Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 076 mezi Mladou Boleslaví a Mšenem
Ač se to dnes už ani nezdá, náš výlet motorovým vozem M152.0604 podnikneme po dvou historických tratích. Úsek Mladá Boleslav – Skalsko byl součástí místní dráhy, která začínala právě ve Skalsku a vedla přes Český ráj až do Staré Paky, úsek Skalsko–Mšeno byl zase postaven společností Místní dráha Mšeno – Dolní Cetno (Lokalbahn Mscheno – Unter Cetno). Teprve po zestátnění obou soukromých společností v roce 1925 se obě tratě spojily v jeden celek.
Jako první vznikl úsek Mšeno–Skalsko. Soukromá společnost získala koncesi 16. dubna 1896, vlaky se mezi Mšenem a Dolním Cetnem rozjely 4. prosince následujícího roku. Dráha byla rovnou prodloužena o cukrovarkou vlečku mezi Dolním Cetnem a Chotětovem. Zajímavé je, že původní nádraží ve Skalsku leželo zhruba o kilometr dál než to dnešní. Úsek ze Skalska do Chotětova byl ovšem v roce 1974 zrušen, můžete ho však znát ze seriálu Zaniklé tratě.
 |
To dráhu Skalsko – Mladá Boleslav – Stará Paka si vymohli radní a podnikatelé z obcí podél trati. Svoje síly dali dohromady v roce 1894, kdy se začal projekt připravovat. V čele společnosti Místní dráha Sudoměř – Skalsko – Stará Paka byl například sobotecký rodák a spolumajitel cukrovaru v Dolním Bousově Jindřich Gustav Maštálka nebo starosta okresu Lomnice nad Popelkou Teodor Mastný. Společnost získala koncesi ke stavbě dráhy po dlouhých deseti letech, 19. ledna 1904.
Navazující tratě |
První vlak po úseku, který nás zajímá, tedy Skalsko – Mladá Boleslav, projel 26. listopadu 1905. Velmi zajímavý byl systém křížení s Českou severní drahou (BNB) v Mladé Boleslavi. BNB odmítla zaústění lokálky do svého nádraží, místní dráha proto na dohled od dnešního hlavního mladoboleslavského nádraží vybudovala stanici Mladá Boleslav – Čejtice (později Čejetice). Koleje lokálky pak mostem křížily hlavní trať, aby potom obě dráhy vedly několik set metrů souběžně, než trať do Staré Paky překonala Jizeru.
Jenže v roce 1908 Českou severní dráhu zestátnilo Rakousko-Uhersko, takže padla konkurenční nevraživost. Jak dokazuje třeba jízdní řád z roku 1912, vlaky z Mělníka dojely do stanice Mladá Boleslav – Čejtice, aby po krátkém pobytu sunuly na hlavní mladoboleslavské nádraží. Teprve odtamtud vyrážely směr stanice Mladá Boleslav město.
Lokálka mezi Mladou Boleslaví a Mšenem měla už několikrát namále. V roce 2021 Středočeský kraj dokonce mluvil o úplném zastavení osobní dopravy. Od října 2023 byly nakonec zrušeny osobní spoje ve všední dny, omezený počet vlaků zůstal zachován aspoň o víkendech. S prázdninovým provozem v týdnu kraj očividně nepočítá.
Na zajímavou lokálku alespoň občas vyrážejí turistické vlaky. Jedním z nich byl také spoj Kolej-klubu, který vezl cestující z Turnova. Díky pozvání jsme mohli umístit kameru na čelo spolkového motoráku M152.0604 a trať mezi Mladou Boleslaví a Mšenem natočit.
Trať z Mladé Boleslavi si můžete projet zrychleně za tři a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvÚvratí vzad, vlastně vpřed
Naši jízdu do Mšena začínáme ve stanici Mladá Boleslav hlavní nádraží. Pokud byste si nechali několik vlaků ujet, můžete se vypravit do města. Čeká tam na vás původně gotický hrad s muzejními sbírkami, Muzeum Škoda Auto nebo třeba Letecké muzeum Metoděje Vlacha.
Z Mladé Boleslavi odjíždíme pozpátku. Ne, nespletli jsme se a nedali kameru na konec vlaku. Abychom se dostali na trať do Mšena, musíme úvraťovat, tedy po chvíli změnit směr jízdy.
Původní trať Skalsko – Stará Paka nevedla přes mladoboleslavské hlavní nádraží, ale přímo do stanice Mladá Boleslav město. Vlaky do stanice Mladá Boleslav hl.n. musely a stále musí jezdit úvratí.
Teď už je všechno v pořádku a vyrážíme kupředu. Projedeme okolo budovy někdejší stanice Mladá Boleslav – Čejetice a vydáváme se strmě vzhůru. Trať 076 se totiž musí vymanit z údolí Jizery a dostat se na náhorní plošinu. Jen co opustíme boční údolí a vyrazíme do polí, míjíme místo, kde byla do roku do 25. ledna 1911 zastávka s nákladištěm Dalovice. Fungovala vlastně jen během řepné kampaně, pro obyvatele Dalovic byla cesta na „jejich“ zastávku zhruba stejně dlouhá, jako cesta do Boleslavi na nádraží, a tak chodili raději tam. Škoda, že dalovická zastávka nefunguje dnes, byla by z ní nejkratší cesta ke zřícenině hradu Michalovice z druhé poloviny 13. století.
