Kraj žuly a brambor
Výchozím bodem pro náš výlet je pohraniční Gmünd. Respektive jeho bývalé železničářské předměstí, které nyní nese název České Velenice. To proto, že po první světové válce připadlo naší republice. Úvodní potěšení na duši přinese pohled z mostu přes Lužnici, který odděluje historické jádro města od čtvrti Böhmzeil – rakouského pokračování Českých Velenic. Tu spatříme proudy vody, jak se klikatí mezi ohromnými hladkými plotnami a pak se téměř ztrácejí pod masou gigantických žulových balvanů.
Rozhodně mohu doporučit krátkou prohlídku tamního náměstí ozdobeného pitoreskní starou radnicí a typickými ukázkami noblesní renesance měšťanských domů bohatě zkrášlených sgrafity. Gmünd tak ukázkově zapadá do rodiny osobitých městeček rozprostřených okolo trojmezí Moravy, Čech a Dolních Rakous, společně s Drosendorfem (Drozdovicemi), Slavonicemi, Jemnicí a dalšími.
Impulsem k ochraně Blockheide se stalo odstraňování seskupení balvanů za účelem zkvalitnění zemědělství.
Přírodní park Blockheide
Správnou cestu k branám přírodního parku Blockheide ukazují směrovky. Avšak již předtím se náhle vynoří monumentální Fuchsstein (Liščí kámen), který se tyčí uvnitř soukromé zahrady.
První kroky za městem doprovázejí malá bramborová políčka. Právě okolí Gmündu platí za vyhlášenou bramborářskou oblast. Vždyť i jeho český název Cmund (Cmunt) silně evokuje náš populární bramborák, neboli krajově „cmundu“. A vsadím se, že oba pojmy spolu pravděpodobně souvisejí.
Kamenné labyrinty přímo na poledníku
Ihned za brambořišti se objeví seskupení balvanů, kterým vévodí kolosální Čertovo lože (Teufelsbett). O kousek dál se táhnou úchvatné pasáže, kde se otevřené louky střídají s roztroušenými kameny. Ty jednou nepřehlédnutelně vyčnívají ze zlatavé trávy, podruhé jsou zase skryté pod korunami smíšených porostů.
Na rozhlednu i v říjnuProvozní sezóna rozhledny končí posledního října. Vstupné jsou 3 eura, součástí je prohlídka expozice v přízemí. Tady zároveň lze ochutnat místní specialitu „mohnzelten“, aneb bochánky z bramborového těsta plněné mákem. Úsek u rozhledny tvoří součást dálkové cyklotrasy Podél železné opony, dále byly Blockheide zakomponovány do čtrnáctikilometrového naučného okruhu Naturknall Weg a mezinárodní pěší trasy Stezky podél Lužnice. U nejvýznamnějších skalních útvarů najdeme popisky, zhruba polovina infopanelů zahrnuje českou mutaci textu. |
A přímo tudy prochází patnáctý poledník východní délky. Meziprostor dále vyplňuje skvěle zakomponovaný malý rybník s břehy vroubenými žulovými pecny. Pár metrů výše se na pahorku rýsuje konstrukce dřevěné rozhledny. Sem též míří hlavní proud návštěvníků. Vedle paty rozhledny je pro ně připraveno návštěvnické centrum a především výletní hospoda.
Po krátké prohlídce geologicky zaměřené expozice stoupám do výšin nad špičky stromů a zálibně hledím do kraje. Viditelnost má sice k ideálu dost daleko, ale přesto dobře rozeznávám nedaleké vrcholy rakouského dílu Novohradských hor.
Partie okolo rozhledny nádherně osvěžují bizarně seskupené kameny včetně malého labyrintu a půvabného viklanu. Tady současně končí druhá hlavní přístupová trasa z blízkého Eibensteinu. Za slunného víkendu je tu dost husto.
Na základě vlastní zkušenosti se domnívám, že tajuplná atmosféra přírodního parku Blockheide nejvíce vnikne do srdce během podzimu, kdy se v lehce zamračeném a trošku sychravém počasí naplno odhalí malebné sepětí šedivé masy ošlehaného granitu s barevnou paletou přilehlých listnáčů. To se Blocheide stane rajským soustem pro tuláky či lovce pozoruhodných fotografií.
Na vyhlídkovou plošinu zdejší rozhledny vás přivede 140 schodů.
Kryštofův kámen
Zdejší atypické přírodní scenérie odpradávna sváděly k mnoha pověstem o jejich původu. Romantizující vlna předminulého století následně odstartovala sérii hypotéz, které jim přisoudily roli dávných kultovních míst nebo megalitických monumentů.
Po magických stezkách
Do říše lokálních pověstí se vypravíme na zhruba čtyřkilometrovém okruhu Stezky mytologie. Další tematicky zaměřené trasy jsou zasvěceny proměnám přilehlé krajiny, těžbě a zpracování žuly či všeobecně naučně poznávací stezce s logem v podobě slunéčka sedmitečného. Mě zlákala jejich kombinace, protože četné úseky jsou společné a vedou především smrkovými lesy. Navíc se na nich diametrálně snížil počet návštěvníků oproti okolí rozhledny.
Putování mě nejdříve přivedlo k mohutnému kameni svatého Kryštofa. Tady prý dotyčný světec díky svojí ohromné fyzické síle zahnal nazpět do pekel úlisného ďábla.
Poté jsem absolvoval etapu, kde se důmyslně schované viklany míjely se zastávkami věnovanými místním kameníkům. Neboť kromě pěstování brambor tady šanci k obživě představovalo uplatnění při těžbě žuly. A dodnes zde fungují činné lomy.
Kvalitní houževnatý kámen se hojně používal na stavbách církevních objektů, enormní zvýšení poptávky pak podnítilo budování železniční sítě. Dráhy měly například zájem o žulové kilometrovníky. Prostřednictvím železnice se zároveň vysoce ceněný granit přepravoval z Waldviertlu do všech koutů říše.
Absolutní vytržení mně přineslo prostranství s kolosální kamennou houbou, naopak nenápadná úzká odbočka vtipně označená směrovkou „lido“ překvapivě vyústila u zatopeného lesního lůmku, na jehož břehu byla do mechového koberce instalována dřevěná plážová sedátka.
Bohužel, bezkonkurenčně největší balvan nynějšího přírodního parku Blockeide padl za oběť dřívější těžbě. Tento velikán se původně tyčil na místě, které dlouho sloužilo pronásledovaným protestantům jako tajná svatyně.
Může se hoditJak se tam dostat Kouzelnou tratí do Vitorazi Internet |
gmund
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
