Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tv
Původní trať KFNB zakreslená do mapy II. vojenského mapování
Společnost Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) vznikla ve Vídni v roce 1836, aby z Bochnie v Haliči dovážela do monarchie sůl. První parní vlak dojel z Vídně do Břeclavi 6. června 1839 a stavba rychle pokračovala dál. Už o dva roky později dojely vlaky do Přerova a nakonec až do Lipníku nad Bečvou. Tam se práce zastavily, vypukla krize a společnosti došly peníze.
O čtyři roky později Salomon Rotschild sehnal nový kapitál, a stavba mohla pokračovat, ovšem za cenu značných úspor. Pod obcí Slavíč měl původně vést 600 metrů dlouhý tunel, po osekání rozpočtu se projekt změnil na 12 metrů hluboký zářez.
Ale ouha, geologické poměry byly u Slavíče a vůbec v celém úseku Lipník–Hranice velmi špatné, výkopy se neustále sesouvaly. A tak se projekt měnil podruhé, opět na tunel, teď už jen 258 metrů dlouhý.
Bohumínský portál Slavíčského tunelu na unikátním snímku před rokem 1895 GPS: 49.5447672N, 17.6562844E
Vlaky Slavíčským tunelem jezdily od 1. května 1847. Když se v začátkem 70. let 19. století začalo uvažovat o zdvoukolejnění dráhy, bylo jasné, že se do tunelu dvě koleje nevejdou. Druhá kolej proto v roce 1873 Slavíč obloukem obešla. Vlaky do Vídně pak jezdily stále tunelem, vlaky opačným směrem po nové trati.
Jenže tunel pomalu chátral a když si jeho majitel spočítal, kolik by stála rekonstrukce, rozhodl se první kolej položit na přeložku z roku 1873. To se stalo v roce 1895, od té doby je tunel opuštěný.
Tunel v zajetí mýtů a nepravd
Řadu pověstí o vzniku Slavíčského tunelu si vymysleli laikové, kteří neznali složité geologické poměry v okolí Slavíče. Podle nich nebyl důvod stavět tunel v naprosté rovině. A tak vznikl mýtus o tom, že si tunel přál vybudovat sám císař Ferdinand Dobrotivý, protože na celé jeho dráze žádná taková stavba nebyla.
Korunu všemu nasadila komunistická propaganda. Podle filmového týdeníku z roku 1963 tunelem nikdy vlaky ani nejezdily. A jen díky tomu, že v něm JZD Slavíč skladuje brambory, našel konečně využití. Prostě lež jako věž.
Vídeňský portál Slavíčského tunelu GPS: 49.5438047N, 17.6529531E
Další zbořené a opuštěné stavby
Slavíčský tunel není jedinou stavbou, která na Severní dráze císaře Ferdinanda mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi na Moravě zůstala opuštěná. V reportáži vám ukážeme třeba místo, kde stával monumentální Drahotušský viadukt.
Likvidace Drahotušského viaduktu v roce 1911 byla pro místní velká událost. GPS: 49.5570022N, 17.7023003E
Hranický viadukt na snímku z počátku 20. století GPS: 49.5613311N, 17.7269217E
V roce 1873 se při budování druhé koleje totiž ukázalo jako lepší varianta vést trať o něco severněji. Podloží tam bylo stabilnější, stačilo jen postavit výrazně menší kamenný most. Ten ostatně slouží dodnes. Starý most vojáci v roce 1911 odstřelili v rámci svého cvičení, což vyvolalo poprask a shluk lidu z okolí.
A víte, že jako opuštěnou stavbu Ferdinandky můžeme považovat také nejstarší Hranický viadukt z roku 1846? Ano, ten s cihlovými klenbami, nejblíže k městu. Po něm totiž už řadu let taky vlaky nejezdí. Zkrátka, jestli se chcete dozvědět leccos zajímavého o Severní dráze císaře Ferdinanda, pusťte si nový díl seriálu Zaniklé tratě.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz |
