Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš

V holínkách za tajemstvím německé podzemní továrny Diana na Vysočině

aktualizováno 
Nevedou tudy značky, ovšem romantiky, dobrodružství a záhad si člověk užije vrchovatě. Vydejme podél dvou nenápadných říček na východním okraji Vysočiny hledat stopy podzemní německé továrny na výrobu slavných stíhaček Messerschmitt 109.

Osada Kutiny z malého železničního viaduktu | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Libochovka s pravostranným přítokem Halda patří k méně známým říčkám na východním okraji Českomoravské vrchoviny poblíž Tišnova. Na rozdíl od jiných podobných v nich značkaři z KČT dosud nevyznačili žádnou souvislou trasu, i když romantické krajinné scenérie doplněné mnoha technickými a historickými pamětihodnostmi by si to určitě zasloužily.

Fotogalerie

Kromě značek tu chybí i mosty a lávky, takže pochod údolím kolem vody vyžaduje nejedno brodění. V chladných obdobích roku je dobré mít s sebou v batohu vysoké holínky.

Podzemní továrna Diana

Pomocí tří viaduktů a tří tunelů se nad údolím Libochovky a Haldy vine a nabírá výšku železniční trať č. 250 z Tišnova do Křižanova. Trať v tomto úseku je poměrně mladá a začala se budovat až v důsledku mnichovských událostí po roce 1938.

V roce 1943 si němečtí okupanti všimli tří již hotových tunelů na rozestavěné železnici. Tunely totiž skýtaly možný úkryt a bezpečí před stále častějším ničivým bombardováním spojenců.

A tak vznikl nápad zřídit v nich podzemní továrnu Diana GmbH a přesunout sem výrobu stíhaček Messerschmitt, které do té doby produkovaly zbrojní závody v rakouském městě Wienner Neustadt, v srpnu 1943 prakticky celé zničené spojeneckým náletem.

Jižní portál tunelu C u Níhova

Jižní portál tunelu C u Níhova

Viadukt přes Libochovku s tunelem A u Dolních Louček

Viadukt přes Libochovku s tunelem A u Dolních Louček

Podzemní továrna Diana rozjela výrobu koncem léta 1944. V prvním tunelu A u Dolních Louček se montovaly trupy letadel, v Lubenském tunelu B se zhotovovala křídla a v třetím Níhovském tunelu C se připravovaly plechové dílce a části draků letadel.

Všechna tři pracoviště propojovala narychlo postavená úzkorozchodná železnice vedoucí údolím Libochovky a Haldy. Pracovní síly tvořili totálně nasazení dělníci různých národů Evropy, převahu měli obyvatelé okolního moravského regionu. Pracovní tábor pro dělníky vznikl v osadě Kutiny při soutoku Haldy s Libochovkou.

Na podzim roku 1944 se dařilo v Dianě vyrobit až 8 stíhaček denně, s blížícím se koncem války produktivita upadala. Poslední letadla opustila továrnu v březnu 1945.

Trampským údolím Haldy

Třetí, nejvýše položený tunel C je snadno dostupný od železniční zastávky Níhov, kde se potok Halda začíná zařezávat do náhorní plošiny Českomoravské vrchoviny. Je to kraj s dlouhou tradicí trampingu, o čemž se hned několikrát přesvědčíte, pokud se budete držet cestičky podél meandrujícího potoka.

Údolí Haldy pod Lubenským tunelem

Údolí Haldy pod Lubenským tunelem

Nihovská madona

Nihovská madona

Zvláště druhý ohyb skýtá hezké skalní zákoutí se soškou tzv. níhovské madony a pamětními tabulkami již nežijících kamarádů-trampů. Odtud je to kousek k Níhovskému tunelu C (délka 531 m) s krásným kamenným portálem nesoucí letopočet 1942.

Válečná tunelová výroba v podmínkách neustálého chladu, vlhka a průvanu probíhala ve dvou patrech, osvětlení řešily rtuťové výbojky na stěnách a vstupy uzavírala dřevěná stěna s vraty. Stopy po vnitřních úpravách už dnes nejsou vůbec patrné. Mnohem více je toho k vidění u dalšího Lubenského tunel B, v němž se vyráběla křídla.

