Zkamenělá řeka je více než 100 metrů dlouhá kamenná nakupenina, která opravdu připomíná mírně ukloněnou řeku tekoucích balvanů. Zvláště poté, co byla nedávno zbavena smrkového porostu, pod nímž se téměř úplně ztrácela a nebyla příliš vidět.
Je paradoxní, že lokalita, která by mohla sloužit jako učebnicový příklad geologických a geomorfologických procesů, není nikde vědecky zpracovaná a nebyla ani vyhlášena za chráněné území. Možná teprve po holosečném zásahu dřevorubců si jí čeští přírodovědci všimnou a zařadí ji mezi významná místa české přírody.
Kraj středověkých uhlířů
Východiskem k návštěvě Zkamenělé řeky je městys Uhelná Příbram. Krásné, leč mimořádně obtížně přístupné místo, kam se v sobotu vůbec nedostanete veřejnou dopravou. V neděli je to o něco lepší – jeden autobus z Chotěboře dopoledne a druhý večer.
Tato mizerná dopravní obslužnost samozřejmě silně ovlivňuje využívání zdejších turistických tras, které nejsou koncipovány jako okružní, ale spíše dálkové, přechodové.
Není proto divu, že na nich skoro nikoho nepotkáte. Pocity objevování panenského kraje nedotčeného civilizací jsou tady velmi intenzivní.
Název Uhelná Příbram evokuje představu hornického města, kde se v minulosti těžilo uhlí. Ani jedno ovšem není pravda. Uhlí se tady ve středověku sice vyrábělo, ale pálením bukového a dubového dřeva, takže název městysu by byl přesnější v podobě Uhlířská Příbram.
Po dřevěném uhlí byla velká poptávka v Kutné Hoře a blízkých Železných horách, kde se v hutích tavily kovy. Bukové lesy v okolí už skoro žádné nezbyly a kromě názvu městysu je jedinou památkou na zaniklé uhlířské řemeslo novodobě zbudovaný milíř v horní části tzv. Městečka doplněný informační tabulí.
Kousek opodál stojí lípa a hostinec – místo, kde 28. února 1469 poobědval český král Jiří z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem, čímž stvrdili den předtím dohodnutý mír v Uhrově po obklíčení uherských vojsk u Vilémova.
Liduprázdná modrá značka
Kolem Zkamenělé řeky vede z Uhelné Příbrami dálková modrá značka pokračující převážně lesy do 12 km vzdálené Chotěboře. Krásnou vyhlídku na městys i okolní kraj nabízí skalisko Kobyla nebo taky Kubík (1,5 km jižně) čnící nad les do výšky 535 m. Při pohledu z určitého úhlu má připomínat odpočívajícího lva (nebo spíše kobylu?), což je ovšem vzhledem k hustému porostu obtížné identifikovat.
Místo setkání Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína v Uhelné Příbrami
Modrá značka pod Kobylou
Na skálu lze při troše opatrnosti vylézt, ale kvůli mechům a trávám, které sporadické pohorky turistů zatím neošoupaly, to trochu klouže. Z vršku skály je vidět jako na dlani Uhelná Příbram a na obzoru pásmo Železných hor.
Sotva znatelným chodníčkem v lese a okrajem pole sestupuje modrá značka od Kobyly do osady Tři dvory s malým rybníčkem. Sem je také možné přijet autem, zaparkovat ho a vydat se na jednu stranu ke Kobyle (0,5 km) a pak na druhou stranu ke Zkamenělé řece (2 km). Připravíte se tím však o souvislé pěší putování opuštěnou krajinou.
Ke Zkamenělé řece ukazuje rozcestník ve Třech dvorech vzdálenost 2 km, ale ve skutečnosti je to asi o 500 m méně. Cesta je pohodlná a zvládnou ji i nejmenší ratolesti. Nejdříve lesní cesta mírně stoupá ke kótě Na Kršince (525 m), zde se prudce lomí vlevo a sestupuje do mělkého údolí v lesní trati U Milíře. Tady někde se asi v minulosti vyrábělo to dřevěné uhlí.
Na další křižovatce uhýbá značka znovu vpravo a to už vidíme první balvany Zkamenělé řeky, zatím ukryté v lese a porostlé mechem. Po opětovném zalomení značky vlevo spatříme na pasece odkrytou Zkamenělou řeku v plné kráse.
Poctivý zemský kámen z Vysočiny
Téměř 80 m dlouhý a cca 12 – 25 m široký svítící proud bělošedých chaoticky poskládaných ostrohranných balvanů se táhne dolů celou pasekou. Několik dalších desítek metrů řeky se ukrývá ještě nahoře v lese pod stromy. Celková délka může být podle leteckého snímku zhruba 130 m.
Střední část Zkamenělé řeky
Migmatitizovaná rula: detail horniny
Mimořádně působivá je Zkamenělá řeka hlavně díky tomu, že má velmi malý sklon (6°) a že balvany nejsou skryté pod stromy a přikryté mechem a jehličím, jak tomu bylo dříve. Po vykácení lesa mechy na slunci odumřely a deště kameny hezky očistily tak, že na jejich povrchu lze pozorovat typické struktury a textury. Podle interaktivní geologické mapy České geologické služby jde o migmatitizované ruly prekambrického stáří s příslušností k jednotce moldanubikum.
Webové stránky Uhelné Příbrami a všechny další informace z internetu klasifikují Zkamenělou řeku jako nános balvanů, který sem přihrnul ledovec. To je ovšem nesmysl, bohužel dokola omílaný a neověřeně šířený.
Zkamenělá řeka je typický kamenný proud (platný geomorfologický pojem), jenž se vytvářel z místního skalního materiálu mrazovou destrukcí na svahu mírného sklonu v ledových dobách starších čtvrtohor. A doplňme ještě, že v podmínkách permafrostu neboli trvale zmrzlé půdy. Čili žádný cizorodý přihrnutý materiál odjinud, ale náš poctivý zemský kámen z Vysočiny.
Může se hoditKamenné výtvory z ledových dob Podobnými procesy jako kamenné proudy vznikají plošně rozsáhlejší kamenná moře na temenech horských hřbetů. Příbuzná jsou rovněž suťová moře (pole) přemístěná gravitací na příkrých svazích. Jak se tam dostat V případě potřeby souvislého pěšího putování krajinou vyrazte na výlet v neděli. V Chotěboři nastupte v 9:40 na nádraží ČD do autobusu a nechte se zavézt na konečnou této linky v Uhelné Příbrami (10:00). Pak se vraťte do Chotěboře přes Zkamenělou řeku po modré značce (12 km). Milovníci dálkových přechodů se mohou vydat přes Uhelnou Příbram a Zkamenělou řeku po trase Golčův Jeníkov – Chotěboř (zelená a modrá, celkem asi 30 km). Obě místa jsou dostupná vlakem. |
