Pokud se ocitnete v Železném Brodě, určitě nespěchejte a seznamte se nejprve s městem. Se šesti tisíci obyvateli sice nepatří mezi největší, ale rozhodně má co nabídnout.
Skleněné království
Železný Brod leží v malebném údolí řeky Jizery, přes niž se kdysi brodili obchodníci na zemské obchodní stezce z Prahy do Německa a Polska. Odtud název Brod. Označení „Železný“ získal až později, když se v okolí začala těžit železná ruda.
Avšak odvětví, které ho proslavilo jako město skla a bižuterie, přišlo až na sklonku 19. století a kraluje zde doteď.
Ve městě a jeho bezprostředním okolí dnes působí více než čtyři desítky výrobců a zušlechťovatelů skla, reprezentujících většinu sklářských oborů, od výroby jednoduchých mačkaných perlí až po náročné realizace uměleckých objektů.
Někteří výrobci dokonce umožňují zájemcům zúčastnit se procesu výroby přímo v akci. S historií sklářství se můžete seznámit v Městském muzeu Železný Brod, se skleněnými klenoty zase v Městské galerii Vlastimila Rady.
Na počest sklářského řemesla se zde koná i každoroční slavnost Skleněné městečko. Kromě bohatého kulturního programu a ukázky výroby skla je k vidění i sklářský veletrh, výstavy a odborné semináře. Takže pokud je sklo pro vás přitažlivé téma, naplánujte svoji návštěvu na třetí zářijový víkend.
Až se nasytíte křehké krásy, vydejte se poznávat i místní architektonické skvosty ve starobylé čtvrti zvané Trávníky. Najdete zde mnoho zachovalých a pečlivě udržovaných roubených nebo klasicistních stavení ve stylu lidové architektury podkrkonošského rázu.
Trávníky jsou plné zachovalých architektonických pokladů.
Železnobrodská sklářská tradice rezonuje v Městském muzeu Železný Brod.
Na kostelním návrší uvidíte kromě kostela sv. Jakuba Většího nevelkou čtyřhrannou stavbu. Jedná se o zvonici se smutným příběhem vyhoření a šťastným koncem obnovení. Její tři zvony rozeznívá místní zvoník každou neděli v 8:20.
Řeka čaruje
Následující nádheru už můžete pozorovat ze sedla. Vydejte se po pohodové cestě proti proudu řeky Jizery. Až do soutoku s řekou Kamenicí Vás čeká asi nejméně náročná část cesty, mírným terénem a přívětivou krajinou budete u soutoku ani nebudete vědět jak.
Před Spálovem minete vodácký kemp Paraplíčko a připomenete si, že Jizera je vodácká řeka. Zdejší mírné peřeje slouží jako výborné tréninkové místo nejen pro vodácké začátečníky, ale i pro zkušené kanoisty a kajakáře.
Až u soutoku překročíte Kamenici (samozřejmě po mostě), určitě navštivte místní skvost. V letech 1921 – 1926 zde byla vybudována hydroelektrárna v citlivém architektonickém stylu art deco ladícím s okolní přírodou.
V roce 1998 byla provedena generální rekonstrukce, a tak elektrárna může dál sloužit svému účelu. Je typickým příkladem, že technika a příroda spolu mohou existovat v dobré symbióze. Pokud se zajímáte o technické památky, jistě uvítáte, že elektrárnu je po telefonickém objednání možné navštívit.
Hydroelektrárna Spálov byla vybudovaná ve stylu art deco, v roce 1998 prošla citlivou rekonstrukcí, a tak může dál sloužit svému účelu.
U soutoku končí jedna z nejkrásnějších naučných stezek pro pěší (Riegrova stezka), která sleduje kaňon Jizery v délce necelých čtyř kilometrů od Semil právě až k soutoku s Kamenicí. Z části je vylámaná ve skále a vede čtyřmi skalními tunely. Nejatraktivnějším úsekem stezky je skalnatý kaňon, který zpřístupňuje 77 m dlouhá visutá lávka (galerie) umístěná šest metrů nad řekou. Skalní bloky zde dosahují výšky až 40 m.
Ale je na čase dát Jizeře vale a zaměnit ji alespoň na chvíli za Kamenici. I Kamenice je osobitá řeka, k soutoku s Jizerou se dravě prodírá mezi skalami a právě její poslední kilometry patří k těm nejkrásnějším. Vodáci ji nejvíce milují na jaře, v době jarního tání bývá nejvíce divoká. I okolo Kamenice vede naučná stezka pojmenovaná po Františku Palackém, u soutoku navazuje na Riegrovu stezku a vede až do Tanvaldu.
Náš výlet bude Kamenici sledovat jen chvilku, přeci jen jsou cesty vedoucí v blízkosti řeky pro kolo nesjízdné. U rozcestníku Ústí Vošmendy se s řekou rozloučíme a již začneme pozvolna, ale stále stoupat k hlavnímu bodu dnešního putování – Bozkovským dolomitovým jeskyním.
Snový půvab podzemního světa
Ještě než se ponoříte do temného světa pod zemí, všimněte si v Bozkově kostela Navštívení Panny Marie. Z vnějšku působí střízlivým dojmem, zato vnitřek je bohatě zdobený. Pro duchovně založené poznamenejme, že se zde nalézá vzácná gotická plastika madony, zvaná Královna hor, která měla údajně chránit před morem.
Kostelní věž je vysoká 49 metrů a slouží zároveň jako rozhledna. Není se čemu divit, z Bozkova můžete naráz přehlédnout od Českého ráje přes Jizerky až do západních Krkonoš. Až se pokocháte horizontem, vydejte se pod něj.
