Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvHlučínsko je území v historickém Slezsku, o které se po staletí hádala řada států a které se mnohokrát ocitlo v soukolí dějin. Původně rakouské Hlučínsko v roce 1742 prohrála Marie Terezie ve válce s Pruskem. Po první světové válce připadlo Československu, a to i přesto, že většina obyvatel se hlásila k německé národnosti. Po roce 1938 připadlo přímo Německé říši, aby se po sedmi letech vrátilo zpět k ČSR, ve chvíli, kdy se posunuly hranice Polska směrem na západ.
Naše trať vznikla v roce 1895, tedy v době, kdy Hlučínsko patřilo Německu. Tehdy všechny ekonomické i dopravní vazby z tehdy rakouského Slezska mířily na sever. Není tak divu, že většina železničních tratí vedla právě tam.
Slovníček názvů stanicČesky: Opava západ Česky: Chuchelná Česky: Křanovice Česky: Ratiboř |
Trať z Ratiboře (dnes Racibórz) až k hraničnímu mostu přes řeku Opavu vybudovaly Pruské dráhy, které taky zajišťovaly provoz. Německé vlaky zajížděly na tehdejší opavské státní nádraží, dnešní stanici Opava západ.
Teprve po vzniku Československa a připojení Hlučínska se provoz změnil. Němci zajížděli nejprve do Kravař, pak už jen do Chuchelné, kde se muselo přestupovat. V Chuchelné také sídlily celní úřady.
V roce 1945 byla trať při osvobozování Opavy poškozena. Provoz byl obnoven až v roce 1946, ale přes hranice se už vlaky nerozjely. Na československém území jezdily až do Chuchelné, v novém Polsku jen do zastávky Krzanowice Południowe, a to navíc pouze do roku 1993, kdy byla celá trať opuštěna.
Krutá smrt v plamenech
Dne 24. října 1919 se na trati stalo nejhorší železniční neštěstí ve Slezsku. Ve 4:40 ráno nákladní vlak z Ratiboře ve stanici Kranowitz (dnes Krzanowice) nedobrzdil a vjel do výhybky mezi první a druhou kolejí. Lokomotiva ovšem zasahovala do profilu právě přijíždějícího osobního vlaku od Kravař, srážce se už nedalo zabránit.
V osobním vlaku cestovala spousta pašeráků lihu, který by tehdy v Prusku výrazně dražší než v Československu. Pašeráci si přímo na tělo přidělávali umně vyrobené plechové nádoby, ve kterých líh převáželi. Sami železničáři navíc pašovali ve služebním voze sud lihu. Po srážce vybuchlo plynové osvětlení a dřevěné vagony zachvátil oheň. Pašerákům se nárazem zprohýbaly nádoby na těle a líh začal hořet a lidé s ním. Někteří v bolestech vyběhli ven, svědkové uváděli, že viděli lidské hořící pochodně běžet do polí.
Následky katastrofy byly tragické. Nejméně 19 lidí zemřelo na místě, dalších minimálně 11 cestujících zemřelo v pozdějších dnech v nemocnicích. Těžce zraněných tehdy bylo více než 50.
Průzkum po 77 letech
Na trať jsme se vydali 77 let (natáčeli jsme loni na podzim) po ukončení přeshraničního provozu. Nejprve jsme prozkoumali původní stopu dráhy za stanicí Opava západ, kde železnice do Ratiboře do roku 1933 překonávala koleje Severní dráhy císaře Ferdinanda z opavského východního nádraží. Po mostě tam dodnes zbyly kamenné opěry ocelového mostu.
Další naší zastávkou byla stanice Chuchelná. V reportáži vám ukážeme místa, kde stávaly dva mosty přes trať. Těsně před hranicí objevíme pruský cihlový propustek.
Zamířili jsme samozřejmě i do Polska. Jako obvykle je tam trať ve velice zachovalém stavu, jen je notně zarostlá. Podíváme se do zastávky Krzanowice Południowe, která dnes slouží jako zázemí pro cyklisty a turisty, a prohlédneme si i místo železničního neštěstí z října 1919 ve stanici Krzanowice.
Ocelový most přes říčku Psinu je největší umělá stavba na trati
Nevynechali jsme ani největší umělou stavbu na trati – ocelový most přes říčku Psina. Zastavili jsme se také v zastávce Wojnowice a u souběhu se starší tratí z Baborówa. Na jednom z mostků si dokážeme, že se obě dráhy stavěly v odlišný čas.
Naše putování skončíme ve stanici Racibórz. Ta právě prochází už několikátou zásadní přestavbou během posledních sta let. Její původní podobu si tak můžeme připomenout už jen na historických pohlednicích.
Zprovoznit trať z Opavy do Ratiboře by dnes nemuselo být tak náročné. Je ovšem otázkou, zda by o obnovení provozu měli cestující z obou stran hranice vůbec ještě zájem.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš mail je zanikletrate@idnes.cz |