Zkamenělá řeka u Chotěboře: unikát, který přírodovědci přehlédli

aktualizováno 
Různých řek máme u nás mnoho, ale Zkamenělou řeku jenom jednu. A jen málokdo o ní ví! Nachází se na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi městy Chotěboř a Golčův Jeníkov. Unikátní výtvor neživé přírody v plné kráse odhalili před pár lety dřevorubci.

Úzký proud Zkamenělé řeky | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Zkamenělá řeka je více než 100 metrů dlouhá kamenná nakupenina, která opravdu připomíná mírně ukloněnou řeku tekoucích balvanů. Zvláště poté, co byla nedávno zbavena smrkového porostu, pod nímž se téměř úplně ztrácela a nebyla příliš vidět.

Je paradoxní, že lokalita, která by mohla sloužit jako učebnicový příklad geologických a geomorfologických procesů, není nikde vědecky zpracovaná a nebyla ani vyhlášena za chráněné území. Možná teprve po holosečném zásahu dřevorubců si jí čeští přírodovědci všimnou a zařadí ji mezi významná místa české přírody.

Kraj středověkých uhlířů

Východiskem k návštěvě Zkamenělé řeky je městys Uhelná Příbram. Krásné, leč mimořádně obtížně přístupné místo, kam se v sobotu vůbec nedostanete veřejnou dopravou. V neděli je to o něco lepší – jeden autobus z Chotěboře dopoledne a druhý večer.

Fotogalerie

Tato mizerná dopravní obslužnost samozřejmě silně ovlivňuje využívání zdejších turistických tras, které nejsou koncipovány jako okružní, ale spíše dálkové, přechodové.

Není proto divu, že na nich skoro nikoho nepotkáte. Pocity objevování panenského kraje nedotčeného civilizací jsou tady velmi intenzivní.

Název Uhelná Příbram evokuje představu hornického města, kde se v minulosti těžilo uhlí. Ani jedno ovšem není pravda. Uhlí se tady ve středověku sice vyrábělo, ale pálením bukového a dubového dřeva, takže název městysu by byl přesnější v podobě Uhlířská Příbram.

Po dřevěném uhlí byla velká poptávka v Kutné Hoře a blízkých Železných horách, kde se v hutích tavily kovy. Bukové lesy v okolí už skoro žádné nezbyly a kromě názvu městysu je jedinou památkou na zaniklé uhlířské řemeslo novodobě zbudovaný milíř v horní části tzv. Městečka doplněný informační tabulí.

Kousek opodál stojí lípa a hostinec – místo, kde 28. února 1469 poobědval český král Jiří z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem, čímž stvrdili den předtím dohodnutý mír v Uhrově po obklíčení uherských vojsk u Vilémova.

Liduprázdná modrá značka

Kolem Zkamenělé řeky vede z Uhelné Příbrami dálková modrá značka pokračující převážně lesy do 12 km vzdálené Chotěboře. Krásnou vyhlídku na městys i okolní kraj nabízí skalisko Kobyla nebo taky Kubík (1,5 km jižně) čnící nad les do výšky 535 m. Při pohledu z určitého úhlu má připomínat odpočívajícího lva (nebo spíše kobylu?), což je ovšem vzhledem k hustému porostu obtížné identifikovat.

Místo setkání Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína v Uhelné Příbrami

Místo setkání Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína v Uhelné Příbrami

Modrá značka pod Kobylou

Modrá značka pod Kobylou

Na skálu lze při troše opatrnosti vylézt, ale kvůli mechům a trávám, které sporadické pohorky turistů zatím neošoupaly, to trochu klouže. Z vršku skály je vidět jako na dlani Uhelná Příbram a na obzoru pásmo Železných hor.

Sotva znatelným chodníčkem v lese a okrajem pole sestupuje modrá značka od Kobyly do osady Tři dvory s malým rybníčkem. Sem je také možné přijet autem, zaparkovat ho a vydat se na jednu stranu ke Kobyle (0,5 km) a pak na druhou stranu ke Zkamenělé řece (2 km). Připravíte se tím však o souvislé pěší putování opuštěnou krajinou.

Ke Zkamenělé řece ukazuje rozcestník ve Třech dvorech vzdálenost 2 km, ale ve skutečnosti je to asi o 500 m méně. Cesta je pohodlná a zvládnou ji i nejmenší ratolesti. Nejdříve lesní cesta mírně stoupá ke kótě Na Kršince (525 m), zde se prudce lomí vlevo a sestupuje do mělkého údolí v lesní trati U Milíře. Tady někde se asi v minulosti vyrábělo to dřevěné uhlí.

Na další křižovatce uhýbá značka znovu vpravo a to už vidíme první balvany Zkamenělé řeky, zatím ukryté v lese a porostlé mechem. Po opětovném zalomení značky vlevo spatříme na pasece odkrytou Zkamenělou řeku v plné kráse.

Poctivý zemský kámen z Vysočiny

Téměř 80 m dlouhý a cca 12 – 25 m široký svítící proud bělošedých chaoticky poskládaných ostrohranných balvanů se táhne dolů celou pasekou. Několik dalších desítek metrů řeky se ukrývá ještě nahoře v lese pod stromy. Celková délka může být podle leteckého snímku zhruba 130 m.

Střední část Zkamenělé řeky

Střední část Zkamenělé řeky

Migmatitizovaná rula: detail horniny

Migmatitizovaná rula: detail horniny

Mimořádně působivá je Zkamenělá řeka hlavně díky tomu, že má velmi malý sklon (6°) a že balvany nejsou skryté pod stromy a přikryté mechem a jehličím, jak tomu bylo dříve. Po vykácení lesa mechy na slunci odumřely a deště kameny hezky očistily tak, že na jejich povrchu lze pozorovat typické struktury a textury. Podle interaktivní geologické mapy České geologické služby jde o migmatitizované ruly prekambrického stáří s příslušností k jednotce moldanubikum.

Webové stránky Uhelné Příbrami a všechny další informace z internetu klasifikují Zkamenělou řeku jako nános balvanů, který sem přihrnul ledovec. To je ovšem nesmysl, bohužel dokola omílaný a neověřeně šířený.

Zkamenělá řeka je typický kamenný proud (platný geomorfologický pojem), jenž se vytvářel z místního skalního materiálu mrazovou destrukcí na svahu mírného sklonu v ledových dobách starších čtvrtohor. A doplňme ještě, že v podmínkách permafrostu neboli trvale zmrzlé půdy. Čili žádný cizorodý přihrnutý materiál odjinud, ale náš poctivý zemský kámen z Vysočiny.

Může se hodit

Kamenné výtvory z ledových dob
Kamenné proudy nejsou na území ČR žádnou vzácností, vyskytují se hojně v horských oblastech i vrchovinách. Málokde jsou však vidět v tak instruktivní podobě jako na Zkamenělé řece. Například v přírodní památce Kamenné proudy u Domašova na Olomoucku je popsáno celkem 12 kamenných proudů o šířce 16 m a délce až 165 m, oko laika se však nepotěší ani jedním z nich.

Podobnými procesy jako kamenné proudy vznikají plošně rozsáhlejší kamenná moře na temenech horských hřbetů. Příbuzná jsou rovněž suťová moře (pole) přemístěná gravitací na příkrých svazích.

Jak se tam dostat
Zkamenělá řeka leží poblíž hlavní silnice Jihlava – Havlíčkův Brod – Kolín. Auto lze nejblíže zaparkovat v osadě Tři dvory. Nejbližší vlaková stanice je Chotěboř na trati Havlíčkův Brod – Pardubice. V pracovní dny je více možností využít veřejnou autobusovou dopravu, v sobotu naopak žádné autobusy do Uhelné Příbrami nejezdí. V neděli pak dva.

V případě potřeby souvislého pěšího putování krajinou vyrazte na výlet v neděli. V Chotěboři nastupte v 9:40 na nádraží ČD do autobusu a nechte se zavézt na konečnou této linky v Uhelné Příbrami (10:00). Pak se vraťte do Chotěboře přes Zkamenělou řeku po modré značce (12 km).

Milovníci dálkových přechodů se mohou vydat přes Uhelnou Příbram a Zkamenělou řeku po trase Golčův Jeníkov – Chotěboř (zelená a modrá, celkem asi 30 km). Obě místa jsou dostupná vlakem.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

KVÍZ: Poznáte města, která po pádu komunismu změnila název?

CHCEME ZLÍN. Lidé dávali jasně najevo svůj názor, jak chtějí, aby se jejich...

Po rozpadu východního bloku a Sovětského svazu probíhaly ve střední a východní Evropě obrovské změny. V některých...

Petržalka: Prošli jsme se největší králíkárnou v Bratislavě

Petržalka bývá považována za nevkusnou panelákovou čtvrť, v posledních letech...

O této čtvrti se říká, že je největším sídlištěm střední Evropy. Žije zde zhruba 130 tisíc obyvatel a je patrně...

Nádherná česká krajina ze sedla kola. Projeďte si tři výlety Sedlčanskem

Vodní tvrz Borotín patří k nejromantičtějším v Čechách.

Hledáte cyklistickou lokalitu, kde si pořádně protáhnete nohy a zároveň bude mít každý z vašich výletů atraktivní a...

Ryzí turistika. Jeden den v zajetí velkofatranského pralesa je jako očistec

Borišov z vrchu Šoproň

Strávit celý den náročným pochodem v nespoutaném horském pralese se vám u nás doma již nepoštěstí. Na Slovensku to však...

Další z rubriky

Turistické peklo na Radhošti. Utrpěli jsme výlet po přírodním Václaváku

Davy na Pustevnách

Přechod západní části Moravskoslezských Beskyd přes Radhošť nabídne krásné scenérie i dost odlehlých zákoutí, v okolí...

Český výletník: Proč se v Teplicích říká exprimátorovi Kubera Fontanovič

Pravřídlo je vlastně nejstarší teplický termální pramen, i když má dnes podobu...

Teplice nabízejí turistům unikátní kolekci pětadvaceti fontán z různých období. Může za ně exprimátor Kubera i pověst o...

Zaniklé tratě: Úzkokolejka na Bruntálsku čelila závějím i chudobě

Poslední vlak, který po trati projel. Rok 1936 foto: Johann Theimer sbírka:...

Další díl seriálu Zaniklé tratě nás zavede na severní Moravu, do chudého kraje, kterému úřady ani nepovolily postavit...

Vodákům v Česku sebevědomí nechybí. Často ale neumí základy, tvrdí expert

Stopem po vodácké dálnici. Ilustrační snímek

Vodáctví má v Česku dlouholetou tradici a tuzemské řeky hlavně během prázdnin praskají ve švech. Některým vodákům,...

Najdete na iDNES.cz