Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa tratě Náchod – Kudowa-Zdrój
Do Náchoda vlaky poprvé dojely v roce 1875, kdy přes toto východočeské město postavila svoji trať Rakouská společnost státní dráhy, StEG. O pár let později oznámily Pruské dráhy, že vybudují železnici z Glatz, dnešního Klodzka, na východ směrem k rakouské hranici. Trať měla vést přes stanici Bad Kudowa, dnešní Kudowa-Zdrój a měla končit o pár kilometrů dál ve stanici Schlaney (Słone Kłodzkie).
Od prohrané prusko-rakouské války existovala mezi oběma státy dohoda o rozšíření železničních hraničních přechodů. Němci proto trať vybudovali ze stanice Schlaney opravdu až ke státní hranici. Doufali totiž, že rakouská strana krátký úsek na svém území postaví co nevidět. Jenže Rakousko nemělo peníze, a tak se obě železniční sítě u Náchoda nespojily.
 |
Výstavba trati Náchod–Schlaney se po první světové válce dokonce dostala do článku 373 Versailleské smlouvy. Československé dráhy ve dvacátých letech 20. století nenápadně sondovaly terén. Z roku 1925 se dokonce dochoval návrh grafikonu (za použití motorových vozů) a turnusů vlakových čet. Jenže u toho zase zůstalo.
V roce 1925 existovaly plány na propojení stanic Náchod a Schlaney
Teprve na konci druhé světové války Němci rozhodli, že by se jim další trať ve směru východ–západ hodila. Nejprve asi k přísunu jednotek na frontu, později k úprku.
V březnu 1945 se proto začalo stavět. Nejdřív se musela rozšířit trať za stanicí Náchod, před Metují v Bělovsi nasypat poměrně velký násep a hlavně postavit přes Metuji most. Všechno muselo jít velmi rychle. Na stavbu byly nahnány židovské ženy z nedalekého koncentračního tábora Sackisch, váleční zajatci a několik desítek totálně nasazených Čechů.
Česká lokomotiva řady 524.1 v rámci zátěžové zkoušky narychlo postaveného náspu na jaře 1945
Možná úmyslně, možná jen náhodou se první zatěžkávací zkouška konala 20. dubna, tedy na narozeniny Adolfa Hitlera. Proto se od té doby mluví o Hitlerově trati. Zkoušky ovšem dopadly katastrofálně, stoupání k mostu bylo příliš veliké, lokomotivy (německé řady 38 a české 524.1) sotva přes Metuji vyjely samy, o nějaké zátěži nemohla být ani řeč.
Násep se tedy musel upravit tak, aby bylo stoupání pozvolnější. Další zatěžkávací zkouška proběhla úspěšně 3. května. Z tohoto dne existuje také telegram z ředitelství drah ve Vratislavi, že trať může být uvedena do provozu. Takto by podle něj vypadal jízdní řád.
Fiktivní jízdní řád Říšských drah tratě Glatz (Klodzko) – Bad Kudowa – Sackisch (KudowaZdrój) – Náchod z 3. května 1945. Vlaky jezdily ve skutečnosti ad hoc.
Nedá se zjistit, kolik vlaků přesně po trati z Náchoda směrem na Schlaney projelo, ale mluví se pouze o několika soupravách. V každém případě 12. května byl provoz opět zastaven. O poválečném provozu jsou opět jen kusé informace. Údajně přes Náchod a Kudowu-Zdrój vedly trasy repatriačních vlaků, které odvážely Poláky z koncentračních a zajateckých táborů, podle náchodské staniční kroniky se tudy vozily z východního Pruska zásoby.
Ještě v roce 1946 se uvažovalo o definitivním zprovoznění dráhy, zůstalo ovšem jen u toho, že se za Náchodem začal rozšiřovat násep pro druhou kolej. Problém byl možná v tom, že koleje už na polské straně si s sebou vzala Rudá armáda jako válečnou kořist. Dráha na českém území byla pro špatný stav úředně zrušena ke konci roku 1949. Dřevěný most byl snesen.
Provizorní dřevěný železniční most přes Metuji na jaře 1945 GPS: 50.4289653N, 16.1978792E
Poslední trať z Česka do Polska
Zaniklá dráha mezi Náchodem a stanicí Kudowa-Zdrój je poslední přeshraniční trať mezi Českem a Polskem, kterou jsme zmapovali. Celkem jsme jich natočili devět, plus jednu nedostavěnou trať.
Naši reportáž začneme na meziměstském zhlaví stanice Náchod. Ukážeme vám rozšířený násep směrem k polské hranici. Samozřejmě se zastavíme i na místě provizorního dřevěného mostu přes Metuji, ale tam se nezachovalo vůbec nic.
O to větší překvapení nás čeká na polské straně. Natočili jsme dva krásně dochované kamenné mosty, které Němci postavili už v roce 1905. Na obou jsou dodnes původní secesní zábradlí.
Původní zábradlí GPS: 50.4331392N, 16.2027247E
Ve stanici Schlaney (Słone Kłodzkie) jsme také objevili staré patníky, které ohraničovaly kolejovou pláň. Jsou na stejném místě jako před sto lety, ostatně posoudit to můžete sami na fotografiích.
Stojí také staniční budova ve Schlaney. Oproti článku z roku 2017, kdy si s naší kolegyní povídala tehdejší majitelka (najdete ho zde), dnešní vlastník nemá drážní archeology rád.
V reportáži se dále dozvíte, proč je dnes obnova trati prakticky nemožná, ukážeme vám další dochované stavby na polském území a zjistíme, že se ve stanici Kudowa-Zdrój při její rekonstrukci modrým zábradlím rozhodně nešetřilo.
Během rekonstrukce stanice Kudowa-Zdrój se modrým zábradlím rozhodně nešetřilo. Odjezdové návěstidlo do stanice Słone Kłodzkie je trvale na stůj. GPS: 50.4301133N, 16.2434514E
Na to, že Hitlerova trať byla v provozu jen krátce, a že měří jen pár kilometrů, jsme zbytků po drážním provozu našli docela dost. A možná, kdyby během natáčení nelilo jako z konve, měli bychom trpělivost na podrobnější pátrání.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz |
