávka po víně od restaurací. „Řada z nich přešla do modelu jakéhosi bistra a dělají rozvážky, případně odběry z místa, což se úplně nesnoubí s tím, aby si někdo v provozovně vychutnal skleničku vína. Neříkám, že je to tak paušálně, ale stále zaznamenáváme intenzivní propad proti stavu, který panoval před covidovou dobou,” líčí prezident vinařského svazu Martin Chlad.
Některým vinařům komplikuje sklizeň i nedostatek zaměstnanců. „Problém s nedostatkem zaměstnanců ve vinohradnictví je letitý a je čím dál tím horší,” říká ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Rakousko sklízí pozdě
Průměrnou sklizeň, pokud jde o množství, očekávají i v Rakousku. Tamní vinařský svaz očekává v ročníku 2021 produkci ve výši 2,4 milionu hektolitrů, což odpovídá jak loňskému, tak i dlouhodobému průměru. Jediné, co se liší, je čas sklizně. Ta bude kvůli chladnějšímu počasí v porovnání s předešlými roky o něco opožděná.
Pomalejší vegetace rakouským vinařům pomohla. „Chladnější počasí v první polovině roku znamenalo určitou výhodu. Pozdější nástup vegetace výrazně snížil riziko škod způsobených pozdními mrazy. Jiné evropské vinařské regiony takové štěstí neměly. Velké části Francie a Itálie, i některé oblasti v Německu těmito mrazy utrpěly, což bude mít na evropský trh citelný dopad,“ uvádí prezident Rakouské vinařské asociace Johannes Schmuckenschlager.
Ve většině rakouských vinic se s hlavní částí sklizně počítá koncem září a počátkem října a vína by měla být výrazně ovocná a harmonická.