Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvJako valná část železničních tratí v Čechách a na Moravě, má i dráha z Kojetína do Tovačova souvislost s cukrovarnictvím.
Mapa trati z Tovačova do Kojetína a Kroměříže
Ostravský uhlobaron, rytíř David Guttmann, nechal v roce 1890 v Anníně u Tovačova postavit cukrovar, kam bylo třeba dovážet suroviny a naopak do světa vyvážet hotové výrobky.
A protože byl jedním z hlavních akcionářů společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda, není divu, že právě tato společnost záhy postavila železnici až do Tovačova. První pravidelný vlak po dráze vyjel 1. října 1895. Během dalšího roku bylo po trati přepraveno přes tři tisíce vagonů nákladu.
Po zániku cukrovaru v roce 1954, výstavbě areálu na výrobu betonových prefabrikátů a se zahájením těžby štěrku v Tovačovských jezerech význam nákladní dopravy ještě zesílil. Na přelomu 70. a 80. let jezdily po trati denně až třicetivozové vlaky se štěrkem, třikrát denně navážely manipulační vlaky vápno a cement do betonárek a zpět odvážely betonové dílce.
V roce 1981 byla na trati zastavena osobní doprava, paradoxně proto, že osobní vlaky zdržovaly ty nákladní. Spolek Kroměřížská dráha však naštěstí letos o prázdninových sobotách pravidelné vlaky s cestujícími na trať vrátil.
Na co zírá mašinfíra z Tovačova do Kroměříže |
Z Tovačova kolem lobodického žudru
Dvacet kilometrů dlouhou cestu mezi úrodnými poli Hané začneme v Tovačově. Ve městě si můžete prohlédnout tamní zámek s nápadnou, 96 metrů vysokou Spanilou věží. Celý střed města je památkovou rezervací, včetně židovského hřbitova. Nedaleko nádraží, necelý kilometr a půl, u Annínského jezera je možné koupání. Pozor, jinde než na vyhrazené ploše je koupání u tovačovských jezer zakázané. Nedaleko jezer navštivte soutok Bečvy s Moravou.
Turistické cíle podél tovačovky |
Sotva Krokodýl M286.1032 vyrazí z tovačovské stanice, přejede říčku Blata, mine vlečku do průmyslového areálu. Právě tam stával původní tovačovský cukrovar. Vedle něj je také zastávka Oplocany.
Další vlečku, tentokrát tří a půl kilometrovou, potkáme těsně před Lobodicemi. Díky ní vlastně tovačovka stále existuje. Vede do areálu, kde se ve velkém těží štěrk už od roku 1949. V Lobodicích stojí místní žudr, tedy typická hanácká stavba s venkovními klenbami, které pocházejí ze 17.století.
Ze zastávky Uhřičice se můžete vypravit za technickým unikátem. Je jím křižovatka řek, Sifon. Betonová stavba řeší křížení dvou vodních toků, Mlýnského náhonu a řeky Valová. Aby se voda z Valové nerozlévala do okolních polí, odvedli projektanti vody náhonu do důmyslného tunelu, který Valovou podtéká.
Tovačovka sice končí ve stanici Kojetín, ne ovšem naše cesta, vlak Hanáckého léta na kolejích pokračuje až do Kroměříže. V Kojetíně si můžete prohlédnout Městské muzeum nebo památky související se zaniklou židovskou komunitou, včetně zachovaného židovského hřbitova.
Trasu mezi Tovačovem a Kroměříží si můžete projet za pouhé 2 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVstříc Hanáckým Aténám
Kojetín opouštíme spolu s hlavní tratí 300, která vede z Brna do Přerova. Na přerovském zhlaví se však odpojujeme i od ní. Pouhé čtyři kilometry od zastávky Bezměrov stojí zámek Chropyně, který je svázán s pověstí o Ječmínkovi.
Kam v Kroměříži |
Jen co překonáme ocelové mosty přes řeku Hanou a Moravu, zastavujeme ve stanici Kroměříž. Na návštěvu Hanáckých Atén jeden den nestačí.
Hned vedle výpravní budovy můžeme v bývalém depu navštívit Muzeum Kroměřížské dráhy. A to je jenom začátek. Za prohlédnutí rozhodně stojí Arcibiskupský zámek s rozsáhlou Podzámeckou a nedalekou Květnou zahradou. Tento soubor je od roku 1998 zapsán na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Kroměříž však nabízí také Arcidiecézní muzeum nebo expozici svého slavného rodáka, zpěváka Karla Kryla.
Díky spolku Kroměřížská dráha není už tovačovka tak opuštěnou tratí jako v minulosti. Pokud nestihnete letošní poslední pravidelné vlaky v sobotu 31. srpna, vězte, že se příští rok na trať 334 s velkou pravděpodobností vrátí.
