Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 313 mezi Miloticemi nad Opavou a Vrbnem pod Pradědem
Vznik současné tratě 313 z Milotic nad Opavou do Vrbna pod Pradědem má spojitost s Moravskoslezskou centrální dráhou. Tato společnost se v roce 1870 zavázala, že vybuduje páteřní trať mezi Olomoucí a Krnovem o délce 87 kilometrů a na ní navazující odbočné tratě.
Jenže firma si ukousla ještě větší sousto, převzala navíc i stavbu tratě Opava - Trenčín. V květnu 1873 ovšem mocnářství zažilo něco nečekaného, krach na vídeňské burze. Nastal pád předlužené ekonomiky a firmy se dostaly do potíží, včetně Moravskoslezské centrální dráhy.
Trať z Olomouce do Krnova sice vznikla, stavba dráhy do Trenčína ale musela být zastavena, o budování menších odbočných tratí nemohla být ani řeč. Na řadu tak přišel stát, který úseky z Valšova do Rýmařova a z Milotic nad Opavou do Vrbna pod Pradědem dostavěl. Vlaky se po nich rozjely v roce 1878, respektive v roce 1880.
 |
Trať se současným číslem 313 probíhá údolím říčky Opavy v jejím těsném sousedství. Projektanti se tak sice vyhnuli budování mohutnějších staveb, poloha si ale vybrala svou daň. Trať byla hned několikrát těžce poškozena povodněmi. Naposledy v červenci 1997, kdy to s ní už vypadalo nahnutě.
Českým drahám jako tehdejšímu majiteli a provozovateli se do obnovy poničené tratě vůbec nechtělo. Do věci se vložila společnost OKD, která se domluvila jak s podniky, které byly na dopravě po železnici závislé, tak s obcemi podél dráhy. Jejich stanovisko bylo jasné, všichni chtěli vlaky na koleje vrátit.
Soukromá společnost nakonec taky trať opravila a vlakové soupravy na ni poprvé vyjely už v prosinci 1997. Dnes má trať v nájmu společnost PKP Cargo a osobní dopravu zajišťuje svými motoráky GW Train Regio.
Trať 313 si můžete projet za pouhé 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvS Jeseníky v zádech
Naší cestu po trati 313 začínáme ve Vrbně pod Pradědem. Město samotné můžete využít jako startovní čáru pro návštěvu nejvyšších moravských hor. Ale vyžití najdete i zde. V místní části Mnichov můžete navštívit třeba Hasičské minimuzeum nebo sklářskou huť Jakub. Nad městem se tyčí Zámecká hora s vyhlídkovou věží a nedalekou zříceninou hradu Fürstenwalde.
Turistické cíle podél trati 313 |
Z následující zastávky Vrbno pod Pradědem zastávka se jděte podívat na vyhlášenou továrnu na nitě firmy Weiss und Rössler, která vznikla už v roce 1800. Nedaleko také stojí zámeček Grohmann, jehož základy pocházejí už ze 17. století.
Další cesta podél říčky Opavy ukazuje, v jakém nebezpečí jsou koleje, pokud se zvedne hladina vody. Naštěstí rekonstruované úseky z roku 1997 stále drží.
Zastavujeme v zastávce Karlovice zastávka. Odtud se můžete vypravit ke zbytkům hradu Freudenštejn. Z areálu z poloviny 13. století dodnes zbyly mohutné zdi nebo valy. Od zastávky je to po neznačené cestě jen tři kilometry.
Pokud se svezete motoráčkem GWTR až do stanice Karlovice a po mostě přejdete Opavu, čeká na vás tamní Kosárna z roku 1600. Budova původně patřila ke knížecí Horní hamerní huti. Po zrušení železáren objekt koupil a zvětšil kosař Jan Michal Hartel, který zde vyráběl i drát a nářadí. V současné době v kosárně můžete zhlédnout expozice venkovského bydlení a lesnictví.
Úplně jsme zapomněli na koupání. Řeka Opava při pohledu z vlaku úplně láká k osvěžení. Přímo ze svojí sedačky si můžete vybrat jez, ke kterému se z nejbližší zastávky vydáte.
Trať z Vrbna pod Pradědem do Milotic je také zajímavá pro cyklisty nebo příznivce československého předválečného opevnění. Přímo podél kolejí vede značená cyklotrasa a dráha několikrát protíná linii řopíků IV. sboru. V létě nejsou bohužel vidět, protože se schovávají za hradbou zeleně.
Celou dvacet a půl kilometru dlouhou trať lemují nádherné kamenné staniční budovy. Všechny jsou opraveny a této romantické dráze rozhodně nedělají ostudu, ba naopak.
Všechny staniční budovy na trati jsou původní a vzorně opravené.
Nejistá budoucnost? Prý ne
Předposlední zastávkou na trati jsou Nové Heřminovy. Ano, ty Nové Heřminovy, kde má vzniknout přehradní nádrž. Místní proti stavbě dlouhodobě protestují, zatím to ale vypadá, že vodní dílo nakonec vznikne. Pokud by se stavělo podle původní „velké“ varianty, byla by ohrožena i železnice z Vrbna. V současné době se ale už mluví jen o variantě menší. Hladina vody by měla končit hluboko pod tělesem dráhy. Snad je tedy trať 313 v bezpečí.
Za zastávky Nové Heřminovy se rozhodně vydejte ke Králi modřínů. Stáří tohoto giganta se odhaduje na zhruba 230 let, je vysoký 41 metrů a obvod jeho kmene dosahuje 345 centimetrů. Ještě před deseti lety stál uprostřed hustého lesa, kůrovec ale okolní stromy zahubil, a tak dnes stojí Král modřínů v krajině jako solitér. Dostal se dokonce i na prapor obce.
Kromě povodní bojovaly vlaky na trati 313 odjakživa i se sněhem.
Na konci Heřminov přejede vlak GWTR silnici I/45. Za ní se trať přimyká k hlavní dráze z Olomouce. Několik set metrů ale pokračují obě tratě souběžně, přibližují se a zase odpojují, ale nespojují. Koleje od Vrbna musejí totiž nabrat dostatečnou výšku. Definitivně se tratě potkávají až v obvodu stanice Milotice nad Opavou, kde také naše cesta pro dnešek končí.
Zajímavostí je, že do stanice Milotice měla podle plánů původně vést i železnice z Horního Benešova, který leží vzdušnou čarou pouhých šest kilometrů. O této trati byl ostatně i jeden z dílů seriálu Zaniklé tratě.
Trať z Vrbna pod Pradědem do Milotic nad Opavou je důkazem, že není nutné nad malými lokálkami lámat hůl. Stačí pro ně najít využití, jak v osobní, tak hlavně v nákladní dopravě. Pod Jeseníky se to zjevně podařilo.
