Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 223 z Olbramovic do Sedlčan
O Sedlčance, postaru Selčance, jak se také přezdívá trati z Olbramovic do Sedlčan, se začalo uvažovat už ve druhé polovině 19. století. Dráha císaře Františka Josefa I. z Českých Budějovic vedla sice poblíž, i těch pár kilometrů však bylo pro místní firmy a obyvatele na obtíž.
V říjnu 1893 byla založena akciová společnost Sedlčanská dráha. Prvotní práce na více než 16 kilometrů dlouhé dráze z odbočné stanice Votice-Veselka (dnes Olbramovice) zainvestovaly ze svého okolní obce, značnou částku pak věnoval kníže Mořic z Lobkowicz, majitel panství Vysoký Chlumec. Zbytek z celkem 1 548 000 korun zaplatila zemská subvence, výnosy z akcií a nakonec půjčky.
 |
Stavba nepříliš náročným terénem probíhala poměrně rychle a první vlak se po nové trati rozjel 30. září 1894. Od počátku se počítalo s prodloužením tratě až do Příbrami nebo Březnice. Přestože existovalo několik návrhů, a dokonce už byly zahájeny vyměřovací práce, vlaky se ze Sedlčan dál nepodívaly.
Dnes po trati jezdí pravidelné osobní vlak Českých drah z Benešova. Dráhu v září využívají soupravy pravidelného Festivalu parních lokomotiv. Nedávno byla trať opravena a většina budov zrenovována. Jednou za rok jezdí z Olbramovic do Sedlčan měřicí drezína Správy železnic, z níž jsme natáčeli i my.
Celou Sedlčanku můžete projet za pouhé 2 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvSvítání a mlha nad kolejemi
Pro natáčení jsme si vybrali směr do Olbramovic a udělali jsme dobře. Konec září, vycházející slunce a ranní mlhy nad okolními loukami byly dokonalou kulisou. Z vlaku poznáte, že je Sedlčansko neprávem opomíjeným turistickým cílem.
Naši jízdu začínáme v Sedlčanech, tamní nádraží je trochu stranou od centra, to však bylo dané tím, že se dráha měla prodlužovat. Přímo na náměstí si můžete prohlédnout Městské muzeum s expozicemi, které přibližují region od pravěku do nedávné minulosti. Nezapomínají ani na místní osobnosti, Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan a Josefa Suka.
Ranní romantika na trati 223
Turistické cíle podél tratě 223 |
Kousek od Sedlčan, sedm a půl kilometru po červené značce, najdete skanzen Vysoký Chlumec, jedno z nejmladších muzeí v přírodě v Česku. Nedaleká dominanta celého kraje, hrad Vysoký Chlumec, je bohužel pro veřejnost striktně uzavřena.
Pokud byste se vydali ze Sedlčan po červené značce na opačnou stranu, dojdete k rozhledně Drahoušek. Telekomunikační věž obtočená schodištěm nabízí krásné výhledy na celé Benešovsko a Sedlčansko. Za příznivého počasí je prý vidět i Milešovka nebo Ještěd. Ve vsi Osečany pod rozhlednou opravuje svůj zámek Matěj Stropnický, příležitostně ho otevírá veřejnosti.
Za Sedlčany trať stoupá kolem Červeného Hrádku. Původně vodní tvrzi ze 13. vtiskl nezaměnitelnou podobu o 600 let později architekt Jan Kotěra. Zámek je sice nepřístupný, ale volně si můžete projít zámecký park se zajímavým psím hřbitovem. Mimochodem, právě tady se natáčel slavný film Trhák.
První stanicí na trati je Kosova Hora. V obci byla už od středověku velká židovská komunita s vlastním rabínem i německou školou. Z ghetta zbylo několik domů a především synagoga, kterou se nadšencům podařilo zachránit před zbouráním na poslední chvíli. Jen pár set metrů za vsí je pak starý židovský hřbitov, který byl založen na konci 16. století.
Lokomotiva rakouské řady 97 ve stanici Kosova Hora, před rokem 1914
Ve stanici (dnes dopravně D3) Štětkovice křižujeme s pravidelným osobním vlakem. Mladší železniční fanoušky by mohl ve vsi oslovit především Modelářský domek se zahradní železnicí. Můžete zajít také do nedalekého relaxačního parku Drama věků.
Od Štětkovic až do Olbramovic můžete před sebou pozorovat železniční romantické ráno. Jízda proti slunci zbrusu nové měřicí drezíně EM 100 Správy železnic vůbec nevadila. Tato šikovná mašinka měří železniční svršek pomocí přesných laserů, takže ji pár sluneční paprsků nezaskočí.
Jízda se Sedlčan do Olbramovic v ranní mlze proti vycházejícímu slunci naskýtá romantické pohledy.
Milovníci techniky, hlavně starých aut, by měli vystoupit na zastávce Minartice. Jen čtyři a půl kilometru od kolejí najdete naprosto unikátní Retroautomuzeum Strnadice. Jestli chcete zavzpomínat, čím jste jezdili v době svého mládí, rozhodně toto muzeum navštivte. Určitě budete překvapeni, co všechno už jsou historické kousky.
Zámek ve Vrchotových Janovicích nedaleko od stejnojmenné zastávky je mezi turisty pojmem. Původně vodní tvrz majitelé postupně přestavovali až do současné podoby romantické gotiky. Na začátku 20. století se na zámku scházela tehdejší elita. Za baronkou Sidonií Nádhernou tam přijížděli například architekt Adolf Loos, malíři Max Švabinský nebo Viktor Stretti a především spisovatel Rainer Maria Rilke a rakouský spisovatel a novinář Karl Kraus.
Ranní romantika na trati 223
Zámek byl během let používán jako kasárna wehrmachtu, sídlila v něm sovětská i československá armáda, v padesátých letech sloužil jako sklad textilu. Chátrající stavby se naštěstí ujalo Národní muzeum, takže dnes si v něm můžete prohlédnout expozice Společnost v Čechách na konci 19. století, Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice a také expozici českého zvonařství.
Součástí zámku je i park, který Sidonie Nádherná považovala za svoji chloubu. Na začátku 30. let 20. století proto na terasách v severovýchodní části parku založila rozsáhlé alpinum díky spolupráci s proslulým znalcem skalniček, hrabětem Herbertem Schaffgotschem z Purgstallu.
Za obloukem čeká slunce.
Za Vrchotovými Janovicemi už měřicí drezína Správy železnic začíná klesat k hlavní trati. Někdejší stanice Votice-Veselka, dnes Olbramovice, je už typická koridorová stavba, romantiku starých časů tady nehledejte. Stanici z našeho pořadu už znáte, byť jsme ji jen míjeli. Nedávno jsme tudy projížděli Jižním expresem z Prahy do Českých Budějovic.
Sedlčanka rozhodně nepatří do starého železa. O tom svědčí i fakt, že se v září chystají velkolepé oslavy jejích 130 narozenin.
