Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 044 mezi Kunčicemi nad Labem a Vrchlabím
Je až s podivem, že za příjezdem prvního vlaku do Vrchlabí (Hohenelbe) nestáli přímo místní obyvatelé. Ne, že by o koleje do svého města nestáli, naopak vrchlabští podnikatelé iniciovali plán trati z Poříčí u Trutnova přes Lánov, Vrchlabí a Jilemnici do Staré Paky, ale než získali definitivní koncesi, přišla společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) a stavbu tratě v Podkrkonoší jim prachsprostě vyfoukla.
Nová stopa dráhy sice začínala ve stejném bodě a taktéž procházela přes Starou Paku, úplně se ale vyhnula větším sídlům. Vrchlabí a Jilemnici tak zbyly jen oči pro pláč. Obě města si nakonec u ÖNWB vydupaly stavbu odbočných tratí.
 |
Navazující a blízké tratěStará Paka – Trutnov hl. n. (připravujeme) Rokytnice nad Jizerou – Martinice v Krkonoších  Trutnov hl. n. – Svoboda nad Úpou Trutnov – Královec – Sędzisław (PL) Královec – Žacléř (připravujeme) |
Lokálka do Vrchlabí začínala ve stanici Severozápadní dráhy Kunčice nad Labem (Pelsdorf bei Hohenelbe) a mírným stoupáním nepřesahujícím 15 promile pokračovala k úbočí Krkonoš. Dne 1. října 1871 byla 4,735 km dlouhá dráha zprovozněna, plný provoz nastal o šestnáct dní později. Zajímavé je, že trať byla pět let provozována v provizoriu, staniční budovy ve Vrchlabí a jediné mezilehlé zastávce Podhůří (Harta) byly dokončeny teprve v roce 1876.
Dráha měla původně pokračovat přes město až do Hořejšího Vrchlabí. Vzhledem k tomu, že dodnes končí na stejném místě, jako v roce 1871, zjevně zůstalo jen u slibů.
Na trati byl poměrně silný nákladní provoz, postupem času se zvyšoval také objem osobní dopravy. Vrchlabí se stalo výchozím bodem pro túry do Krkonoš, a tak osobní vlaky jezdily na úpatí hor často nacpané k prasknutí.
Dobový text ČTK: V neděli 26.prosince 1948 zahájila první výprava 1 500 pracujících zimní rekreační akci ÚRO ve Špindlerově Mlýně. Rekreanti zde obsadili všechny hotely a chaty, aby v horském prostředí strávili za pilnou práci ve dvouletce zaslouženého týdenního oddechu. Rekreanti dojeli vlakem do Vrchlabí a odtud pak je rozvezou autobusem na místo pobytu ve Špindlerově Mlýně.
Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 převzaly dopravu rakouské státní dráhy (kkStB), po vzniku republiky ČSD a po roce 1938 a záboru pohraničí Říšské dráhy. Dnes osobní dopravu zajišťují České dráhy, v současném jízdním řádu jsme napočítali neuvěřitelných 26 párů vlaků denně. Většina z nich jezdí z Kunčic, několik z trutnovského hlavního nádraží.
Trať do Vrchlabí čas od času využívají také sezonní výletní vlaky. Jedním z nich jsme se svezli také my. Přijali jsme pozvání Klubu přátel železnic Českého ráje, který do Krkonoš vyrazil se svojí parní babičkou, lokomotivou 310.0134.
Po trati 044 se můžete projet zrychleně za 2 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvK horám zády
Naši jízdu začínáme ve stanici Vrchlabí. Ve městě si můžete projít zámecký park, ve kterém stojí renesanční zámek. V něm dnes sídlí městský úřad a správa KRNAP. Návštěvníci mají volný přístup alespoň do vstupní haly, kde mohou obdivovat obrazy posledních ulovených krkonošských medvědů. Park je přístupný volně.
Turistické cíle podél tratě 044 |
Pokud se chcete leccos dozvědět o našich nejvyšších horách, zajděte do zcela nové expozice Muzea Krkonoš, kterou najdete v bývalém klášteře obutých augustiniánů. Hodnocení na turistických portálech mluví jasně, zrodila se nová muzejní hvězda. Na „rychlou“ návštěvu vám prý tři hodiny nebudou stačit.
Navštívit můžete také původní expozici muzea ve čtyřech historických domech v Krkonošské ulici. Najdete v nich taky infocentrum KRNAP. Možná si tam necháte poradit, kam z Vrchlabí vyrazit. Tady je pár tipů. Na Luční boudu to je po červené turistické značce patnáct kilometrů, stejně daleko to máte na Černou horu (po modré a červené značce. Blíž je to třeba na rozhlednu Přední Žalý nad Beneckem, po žluté jen necelých šest kilometrů. Možností máte nespočet.
Dráha do Kunčic kopíruje tok Labe, ovšem v uctivé vzdálenosti několika desítek metrů. Na trati je minimum umělých staveb, maximálně pár mostků. Jedinou zastávkou je Podhůří, dříve Harta. Odtud můžete vyrazit třeba do Dolní Branné, kde mají v historické roubence č.p. 1 Muzeum lyžování. Nebo do Horní Branné, kde najdete hrobku svatého Kříže rodu Harrachů, expozici „Život pod horami“ a pamětní síň Jana Ámose Komenského.
Zbrojení parní babičky 310.0134 vodou v Kunčicích nad Labem
Jízda parní lokomotivou 310.0134 Klubu přátel železnic Českého ráje z Vrchlabí je opravdu velmi rychlá. Ani se nenadějeme a už jsou tady Kunčice. Zprava se připojuje trať z Martinic v Krkonoších, resp. ze Staré Paky. Stanice Kunčice nad Labem je poměrně velká, vítá nás hned sedm kolejí.
Když z Kunčic popojedete vlakem do Martinic (nebo to vezmete pěšky přes les), uvítá vás na nádraží železniční muzeum. Budete se moci kochat funkčními mechanickými návěstidly jako za císaře pána. Když nasednete do vlaku na druhou stranu (na Trutnov) navštivte v Hostinném tamní muzeum v bývalém františkánském klášteře a rozhodně si nenechte ujít malované obry na budově radnice.
Stanice Kunčice nad Labem (Pelsdorf bei Hohenelbe) na dobové pohlednici
Trať z Kunčic nad Labem do Vrchlabí je sice nejkratší krkonošskou lokálkou, ve spojení s krásnou přírodou a parní lokomotivou na ní nenajdete žádnou chybu. Pokud se budete chtít projet mašinkou 310.0134 Klubu přátel železnic Českého ráje, podívejte se na náš soupis historických a nostalgických jízd, parní babička jezdí po celé léto. Odkaz najdete zde.
