Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 016 mezi Chrudimí a Moravany
Dnešní trať 016 mezi Chrudimí a Moravany je součástí kdysi uceleného systému chrudimských cukrovarských lokálek, který vedl od Heřmanova Městce až po Borohrádek. Dráha dokázala zásobovat řepou cukrovary v Chrudimi, Hrochově Týnci, Slatiňanech a v Cholticích. Dnes je z této sítě v provozu už jen část tratí.
Koncesi na stavbu dráhy získala koncem května 1897 společnost Místní dráha Chrudimsko-Holická, jejíž koncesionáři byli vlastníci cukrovarů v okolí Chrudimi. Koncesionáři byli povinni okamžitě zahájit výstavbu a dokončit ji do dvou let. S drobným odkladem se to nakonec povedlo, provoz byl zahájen 26. září 1899. Páteřní trať vedla z Heřmanova Městce přes Moravany do Borohrádku, odbočná trať potom z Hrochova Týnce do Chrasti u Chrudimi a krátká spojka k trati Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) Pardubice – Havlíčkův Brod mezi stanicemi Chrudim město a Chrudim.
Navazující tratě |
Provoz pro soukromou společnost zajišťovaly státní dráhy, a to jak za Rakouska-Uherska (kkStB), tak po vzniku Československa (ČSD). Vlaky jezdily po trati nejprve smíšené (osobní i nákladní v jedné soupravě), celkem 51 kilometrů ujely za tři a půl hodiny. V roce 1925 byla nakonec soukromá lokálka zestátněna.
S úpadkem cukrovarnictví ovšem upadal i význam dráhy. V roce 1978 byl ukončen provoz odbočné trati do Chrasti u Chrudimi, v prosinci 2011 byla zastavena osobní doprava mezi Heřmanovým Městcem a stanicí Chrudim město. Dnes už tam nejezdí nic, trať pomalu zarůstá. Provoz osobních vlaků zůstal aspoň v úseku Chrudim–Moravany a Moravany–Holice. V turistické sezoně na trať 016 navíc vyráží motoráček Pardubického spolku historie železniční dopravy, ze kterého jsme natáčeli i my.
Trať z Chrudimi do Moravan si můžete projet zrychleně za 3 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvJarním Chrudimskem
Naši jízdu Hurvínkem M131.1133 začínáme na historickém nádraží Rakouské severozápadní dráhy v Chrudimi. Historické město Chrudim turisty láká především na zbytky svého středověkého opevnění, navštívit můžete také tamní Regionální muzeum, Muzeum barokních soch nebo Muzeum loutkářských kultur.
Vyrážíme souběžně s tratí do Pardubic, ale po zvláštní koleji. Tato dispozice se zde dochovala ještě z roku 1899, kdy každou kolej vlastnila jiná společnost. Po osmi stech metrech se naše kolej stáčí vpravo, za obloukem potkáváme kolej hlavní tratě, která vedla do Heřmanova Městce. Zastavujeme ve stanici Chrudim město, což bylo i podle historických fotografií centrum místní dráhy.
Čilý parní provoz ve stanici Chrudim město na konci 60. let 20. století
Pár set metrů za stanicí přejedeme po ocelovém mostě řeku Chrudimku. Zhruba kilometr za ním bývala do prosince 2008 zastávka Topol. Sice stála uprostřed ničeho, zase z ní byl jen skok ke stejnojmennému hradišti, jednomu z nejstarších v Čechách. Lidé tam žili už v mladší době kamenné a ještě ve středověku tam stávala opevněná tvrz. Teď se musíte k Topolu vrátit až ze zastávky Tuněchody, která optimalizaci zatím přežila.
Ostatně trať lemuje hned několik archeologických nalezišť. Jedno najdeme v Úhřeticích, další pak u Dvakačovic, jen tři a půl kilometru severovýchodně od zastávky Vejvanovice. Na cestě k tomuto nejstaršímu keltskému hradišti na Chrudimsku musíte překonat umělý kanál Zminka. Tento náhon je jedenáct a půl kilometru dlouhý a byl vybudován v 15. století v období prudkého rozvoje rybníkářství ve východních Čechách. Sloužil k napájení dnes už zaniklé rybniční soustavy okolo vesnice Zminný a k pohonu několika mlýnů.
Hurvínek M131.1133 v zastávce Tuněchody (2. listopad 2018)
Turistické cíle podél tratě 016 |
Ze všech zastávek mezi Tuněchody a Hrochovým Týncem, kterými motoráček PSHŽD projíždí, se můžete vydat do hasičského muzea v obci Kočí, trať totiž Kočí obkružuje. Kromě hasičských veteránů tam určitě budete obdivovat také gotický kostel svatého Bartoloměje s unikátním dřevěným přístupovým mostem.
Ze stanice Hrochův Týnec se vypravte třeba k místnímu zámku. Barokní stavba ze 17. století se sice právě opravuje, navštívit můžete alespoň zámecký park. No, a když půjdete objevovat zaniklou trať do Chrasti u Chrudimi, zastavte se v tamním muzeu, kde si můžete prohlédnout repliku slavné Ďáblovy bible, která vznikla v nedalekých Podlažicích.
Říčku Novohradku za Hrochovým Týncem přejedeme po zajímavém soumostí. Pravý, dnes nepoužívaný most sloužil vlečce do místního cukrovaru. V roce 1970 nahradil ten původní, kvůli kterému vznikla místní dráha, a patřil mezi nejmodernější a největší v republice. Cukerné kvóty Evropské unie a pokles cen řepného cukru ale vedli k jeho zániku a likvidaci v roce 2007. Do cukrovaru se dalo původně přímo dojet i od Moravan.
Soumostí přes Novohradku za stanicí Hrochův Týnec. Kolej vpravo vedla do nejmodernějšího cukrovaru v Česku. Fungoval ovšem jen mezi lety 1970–2007, potom byl kvůli cukrovým kvótám EU zbořen.
Nás už čeká jen zastávka Bořice a potom klesání do stanice Moravany, k někdejší Severní státní dráze, dnes koridoru Česká Třebová – Pardubice – Kolín. Místní dráha tady křižovala hlavní trať a pak pokračovala dál směrem na Holice. Tento úsek si Hurvínkem Pardubického spolku historie železniční dopravy projedeme zase někdy příště.
