Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati Čáslav–Močovice
Když v roce 1880 začala Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) budovat trať z Čáslavi přes Žleby do dnešní Třemošnice s odbočkou do stanice Vrdy-Bučice, měla jednu hlavní myšlenku: propojit dráhou tři tamní cukrovary, umožnit tím jejich rozvoj a samozřejmě přijít k penězům.
Nedaleko Čáslavi byl ještě jeden cukrovar, v Močovicích. I po něm začala Rakouská společnost místních drah pokukovat. Stavbu trati Čáslav–Močovice povolil František Josef I. vyhláškou z 30. července 1881 s tím, že dráha o délce čtyři kilometry a dvě stě metrů má být hotova nejpozději 1. října 1882.
 |
Stalo se, první vlaky se do Močovic rozjely 25. října 1882. V koncové stanici vznikla poměrně velká výpravní budova a pláň s nejméně třemi kolejemi. Existovala totiž vize, že by se dráha napojila na lokálku z Kutné Hory města do Zruče nad Sázavou, jenže zůstalo jen u plánů. A tak do Močovic jezdily jen vlaky nákladní, největší frekvence dopravy byla samozřejmě během řepné kampaně.
Příručka k přednáškám o stavbách nádražních Josefa Kuglera z roku 1925 přinesla i zajímavé porovnání fluktuace nákladové dopravy v krajích hospod. průmyslových v letech 1913 a 1923. Mezi porovnávanými stanicemi jsou i Močovice.
V roce 1889 převzala dopravu Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) na účet majitele. Po zestátnění ÖLEG se trať ocitla v majetku státních drah (kkStB), po znárodnění ÖNWB v roce 1909 začaly státní dráhy vlaky z Čáslavi do Močovic také samy provozovat. No, a po roce 1918 se na močovickou trať dostala vozidla ČSD.
O provozu do Močovic trati toho víme velmi málo. Traduje se, že do koncové stanice jezdily i neveřejné osobní vlaky se zaměstnanci cukrovaru. Jisté je například to, že v prosinci 1914 byla na trati zastavena doprava civilního zboží, že dráha byla v provozu i po zrušení cukrovaru v roce 1930 a že ve druhé polovině 50. let byla trať změněna na vlečku.
V prosinci 1914 denní tisk zaznamenal, že na řadě místních tratí, včetně dráhy Čáslav–Močovice, byla zastavena doprava civilního zboží.
Definitivní konec močovické trati nastal 31. prosince 1965, dráha už v té době nedokázala v nákladní dopravě konkurovat nákladním autům. Koleje byly ze dvou třetin sneseny a staniční budova v Močovicích se přeměnila v bytový dům.
Část tratě naštěstí funguje dodnes. Úsek z čáslavského místního nádraží nejprve sloužil jako vlečka do někdejší továrny Kosmos, později Zenit. Dnes vlečku odkoupilo Muzeum technických zajímavostí, které má na kolejích depozitář svých historických vozidel.
Areál využívá Muzeum technických zajímavostí jako svůj depozitář. GPS: 49.9173164N, 15.3807856E
Krok po kroku, střípek po střípku
Natáčení v terénu předcházejí důkladné rešerše v archivech a u místních sběratelů. Z provozu močovického nádraží nebyly dosud zveřejněny žádné kvalitní fotografie, nám se podařilo jich několik získat. Technickou nedokonalost bohatě vyvažuje jejich unikátnost.
Konečně třeba víme, jak vypadalo skladiště, které navazovalo na močovickou staniční budovu. Dokážeme si udělat představu o rozložení kolejí nebo to, jak vypadala tamní kolejová váha.
Další unikátní snímek močovického nádraží. K budově přiléhalo poměrně velké hrázděné skladiště s nakládací rampou, které se do dneška bohužel nedochovalo. GPS: 49.9087097N, 15.3545239E
Některé snímky přinesly další otazníky. Fotografie mají pocházet přímo od strojvedoucího, který do Močovic jezdil. Podle něj tam při různých oslavách zajížděl vlak s osobními vagony. Je ovšem možné, že titulní snímek dnešního článku unikátní parní lokomotivy M112.0 s osobním vozem pochází opravdu z Močovic? Tato souprava jezdila turnusově z Čáslavi na trať Skovice–Vrdy–Bučice, takže její pobyt na močovické trati možný je.
V reportáži vám samozřejmě ukážeme, jak vypadá trať po téměř šedesáti letech od ukončení provozu. Projdeme a projedeme se po dochovaných kolejích, ukážeme vám, kde se v roce 1930 střetl vlak s autobusem. Zjistíme, že poslední výhybka močovické trati stále funguje.
Objevíme původní pražec s kovovou podkladnicí, připevněnou ještě hřeby. Ve spolupráci s TV Čáslav vám také část trati ukážeme i z leteckých záběrů. Zjistíme, že za městem je těleso dráhy krásně patrné.
Těleso dráhy do Močovic je dodnes patrné. Je to onen pás křovin, který obchází čáslavskou skládku. GPS: 49.9127600N, 15.3726128E
No a na konec si samozřejmě ukážeme, jak dnes vypadá močovické nádraží. Přestavba z devadesátých let budově na kráse rozhodně nepřidala, zmizela například některá okna i štuková výzdoba.
Přestože o trati z Čáslavi do Močovic je jen málo informací, můžeme neskromně říci, že se nám podařilo tuto dráhu zmapovat celkem podrobně. Ostatně posuďte sami.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz |
