Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Trať z Dolní Lipové (dříve Nieder Lindewiesse, dnes Lipová Lázně) do Javorníku ve Slezsku vznikla v souvislosti se známým Slezským Semmeringem, tedy tratí Hanušovice–Glucholazy (projeli jsme ji zde).
Tu v roce 1888 postavila Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) s koncesní podmínkou, že musí vybudovat také odbočnou trať do Bernartic a dále do Pruska.
Když však v lednu 1894 Semmering přebíraly státní dráhy (kkStB), odbočná trať stále neexistovala. Začala se stavět až v prosinci téhož roku. Provoz mezi Dolní Lipovou a Bernarticemi byl zahájen 2. července 1896. Za Bernaticemi byla trať napojena na síť pruských drah. Tento úsek byl po roce 1945 zrušen.
 |
Rok po zahájení provozu z Dolní Lipové byly otevřeny dvě odbočné tratě. Z Hukovic (dnes Velké Kraše) přes Vidnavu do dnes polské Nysy a pět kilometrů dlouhý úsek z Bernartic do Javorníku. Ten se stal po druhé světové válce tratí hlavní.
Celá 31 kilometrů dlouhá dráha byla postavena jako typická lokálková trať s poloměry většiny oblouků minimálně 185 metrů. Už od počátku na dráze fungovala poměrně velká nákladní doprava. Podél trati je dodnes značné množství kamenolomů, a proto do ní ústilo několik vleček. Například ve stanici Vápenná jich bylo rovných pět. V další stanici Žulová (Frýdberk) pak bylo v roce 1926 k přepravě podáno 5 505 vozů o hmotnosti 48 230 tun.
Trať vede liduprázdným, ale nádherným krajem na dohled Rychlebských hor, z velké části se proplétá údolím říčky Vidnávky. Pravidelné vlaky zajišťují České dráhy, my jsme však pro natáčení využili zvláštní rychlík Kladenské dopravní a strojní, který vezl účastníky festivalu v Račím údolí.
Trať ze stanice Lipová Lázně do Javorníku ve Slezsku projedeme za 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvNaši jízdu začneme ve stanici Lipová Lázně. Hned pod nádražím se podívejte do Muzea Johanna Schrotha, které se věnuje nejen historii místního lázeňství, ale i dějinám obce.
Pokud vyrazíte po zelené značce do kopců, dojdete po necelých třech kilometrech k přístupné krápníkové jeskyni Na pomezí. Pouhý skok je to taky do Lázní Jeseník. Cestou po hřebeni můžete potkat řadu vodoléčebných pramenů i zajímavých skalních útvarů.
Stanice Lipová Lázně jeskyně v roce 1965 a 2020
Pokud však nechcete k jeskyni Na pomezí po svých, vyvezte se vlakem. Odpojíte se od tratě do Jeseníku, projedete dolnolipovským tunelem a jste v zastávce Lipová Lázně jeskyně. Odtud trať klesá dlouhých sedm kilometrů do stanice Vápenná.
Vápenná je ideálním výchozím bodem pro hřebenovou túru po Rychlebských horách. Cestou projdete kolem Nýznerovských vodopádů (5,5 kilometru po modré značce).
Další stanicí je Žulová. V obci můžete navštívit Kamenické muzeum nebo zříceninu hradu Frýdberk, jehož zbytky byly spojeny s kostelem svatého Josefa. Pokud vystoupáte křížovou cestou na nedalekou Boží horu (1,5 km po modré značce), objevíte nejenom novogotický kostel Panny Marie Bolestné, ale naskytne se vám také úchvatný výhled do okolního kraje. V létě můžete také vyzkoušet, které z četných bývalých lomů jsou vhodné ke koupání.
Stanice Žulová. V roce 1926 zde bylo podáno k přepravě 5 505 nákladních vozů
Z Kobylé nad Vidnavkou se určitě vydejte na Smolný vrch. Najdete tam pozoruhodné žulové skalní útvary Venušiny misky. Podle jedné z pověstí sloužily jako obětní nádoby.
Před stanicí Velká Kraš přejíždíme Vidnávku po ocelovém mostě. Za nádražím odbočuje dráha do Vidnavy, která je už řadu let bez pravidelného provozu. V posledních měsících se však mluví o tom, že by se po ní mohly rozjet alespoň nákladní vlaky s kaolínem.
Z Velké Kraše je to do Vidnavy jen pár kilometrů. Město nabízí třeba prohlídku zachovalých hradeb z 15. století, návštěvu Městského muzea nebo obhlídku zámku, bývalého kněžského semináře nebo kláštera Milosrdných sester.
Ze zastávky Horní Heřmanice se zase můžete vydat ke zřícenině stejnojmenného zámku. V roce 1944 se v něm měla natáčet romantická komedie Prstýnek s Otomarem Korbelářem a Vlastou Fabianovou. Po válce však budova postupně chátrala, až byla nakonec definitivně stržena.
A už jsou tu Bernartice, původní poslední stanice na českém (rakousko-uherském) území. Ve stanici bývala celnice, proto je nádražní budova předimenzovaná, je největší na trati. Trať do Pruska vedla vpravo, odbočka do Javorníku pokračuje obloukem vlevo.
Zámek Jánský vrch je dominantou Javornicka.
Turistické cíle podél tratě 295 |
Za Heřmanicemi už je vidět cíl naší cesty, město Javorník s typickou siluetou zámku Jánský vrch. Až do roku 1945 sloužil jako letní sídlo wroclavských arcibiskupů. Kromě historických interiérů s dobovým mobiliářem si na zámku můžete prohlédnout také expozici historických dýmek, největší ve střední Evropě. Ve městě, v budově bývalého soudu, je pak umístěno Městské muzeum.
Javorník je skvělým výchozím bodem pro pěší turistiku. V první řadě musíte navštívit obnovenou secesní tančírnu v Račím údolí. Pár kilometrů od ní je zřícenina hradu Rychleby, při silnici do Travné zase rekonstruovaná vápenná pec.
Pro zdatnější turisty nabízíme trasu na Borůvkový vrch s rozhlednou. Z Javorníka je to necelých 10 kilometrů po zelené a modré značce. Právě tam se v 80. letech 20. století setkávali čeští a polští disidenti z Charty 77 a Solidarity.
Pokud si troufnete na hřebenovou túru, vězte, že trasa z Borůvkové hory ke stanici Ramzová na Slezském Semmeringu je dlouhá 31 a půl kilometru. Odměnou za námahu vám ale bude putování krásnou liduprázdnou krajinou.
Zvláštní rychlík Kladenské dopravní a strojní ve stanici Žulová
Dráhu ze stanice Lipová Lázně do Javorníku ve Slezsku jsme zvláštním rychlíkem Kladenské dopravní a strojní projeli za necelou hodinu. Trať je neprávem opomíjená. Možná je to jen tím, že vede do kraje, kde dávají lišky dobrou noc. Javornická lokálka však rozhodně patří k nejkrásnějším u nás.