Putování údolím Haldy se však začíná malinko komplikovat. Nejdříve je nutné překonat či obejít soukromou pastvinu u rybníka, resp. statku Borky a pak několikrát přejít potok. Někde jsou lávky, avšak jistější a bezpečnější bývá spíše přeskákání nevelkého potoka po kamenech.

Lubenský tunel B

Blízkost Lubenského tunelu signalizuje betonová nádrž prapodivného tvaru, který má připomínat ševcovské kopyto. Odtud také název. Nepravidelný tvar nádrže měl zmást hloubkové letce a připomínat hladinu přírodního jezera v lesích. K čemu přesně Kopyto sloužilo, není úplně jasné. Možná k chlazení kompresorů, možná k výcviku potápěčů? Některé poznatky o provozu a detailech Diany odešly spolu s německými inženýry.

Hned pod Kopytem se údolí zužuje a ztrácí se mezi strmými srázy a skalními stěnami. Vpravo se tyčí mohutná Pochopova skála, naproti ve svahu zeje otvor uměle rozšířeného skalního převisu – jeskyně „Na Kutinách“. Pod převisem je k dispozici ohniště a mezi odpadky se válí zřejmě též zbytky kovových dílů z dob tovární výroby.

Bývalý barák pracovního tábora v Kutinách, dnes restaurace a ubytovna U Trempů.

Bývalý barák pracovního tábora v Kutinách, dnes restaurace a ubytovna U Trempů.

Kamenný násep úzkorozchodné železnice

Kamenný násep úzkorozchodné železnice

V Lubenském tunelu kousek nad jeskyní dokázala šestičlenná skupinka dělníků vyrobit za dvanáctihodinovou směnu jedno křídlo stíhačky. Hotová křídla se pak dopravovala přes údolí Haldy po odvážně zbudovaném dřevěném mostě vzpěradlové konstrukce do lakovny v Kuřimské Nové Vsi.

Z mostu, připomínajícího prý stavbu z dob Divokého západu, zbyly jen dva malé betonové pilířky v korytě potoka. V údolí pod Lubenským tunelem je rovněž velmi dobře patrný násep úzkorozchodné železničky. Na několika místech je sice odnesený velkou vodou, nikde jinde se však z úzkorozchodky více nezachovalo než právě tady pod Lubenským tunelem.

Tragédie v Kutinách

Další místo hodné pozornosti představuje osada Kutiny. Tady byl pracovní tábor továrny Diany, po válce internační tábor pro Němce a pro vojáky Rudé armády, kteří upadli do německého zajetí. Mnohé původní baráky se zachovaly a ve dvou dokonce fungují restaurační a ubytovací zařízení. V zimě jsou však mimo provoz.

Podruhé se Kutiny neblaze proslavily ještě v prosinci 1970, kdy se tu stalo jedno z největších železničních neštěstí u nás. Zahynulo při něm 31 osob, z nich 30 Poláků.

Údolí Libochovky a osada Kutiny z velkého železničního viaduktu

Údolí Libochovky a osada Kutiny z velkého železničního viaduktu

Tragickou událost, známou jako „železniční neštěstí u Řikonína“, připomíná pamětní deska na jednom z pilířů tzv. velkého kutinského viaduktu, kde došlo ke kolizi dvou vlaků. Mezinárodní rychlík Panonia tu v plné rychlosti narazil do osmi nákladních vagonů právě vykolejených ze sousední koleje. První dva vagony rychlíku hned za lokomotivou byly nárazem rozdrceny a spadly z 36 m vysokého mostu.

V Kutinách se potok Halda vlévá do podstatně širší a vodnatější Libochovky. Další dva kilometry po proudu kolem řeky k Balákovu mlýnu se neobejdou bez několikerého brodění. Většina výletníků proto volí obcházku přes kopec po zelené značce. To však znamená minout tajemstvím opředenou loučku Balákovo pole na pravém břehu Libochovky, kde byli po válce pohřbeni a v 90. letech exhumováni zajatci z kutinského tábora.

Na vlak k Mostu Míru

Za Balákovým mlýnem se údolí Libochovky rozšiřuje a kolem říčky se objevují světlé nivní louky. V holínkách ubíhá putování po polňačce přes brody rychle, pokud se ale musíte držet pouze jednoho břehu, je třeba počítat s notně pomalejším tempem. Méně schůdné úseky (například u skály Páter) jsou dokonce vybaveny řetězem.

Údolí Libochovky za Balákovým mlýnem

Údolí Libochovky za Balákovým mlýnem

Balákovo pole: hřbitov zajatců

Balákovo pole: hřbitov zajatců

Romantická část Libochovky bez mostů, značek a lidí končí v osadě Chytálky. Tady se objevuje asfalt a vede až do Dolních Louček, kde se nad soutokem Libochovky a Loučky tyčí nejkrásnější a největší viadukt na železniční trati č. 250 – Most Míru.

Vyhnout se dá asfaltovému úseku po žluté značce vedoucí z osady Chytálky zkratkou přímo na západní konec Mostu Míru, na železniční zastávku Dolní Loučky.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Tento výlet je jednoznačně spojen s vlakovou dopravou. Vychází se ze zastávky Níhov (trať č. 250 Brno – Žďár nad Sázavou), kde staví pouze osobáky a to v intervalu 2 hodiny. Cíl si lze naplánovat buď ve stanici Řikonín, nebo na zastávce Dolní Loučky.
V případě dopravy autem zaparkujte ráno svůj vůz u některé z výše uvedených zastávek a odpoledne se k němu vraťte vlakem (příp. ráno popojeďte vlakem a odpoledne se vraťte přímo k autu).

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 84 – Velkomeziříčsko
1 : 50 000 KČT č. 85 – Okolí Brna-Svratecko

Itinerář trasy
1. Níhov, žel. zast. – Kutiny – Balákův mlýn – Říkonín, žel. st., celkem cca 8 km
2. Níhov, žel. zast. – Kutiny – Balákův mlýn – Chytálky – Dolní Loučky, žel. zast., celkem cca 14 km

Autor: pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Posledních sto kilometrů. Čína je krůček od podmanění Mekongu

Jeden z největších veletoků naší planety se nenávratně mění. Na Mekongu a jeho přítocích rostou desítky přehrad a Čína...

Legendární Turnerova chata na Šumavě je na prodej, majitel nemá nástupce

Legendární Turnerova chata u řeky Vydry nedaleko Horské Kvildy na Klatovsku je na prodej. Objekt v 1. zóně Národního...

Pro nás nejbližší rakouský lyžařský obr přitahuje i nejlepší lyžaře světa

Saalbach Hinterglemm si vydobyl místo mezi absolutní špičkou rakouského lyžování. Se svými 270 km tratí je dnes v...

Gruzie úspěšně buduje světové lyžařské středisko. V Gudauri už bydlí i Češi

Když se chce, tak to jde. Gruzínské Gudauri rychlými kroky směřuje mezi top lyžařské destinace. K dokonalosti zbývají...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nenápadný zimní ráj v Rakousku. V Nočkových horách vás obslouží i komorník

Okolí průsmyku Turracher Höhe na rozhraní Štýrska a Korutan patří mezi skvosty, o kterých mnoho Čechů zatím neví....

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

ZANIKLÉ TRATĚ: Dráhu do Doupova ochromil odsun, dorazila ji armáda

Dnes zamíříme do severozápadních Čech na jednu z nejtajemnějších zaniklých tratí u nás. Od padesátých let vede skrz...

VIDEA ROKU: Přes lesy, hory i údolí. Na co zíral mašinfíra v roce 2019

Každých čtrnáct dní jsme vás v roce 2019 seznamovali s nejkrásnějšími železničními tratěmi z pohledu strojvedoucího....

Na co zírá mašinfíra: Po Doupovské dráze až na úplný konec kolejí

V dnešním dílu navážeme na poslední Zaniklé tratě. Spojem společnosti Railway Capital projedeme větší část takzvané...

Premium

Styděla jsem za to, jak to tu dříve vypadalo, říká kastelánka zámku Lednice

Lednická kastelánka Ivana Holásková je zasloužilou zámeckou paní. V bývalém paláci Lichtenštejnů žije a pracuje více...

Najdete na iDNES.cz