Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 300 mezi Brnem a Přerovem
Na dnešních 99 kilometrů se budeme dívat z lokomotivy Bombardier Traxx MS3, jedné z nejmodernějších mašin u nás. Celkem se projedeme po třech historických tratích a několika spojkách. Začneme na Tišnovce, po Komárovské spojce se dostaneme na Vlárskou dráhu a po Blažovické spojce nakonec i na Moravskoslezskou severní dráhu.
Historii Tišnovky v Brně jsme důkladně popsali v 56. dílu seriálu Zaniklé tratě. Z toho vyplývá, že vlaky dnes mezi Královým Polem a brněnským hlavním nádražím nejezdí po Staré Tišnovce, ale po novém obchvatu z roku 1953.
Trať z Brna do Přerova postavila v roce 1869 Moravskoslezská severní dráha, dceřiná společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB). Dráha vedla z dnešního brněnského hlavního nádraží k jihovýchodu a teprve za stanicí Sokolnice-Telnice se stáčela na severovýchod. Díky mnoha cukrovarům, které v okolí stály, dostala trať přezdívku Řepná nebo Cukrovarská dráha.
 |
Vedení přímých vlaků mezi Brnem a Přerovem po Řepné dráze se v první polovině 20. století ukázalo jako zdlouhavé, nabízelo se využití přímější Vlárské dráhy (z roku 1887), která na svém počátku mířila stejným směrem, ale v kratší stopě. V roce 1927 vznikla Komárovská spojka, aby se vlaky dostaly přímo z brněnského hlavního nádraží na Vlárskou dráhu v Černovicích. O sedm let později pak byla postavena Blažovická spojka, která propojila Vlárskou s Řepnou dráhou.
Od té doby jezdí přímé rychlíky (dnešní linka R8) Brno–Přerov–Bohumín právě tudy. Zavedené pořádky narušila na této státem objednávané lince v prosinci 2019 společnost RegioJet, která vyhrála ve výběrovém řízení. Minimálně do roku 2027 tak na Řepné dráze budeme potkávat její výrazně žluté soupravy.
Trať z Brna do Přerova si můžete projet i za pouhých pět minut:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvBrněnská motanice
Naši jízdu rychlíkem R1123 začínáme ve stanici Brno - Královo Pole. Ta má zanedlouho projít kompletní přeměnou, včetně demolice výpravní budovy z roku 1953. Stanici Královo Pole už známe ze seriálu Zaniklé tratě, jeden díl o Staré Tišnovce zde končil, další naopak začínal.
Turistické cíle v Brně |
Prvním úkolem žlutého vlaku je vymotat se z Brna. Moravská metropole totiž disponuje tolika historickými tratěmi a spojkami, že se to na první pohled zdá jako velký chaos. První velký oblouk absolvujeme na novém obchvatu, který nahradil Starou Tišnovku v padesátých letech. Jsou na něm čtyři tunely: Královopolský, Husovický, Cacovický a Obřanský. Hned za tím posledním je seřaďovací nádraží Brno-Maloměřice, do kterého ústí také trať z České Třebové.
Na rozdíl od naší nedávné jízdy z Kolína nevyužijeme Židenickou spojku na brněnské dolní nádraží, ale držíme se vpravo směrem na horní, tedy dnes hlavní nádraží. I tato stavba to má nahnuté, takže kdo ví, kolikrát se nám ji ještě podaří natočit.
A co si prohlédnout v Brně? Určitě nesmíte vynechat centrum města, Moravské zemské muzeum, brněnské podzemí, Špilberk, Vilu Tugendhat nebo Technické muzeum. Můžete se vydat po stopách zaniklé Staré Tišnovky, zaniklé místní dráhy z Černovic do Líšně nebo po stopách zrušené vlečky z dolního nádraží na Výstaviště. V Brně se zkrátka žádný turista nudit nebude.
Pohled k břeclavskému zhlaví stanice Brno hlavní nádraží
Vyrážíme z brněnského hlavního nádraží. Nejprve po historickém mostě z roku 1839, který do Brna přivedl první vlak, za řekou Svratkou odbočujeme vlevo na souběžnou kolej s Řepnou dráhou. Ač bychom tady mohli mluvit o dvoukolejné trati, jsou to dvě samostatné tratě. Levá kolej patří Komárovské spojce, pravá dráze do Přerova.
Za druhým obloukem se ocitáme na konci Židenické spojky, od teď jedeme po Vlárské dráze. Pár set metrů za současnou zastávkou Brno-Černovice míjíme někdejší výpravní budovu místní dráhy Černovice–Líšeň. Dál už míříme nejkratší cestou z Brna.
Za stanicí Brno-Slatina podjíždíme dálnici D1. Kousek za ní potom odbočuje vlečka na brněnské letiště. Následují Šlapanice se zastávkou na začátku a stanicí na konci města. Pokud byste na jedné z nich vystoupili, zajděte si do místního muzea.
Setkání na trati s motorovým vozem 854.014 Českých drah
Přes úrodnou Hanou
Ze stanice Blažovice vybíhá několikakilometrová vlečka do cementárny Sivice. Tady se také Vlárská dráha stáčí doprava ke Slavkovu u Brna a začíná zde i tzv. Blažovická spojka, která nás zavede zpět na Řepnou dráhu. Mimochodem, z blažovického nádraží je to ke slavkovskému zámku vzdušnou čarou jen pět kilometrů.
Před stanicí Holubice, která je od prosince 2005 bez osobní dopravy, se k nám zprava připojuje naše známá trať z Brna. Před Lulčí pak přejedeme jeden z mála viaduktů na této trati. Ze stanice Luleč byste se mohli vydat ke kostelu svatého Martina, který se tyčí na vrchu nad tratí, nebo pokračovat až k nedalekému zámku Račice, který je zajímavý tím, že v něm za mobilizace v roce 1938 sídlil generální štáb československé armády. Po červené turistické značce je to z nádraží sedm a půl kilometru.
Od stanice Blažovice je trať 300 už jen jednokolejná. Za Rousínovem u Lulče vlak míjí dobře viditelný kostel svatého Martina.
Další stanicí je Vyškov, po železničářsku Vyškov na Moravě. Ve městě si můžete prohlédnout tamní zámek s expozicemi Muzea Vyškovska, zajít do zooparku, který přiléhá k zámecké zahradě nebo si prohlédnout Dinopark. Milovníkům techniky doporučujeme muzeum letecké a pozemní techniky, které najdete u letiště kousek za městem.
Turistické cíle podél trati Brno – Přerov |
Linka R8 je opravdu expresní, takže na trase vlaky Regiojetu zastavují jen v několika málo stanicích. Projíždíme Ivanovicemi na Hané, kde měl ve středověku svoji komendu Řád maltézských rytířů, nezastavujeme ani v Nezamyslicích, kde začínala dnes už zrušená trať do Morkovic. Znáte ji jak ze seriálu Zaniklé tratě, tak i z Mašinfíry.
Za Nezamyslicemi se Řepná dráha rozděluje. Levá větev míří do Prostějova, pravá pokračuje na Přerov. Náš vlak dál zastavuje až v Kojetíně. Do stanice kromě naší tratě ústí dvě další, jedna z Tovačova, druhá z Kroměříže. Tovačovka patřila dlouhou dobu mezi nejohroženější dráhy u nás. Pravidelný osobní provoz na ní skončil už na konci května 1981. Nadšencům ze spolku Kroměřížská dráha se naštěstí povedlo obnovit alespoň prázdninový provoz, a tak si v úseku Tovačov–Kojetín–Kroměříž můžete vychutnat jízdy historickými vozidly v rámci akce Hanácké léto na kolejích. A když ne osobně, tak alespoň pohledem kamery našeho seriálu.
V Kojetíně si prohlédněte tamní městské muzeum, nebo se vydejte podél řeky Moravy do Kroměříže. Nenáročný výlet po zelené a modré turistické značce měří deset kilometrů. Rozhodně navštivte i nedalekou Chropyni, město je například spojeno s legendou o králi Ječmínkovi. V zámku jsou k vidění historické a etnografické sbírky a také památník chropyňského rodáka, malíře Emila Filly.
Most přes Moravu u Kojetína v době svého vzniku a jeho současná podoba.
Trať z Brna do Přerova by měla v nejbližších letech projít kompletní rekonstrukcí. Vlaky by tady pak na většině úseků měly jezdit až dvousetkilometrovou rychlostí, samozřejmostí budou dvě koleje. Na některých místech by měla být opuštěna stará stopa dráhy a budou se stavět přímější přeložky, mostní estakády a také několik tunelů. O modernizaci se ovšem mluví už od roku 2015 a dosud se do země nekoplo. Optimistické odhady mluví o začátku stavby v roce 2025.
Rychlík R1123 společnosti Regiojet v koncové stanici linky R8 v Bohumíně
A už je tu konec naší jízdy. Za zastávkou Věžky se připojujeme k historické Severní dráze císaře Ferdinanda. Tu jsme ostatně s Mašinfírou iDNES.tv také nedávno projeli. Po pár minutách nás čeká už jen zastavení v Přerově. Rychlík RegioJetu na lince R8 sice pokračoval až do Bohumína, tuto trať jsme už v našem seriálu projeli a proto ji tentokrát vynecháme. V Přerově doporučujeme navštívit střed města se zámkem. Sídlí v něm Muzeum Komenského s mnoha expozicemi. Za řekou pak zve k návštěvě ornitologická stanice téhož muzea.
Řepnou dráhu jsme projeli před její totální přestavbou. Bude tedy zajímavé za několik let porovnat, jak se trať proměnila.