Za zaniklou zastávkou Dalovice se přímo před námi objevuje monumentální hrad Bezděz. Vypadá, jako by trať do Mšena hlídal, ale nenechte se zmást, vzdušnou čarou to je dobrých patnáct kilometrů. Pokud byste se k němu chtěli vydat, nevystupujte ani v Bukovnu, ani na zastávce Líny. Nejblíže to je ze stanice Katusice, po neznačených cestách ujdete 13 kilometrů.
Na trať 076 z dálky shlíží hrad Bezděz.
Víte, že se Katusice mohly stát železniční křižovatkou? Už v roce 1911 vznikl první projekt železniční trati mezi Katusicemi, Bělou pod Bezdězem a Mimoní. Už prý bylo jasné, jaké lokomotivy se budou muset pro tento úsek nakoupit, nakonec z plánů ovšem sešlo.
Za Katusicemi se trať opět noří do hlubokého údolí, tentokrát do údolí Strenského potoka. Musíme projet 81 metrů dlouhým Skalským tunelem, jediným na celé trati. A už je tu stanice Skalsko. Na vjezdu nás vítá ještě jedna slepá kolej. To je zbytek zaniklé tratě do Dolního Cetna a Chotětova. Vpravo je výtopna, o kterou se stará Mladoboleslavský železniční spolek.
Stanice Skalsko na přelomu 80. a 90. let 20. století
Ze stanice se můžete vydat po stopách zaniklé tratě do Chotětova, nebo vystoupat z údolí do Skalska a po domluvě navštívit tamní zahradní železnici a parostrojní muzeum.
Další železniční muzeum je hned za rohem či spíše za obloukem, ve stanici Sudoměř u Mladé Boleslavi. Staniční budova je naplněna historickými exponáty, okolo jsou vystavené drezíny a když budete mít štěstí na počasí, budete se moci na některé i svézt. Více se o muzeu v Sudoměři můžete dozvědět v našem seriálu Muzea vonící párou.
Železniční muzeum v Sudoměři u Mladé Boleslavi
Za Sudoměří trať opět začíná stoupat. Kousek od zastávky Trnová potkáváme velmi zajímavou stavbu – zbytek poměrně velké kamenného mostu přes trať. Od roku 1882 tudy vedla nejkratší cesta mezi Trnovou a obcí Kluky. Jenže most byl údajně ve špatném stavu, a tak ho v 80. letech železniční vojsko strhlo.
Turistické cíle podél tratě 076 |
Před stanicí Vrátno můžeme z motoráku Kolej-klubu vidět opravený větrný mlýn holandského typu z roku 1870. Obdivovat ho můžete ovšem jen zvenčí, mlýn je v soukromých rukách a majitelé jej pro návštěvníky otevírají jen zřídkakdy. Ale i pohled na monumentální stavbu ve volné krajině stojí za to.
Ze stanice Vrátno, kdysi Lobeč-Vrátno, se můžete vydat třeba za otcem Lovců mamutů. V nedaleké Lobči je totiž pohřben spisovatel a pedagog Eduard Štorch, má tu i svoje muzeum. V obci najdete také obnovený pivovar, který kromě ochutnávek zve i na prohlídky. O pár kilometrů dál (3,5 kilometru po modré značce) na Vrátenské hoře stojí rozhledna, která nabízí výhledy na celé Kokořínsko.
Před zastávkou Skramouš nás čeká další technická zajímavost. Až do roku 1956 tady stával čtyřobloukový kamenný viadukt. Kvůli nestabilnímu podloží musel být několikrát zpevňován, ovšem marně. V padesátých letech 20. století byl nakonec odstřelen a na jeho zbytcích byl navršen mohutný násep.
To viadukt přes Košátecký potok měl více štěstí, stojí dodnes. Tento pozapomenutý most je dokonce větší než podobná stavba ve Smržovce na trati z Liberce do Tanvaldu. Stojí ovšem uprostřed lesa, takže si k němu fotografové nacházejí cestu jen zřídka.
Ani ne kilometr za viaduktem je tu stanice Mšeno. Motorový vůz M152.0604 turnovského Kolej-klubu tady odpočívá před cestou zpátky. V Mšeně si nezapomeňte zajít do městského muzea ve druhém patře radnice a rozhodně zavítejte na unikátní koupaliště, které vzniklo v roce 1932 ve stylu art deco.
Motorový vůz Kolej-klubu M152.0604 ve stanici Mšeno
A pak je tu samozřejmě Kokořínský důl s jeho pískovcovými skalami, romantickými zákoutími a mohutným hradem Kokořín. Ten je od nádraží jen šest kilometrů po červené a zelené turistické značce. Jděte se podívat také na Pokličky, skalní útvar, který vznikl rozdílným zvětráváním dvou různých druhů pískovce. O něco blíže městu je Bludiště s bizarními skalními útvary.
Zdatnější turisté mohou vyrazit až k hradu Houska, kterému se podle pověstí přezdívá Brána do pekel. Cesta krajem pískovcových skal vede převážně po zelené turistické značce a měří necelých devět kilometrů.
Ze Mšena se můžete také projet do Mělníka, buď několika víkendovými pravidelnými spoji nebo sezonním Kokořínským retro rychlíkem. Bardotka vás doveze přímo do Prahy.
Bardotka T478.1215 společnosti KŽC Doprava ve stanici Mšeno
Slabého provozu na trati z Mladé Boleslavi do Mšena, potažmo do Mělníka, je škoda, protože dráha by mohla mít minimálně o prázdninách velký turistický potenciál. Nicméně, dokud jezdí alespoň nějaké vlaky, je stále naděje na zlepšení.
