Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa drah Vítkovických železáren s vyznačenou trasou místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk z let 1948–1975
Jako první se o zřízení dráhy mezi Mariánskými Horami a Brušperkem začal v roce 1914 zajímat významný ostravský advokát a mecenáš doktor Edmund Palkovský. Koncese z téhož roku mluví o šestnáct kilometrů dlouhé trati s parním provozem. Přípravné práce ovšem zhatila první světová válka.
Po válce zase Palkovskému chyběly peníze, koncesi proto prodal Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu (VHHT). To okamžitě změnilo projekt. Trať měla vycházet z drobné dráhy Vítkovice – Zábřeh Pískové doly a končit měla v Krmelíně. Protože se stavělo podle původní koncese, pořád se mluvilo o místní dráze Mariánské Hory – Brušperk.
V roce 1930 byla trať uvedena do provozu, parní vlaky a parní motorové vozy vyrážely z Vítkovic od starého ředitelství železáren, pokračovaly dnešní Ruskou ulicí a teprve za stanicí Zábřeh pošta začínaly vlastní samostatné koleje.
 |
Hned za odbočkou byla největší kuriozita tratě, dráha tam procházela skrz dům pro úředníky VHHT. Činžák byl postaven až rok po zprovoznění tratě, takže si projektanti museli s existencí kolejí poradit. V levé části budovy při pohledu k Vítkovicím vyprojektovali mohutný průjezd. „Tunelem“ jezdily jak parní stroje, tak o čtyři roky později, kdy byla trať elektrifikována, také elektrické motorové vozy. Teprve po mnoha letech byly koleje přeloženy do průjezdu pro automobily a původní otvor zazděn.
Od roku 1930 končila dráha na provizorní konečné v Hrabové. Existovaly sice plány na protažení kolejí teď už opravdu do Brušperku, vypukla však druhá světová válka, a tak se opět nestavělo. Po jejím skončení se situace zdála být lepší a opět se začalo stavět. V říjnu 1948 dojely první soupravy na konečnou v Hrabové-Ščučí a trať se stavěla dál, na Novou Bělou. Zhruba 1 300 metrů za konečnou už byly položené koleje a nataženo trakční vedení, zbytek úseku byl rozestavěný.
Křižování tramvajových souprav ve výhybně Břehy. V popředí je menší mostní objekt, vlevo již nepoužívané světelné návěstidlo z dob Elektrických drah VŽ. GPS: 49.7772731N, 18.2764028E
Jenže na začátku 50. let přišel pokyn shora stavbu zastavit. Do Nové Bělé jezdily levnější autobusy. V roce 1960 úřady rozhodly rozestavěnou část trati snést. Nakonec ani úsek z roku 1948 na tom nebyl nejlépe. Kvůli rekonstrukci Místecké ulice byl mezi kinem Edison a Hrabovou-Ščučí provoz v roce 1975 ukončen.
Za zbytky Komarka do Hrabové a ještě dál
Paradoxní je, že místní dráha Mariánské Hory – Brušperk nikdy nedorazila ani do Mariánských Hor, ani do Brušperku. Trať vedla jen ze Zábřehu do Hrabové. Místní ji pojmenovali Komarek podle parních motorových vozů. Tato přezdívka dráze vydržela i po zavedení elektrického provozu. Kvůli rozvoji ostravské aglomerace je těžké v některých místech najít zbytky staré trati, ale opět jsme se snažili toho do reportáže natočit co nejvíce.
Začneme v Zábřehu u domu pro úředníky Vítkovického horního a hutního těžířstva. Ukážeme vám, kudy kdysi projížděly vlaky. V době parního provozu byste asi nad „tunelem“ bydlet nechtěli.
Obytný dům pro úředníky Vítkovického horního a hutního těžířstva. Vlaky původně projížděly průjezdem v levé části domu, kde je dnes prodejna. Teprve později byla trať převedena do průjezdu pro silniční dopravu. GPS: 49.8060444N, 18.2495378E
Podíváme se na místo původní zastávky Zahrádky i k někdejšímu kinu Edison. Natočili jsme původní nákladní rampy bývalého Benzinolu v Hrabové, kam nákladní vlaky vozily cisterny s benzinem.
Objevili jsme také asi poslední hraniční kámen s písmeny MHB, tedy Mariánské Hory – Brušperk. Byl zarostlý mechem, takže najít ho v hustém porostu nám trvalo opravdu dlouho.
Zamíříme také k výhybně Břehy, ke zbytkům ocelového mostku nebo měnírně, která měla napájet navazující úsek trati do Nové Bělé. Samozřejmě jsme nezapomněli na největší současné lákadlo trati, hlavně pro děti. Přímo v místě bývalé smyčky Hrabová-Ščučí dnes na soukromém pozemku stojí vzorně opravená skříň motorového vozu číslo 9, který byl v roce 1927 vyroben pro společnost Moravských zemských drah. Před ním se navíc skví jeden z mála dochovaných kilometrovníků. Má hodnotu km 5,2.
Lokomotiva 1-29 s vlečným vozem v Hrabůvce před elektrizací místní dráhy. Vlečný vůz pocházející ze série č. 104 až 106 byl vyroben v roce 1931 již s určením pro budoucí provoz s elektrickými motorovými vozy.
Nedaleko od něj pak stojí také historická staniční budova. Od roku 1930 stávala na konečné v Hrabové, když byla v roce 1948 trať prodloužena, převezli ji do Ščučí.
Pátrali jsme také v nedokončeném úseku. Objevili jsme třeba opuštěný betonový mostek s datem vzniku a přesnou kilometráží. Prošli jsme se po pětimetrovém náspu v Nové Bělé a natočili také dokončený most přes ulici Na Šancích. V reportáži uvidíte i úplně poslední rozestavěný objekt, pilíře mostu přes Mitrovickou ulici.
Stavba místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk skončila v začátkem 50. let 20. století. Od té doby nikdo plány na její obnovení či dokončení z prachu nezvedl.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz |
