Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvZásobování Prahy potravinami se v první polovině 20. století odehrávalo výhradně vlakovou dopravou. Byla tehdy nejkapacitnější, automobily ještě nepobraly tolik nákladu a koňská spřežení se na velké vzdálenosti nedala použít.
A byla tu ještě jedna potíž. Nákladní vlaky totiž omezovaly osobní dopravu na nádražích v centru města a neustálý proud nákladních automobilů a povozů zase obtěžoval lidi, kteří bydleli poblíž. Pražští radní se proto po první světové válce a vzniku Československa začali rozhlížet, kde by se dalo postavit centrální nákladové nádraží.
Nakonec vyhrál Žižkov, respektive území o necelých 40 hektarech v těsné blízkosti Olšanských hřbitovů. V té době to vlastně byla ještě periférie, nicméně centrum bylo nedaleko. A byla tu také další velká výhoda. Žižkov stál na kopci, takže vozy, které následně rozvážely zboží po Praze, vždy sjížděly od nádraží do města dolů, tím se podstatně ušetřilo.
Už v roce 1927 začaly přípravné práce v oblasti velkostatku Červený dvůr a usedlostí Direktorka a Vápenka. O rok později se už budovala 3 300 metrů dlouhá trať od malešického nádraží.
V roce 1931 se začaly stavět vlastní budovy nákladového nádraží. Do pěti let tak vznikla perla průmyslového konstruktivismu – tři budovy ve tvaru U. Administrativní část byla postavena podél dnešní ulice Jana Želivského a dvě nestejně dlouhá dvoupatrová skladiště kolmo na ni.
Obdiv, nezájem a opovržení
Osud Nákladového nádraží Žižkov ČSD byl a dosud je jako na houpačce. Zprvu bylo vychvalované, pak opomíjené a nakonec zatracované. V roce 1936 o něm všichni mluvili v superlativech, za dob socialismu se z něj stal klasický otloukánek, o němž se moc nemluvilo, no a s poklesem železniční nákladní dopravy se dokonce začalo uvažovat o jeho likvidaci. Tedy hlavně na popud lačných developerů.
Po roce 2015 přišel definitivní konec pravidelné dopravy. Kontejnerové překladiště v severní části zmizelo a s ním i nákladní vlaky. Poslední hřebíček do rakve žižkovského nákladového nádraží zatloukla Správa železnic v roce 2019, kdy jej odstřihla od železniční sítě.
Kolejiště Nákladového nádraží Žižkov v roce 2014 (vlevo) a 2022 (vpravo)
Budovy jsou v současné době památkové chráněné a o trať má zájem pražský Dopravní podnik. Ve stopě původní dráhy chce vybudovat tramvajovou trať. V první etapě by mělo by vzniknout šest zastávek s dočasnou úvraťovou konečnou u sídliště Jarov. Trať bude unikátní jednokolejovým koncovým úsekem s jednou mezilehlou zastávkou.
Záběry, které už nenatočíme
V reportáži samozřejmě uvidíte, co dnes z tratě k Nákladovému nádraží Žižkov zbylo. A rozhodně toho není málo, na většině hlavní trasy třeba stále leží koleje. Výtažná kolej, která končila až po více než 600 metrech, už je ovšem kompletně snesená.
Vlaky se na Žižkov už nikdy nedostanou, brání tomu jednak chybějící výhybka v Malešicích, jednak absence kolejí přímo ve vjezdu do areálu. Vlastní kolejiště žižkovského nádraží je na tom taky dost bídně.
Nám se naštěstí podařilo získat záběry, na kterých můžete vidět běžný provoz těsně před jeho zánikem. Podíváme se například na lokomotivu Bangle v areálu i na výtažné koleji, a projedeme se také po příjezdové trati. Našli jsme také velké množství historických snímků.
Vysvětlíme, jak vlastně Nákladové nádraží fungovalo, kam zajížděly nákladní vlaky, které vezly zboží do Prahy, a odkud naopak odjížděly ty, které zboží z Prahy odvážely. A víte, k čemu sloužily ocelové lávky a výtahy ve dvoraně nákladového nádraží? Všechno se dozvíte v 67. díle Zaniklých tratí.
Přestože se Nákladové nádraží Žižkov ke své původní funkci už nevrátí, doufejme, že se památkově chráněné budovy podaří znovu smysluplně využít. A bývalé železniční trati přejme, aby po ní vyjely tramvaje co nejdříve.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš mail je zanikletrate@idnes.cz |