Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvDráha podél Berounky z Rakovníka do Berouna vznikla už v 70. letech 19. století. Původně měla být součástí velkolepé spojnice Saska s Bavorskem, která měla začínat v severních Čechách na hranicích u Žitavy a končit až na Šumavě u Strážného.
Mapa trati 174 z Berouna do Rakovníka
Z ambiciózního projektu byla nakonec realizována jenom dráha Rakovnicko - protivínská, vedená přes Beroun, Zdice a Příbram. Císař František Josef I. podepsal zákon o stavbě této dráhy v květnu 1874. Práce pod vedením rodáka z Březnice, Jana Muziky, probíhaly rychle, úsek Zdice - Protivín byl uveden do provozu už v prosinci 1875, celý rok před termínem.
Na úseku ze Zdic do Rakovníka se podél Berounky projektant i stavbaři museli vypořádat se složitým terénem. Bylo nutné vybudovat vysoké náspy, opěrné zdi a vystřílet několik tunelů. Proto se tam první vlaky rozjely až koncem dubna 1876.
Proti proudu Berounky
Cestu sezonním Rakovnickým rychlíkem společnosti KŽC Doprava začneme ve stanici Beroun-Závodí. V Berouně si můžeme prohlédnout řadu turistických lokalit. Například centrum města s Plzeňskou a Pražskou bránou, Muzeum Českého Krasu nebo Městskou horu s rozhlednou a medvědáriem
Hned po rozjezdu mineme odbočku na Hrbatou dráhu přes Rudnou u Prahy do stanice Praha-Smíchov.
Na co zírá mašinfíra, trať 174 |
V Nižboru zastavíme přímo u restaurace herce Tomáše Hanáka a pozornější diváci jistě zaregistrují pana majitele, jak našemu vlaku mává. Nižbor a jeho okolí jsou nabité turistickými cíli. Kromě zmíněné restaurace k návštěvě zve také tamní barokní zámek s Informačním centrem keltské kultury a na protějším kopci keltské oppidum Stradonice. Lze také domluvit exkurzi do nižborské sklárny Rückl.
Před Žloukovicemi poprvé překonáváme Berounku. Projedeme zastávkou Račice nad Berounkou a zastavujeme ve Zbečně. V obci si můžeme prohlédnout Hamousův statek, selskou usedlost, jejíž nejstarší části pocházejí ze 16. století.
V bočním údolí je potom skrytá přehrada Klíčava, která zásobuje Kladensko a Rakovnicko pitnou vodou. Vysoká betonová hráz je naštěstí volně přístupná. Od Hamousova statku je to po neznačené cestě jen tři a půl kilometru.
Źelezniční neštěstí u Zbečna v prvních letech 1. světové války. Do řeky sjela lokomotiva kkStB 159, u ČSD řada 324.2
Železniční trať Beroun - Rakovník pod hradem Křivoklát na dobové pohlednici
Za Zbečnem trať, stejně jako řeka, dělá velký oblouk, míjí osadu Újezd a těsně se přimyká ke skalní stěně. Následuje stanice Roztoky u Křivoklátu. Tato obec je oblíbená jak turisty, tak vodáky, kteří pod tamním železničním mostem obvykle začínají svojí plavbu po středním toku Berounky.
Turistická lákadla mezi Berounem a Roztoky |
Pokud se vydáte od roztockého nádraží po červené značce proti proudu, po necelých šesti kilometrech dorazíte k legendárnímu branovskému přívozu, kde bydlel převozník Karel Prošek z knih Oty Pavla.
O malý kousek dál můžete navštívit hostinec U rozvědčíka. Zapomněli jsme také říci, že v Berounce se v celém popisovaném úseku dá koupat. Buď na jezech nebo jen tak, vlastně kdekoli. Řeku lemují chatové osady a téměř každá má svůj vlastní vstup do vody.
Vzhůru do křivoklátských lesů
Vraťme se zpět do Roztok. Rakovnický rychlík společnosti KŽC Doprava přejede další ocelový most, který nás vrátí na druhou stranu řeky. V tuto chvíli opouštíme Berounku a připojujeme se k Rakovnickému potoku.
Následuje partie několika tunelů, mezi nimiž děláme pauzu v zastávce Křivoklát. Už podle názvu určitě odhadnete největší lákadlo. O slavném gotickém hradu se určitě nemá smysl déle rozepisovat.
Není to ovšem jediný turistický cíl v okolí. Přímo v Křivoklátu můžete navštívit muzeum motocyklů nebo čtyři kilometry od obce, po červené značce rozhlednu Velká Buková s nádherným výhledem na údolí řeky Berounky.
Trasu z Berouna do Rakovníka si můžete projet za pouhé tři a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvZ Městečka u Křivoklátu se můžete vydat do hlubokých křivoklátských lesů. Například zelená značka vede od stanice až k lánské oboře. Můžete se podívat třeba na památné místo české železnice, k hájovně Píně, kde končila Lánská koněspřežka. Byla dlouhá 62 kilometrů a do Prahy se po ní vozilo dřevo.
Turistické cíle mezi Roztoky a Rakovníkem |
Na Rakovnicku se zřejmě shlukují motorističtí fandové, protože v Pavlíkově, čtyři a půl kilometru od zastávky Chlum u Rakovníka, je další motocyklové muzeum. Navíc nad obcí stojí poměrně nová rozhledna na Senecké hoře. Už v areálu rakovnického nádraží se k trati 174 zprava napojuje dráha od Lužné u Rakovníka.
Po necelé hodině jízdy zastavujeme ve stanici Rakovník, v cíli naší dnešní cesty. Historické město samozřejmě stojí za důkladnější prozkoumání. Nabízí se třeba středověká Pražská brána, Muzeum TGM nebo zbytky židovské čtvrti s proslulým Samsonovým domem.
Rakovník je významným železničním uzlem, po prohlídce města se tedy můžete rozhodnout, kterou trať zvolíte k další cestě.