Kostel Navštívení Panny Marie v Bozkově. Bohatě zdobený interiér se vzácnou relikvií je přikryt jednoduchým kabátem.
Bozkovské dolomitové jeskyně. Jezerní dóm je největší podzemní jezero v Čechách.
Bozkovské dolomitové jeskyně jsou nejrozsáhlejší v celých severovýchodních Čechách a patří k nejvíce navštěvovaným přírodním zajímavostem regionu.
Snová krajina stalagmitů, stalagnátů a stalaktitů se tolik liší od té na zemském povrchu. V rafinovaném nasvícení se tady rozehrává hra světla, stínů a mdlých barev charakteristických pro dolomit. Spodní část jeskynního systému je trvale zatopená, čímž vznikla řada jezírek s nazelenalou vodou. Zřejmě pro svůj prchavý půvab dostaly název Labutí.
Fantaskní velkolepá podívaná přijde na závěr. Naskytne se vám pohled na hladinu největšího podzemního jezera v Čechách zvaného Jezerní dóm, která v sobě zrcadlí úžasnou krásu celé jeskyně. Odcházet budete jako omámení.
Návarov patřil až do dob třicetileté války k nedobytným. Dnešní torzo působí romanticky jako většina zřícenin.
Nacházíte se sice v polovině výletu, ale to hlavní máte za sebou. Je jen na vás, jak hodně budete spěchat. Celkem pohodově dojedete do Jesenného, pak si ještě trochu zastoupáte a následně klesnete až k dalšímu setkání s Kamenicí.
Před Kamenicí budete projíždět Návarovem, jehož stejnojmenná hradní zřícenina určitě stojí za zastávku. Až do rozbourání za dob třicetileté války patřil k hradům nedobytným.
Dnes jsou z něj pouze trosky, ale jako většina zřícenin působí romanticky. Od Kamenice čeká bohužel největší stoupání výletu. Téměř až do Jirkova budete šlapat vzhůru, abyste do Železného Brodu všechny pracně vyjeté metry mohli zase sjet. Šťastnou cestu!
Co stojí za návštěvuMěstská galerie Vlastimila Rady – nachází se v budově radnice a je zajímavým výstavním prostorem. Kromě stálé expozice obrazů, kreseb a fotografií malíře Vlastimila Rady, který žil několik let v Železném Brodě, se zde konají krátkodobé výstavy, na kterých se může prezentovat opravdu každý. Stačí vyplnit a zaslat jednoduchou žádost a přihlásit se. Městské muzeum v Železném Brodě – má dvě stálé expozice. Sklářská expozice sídlí v budově spořitelny na náměstí 3. května je orientována na vývoj železnobrodského sklářství. Národopisná expozice je umístěna v největší železnobrodské roubené stavbě z roku 1807 zvané Běliště. Trávníky – příměstská enkláva staveb lidové architektury představující dochované roubené domy horního Pojizeří budované od 2. poloviny 18. století. V současnosti jsou Trávníky vesnickou památkovou rezervací a jednotlivé stavby nesou jména svých původních obyvatel (např. Horynovsko, Hrušovsko, Jechovsko, Knopovsko). Vodní elektrárna Spálov - hydroelektrárna stojí těsně nad soutokem řeky Kamenice s Jizerou. Byla vybudovaná v letech 1921 – 1926 ve stylu art deco, byla koncipovaná jako středotlaká, derivační, průtočná, pološpičková a ručně ovládaná. Od téměř dva kilometry vzdáleného bitouchovského jezu je voda k elektrárně vedena raženou štolou dlouhou 1323 metrů a zděným kanálem o délce 437 metrů. S původní technologií sloužila elektrárna téměř 70 let. V roce 1998 prošla generální rekontrukcí a modernizací, a tak může dál sloužit svému účelu. Po předchozím objednání je veřejnosti přístupná. Kostel Navštívení Panny Marie v Bozkově - ranně barokní poutní kostel byl v minulosti významným poutním místem. Nachází se v něm vzácná gotická plastika madony, zvaná Královna hor. Kostel je z vnějšku střízlivý, zato uvnitř na venkovské poměry bohatě zdobený. Jeho věž je vysoká 49 metrů a vyhlídkový ochoz slouží jako rozhledna. Bozkovské dolomitové jeskyně - Tvoří je nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách a jako jediný je tvořen vápnitým dolomitem. Jeskyně, které jsou geologickou lokalitou národního významu, mají od roku 1999 status národní přírodní památky. V nejnižších částech jsou trvale zaplaveny vodou vytvářející podzemní jezera, největší v Čechách. Vyznačují se neobvyklým rozsahem selektivní koroze stěn a stropů a ojedinělými formami těchto útvarů. Svou celkovou délkou dosud objevených prostor - 1060 m a výškovým rozpětím (denivelací) 43 m jsou nejdelšími dolomitovými jeskyněmi v České republice. Návarov - Zřícenina hradu Návarov stojí nad romantickým soutokem řeky Kamenice a potoka Zlatníka. Zachovaly se zbytky předhradí s příkopy, trosky mohutného paláce s valenými klenbami ve sklepení. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad byl vybudován ve 2. polovině 14. století a mezi jeho majiteli byl nějaký čas i král Jiří z Poděbrad. Za třicetileté války hrad v roce 1643 dobyli Švédové. V roce 1644 byl Návarov pobořen, aby se nemohl stát opěrným bodem nepřátel. Hradní zdivo bylo navíc použito při stavbě nedalekého barokního zámku. |
