Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvRakouská severozápadní dráha (ÖNWB) vydělala na sporu Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) se Společností státní dráhy (StEG). Tyto dvě hlavní železniční firmy Rakouska-Uherska se tak dlouho dohadovaly o koncesi na novou trať mezi Vídní, Znojmem, Jihlavou a Kolínem, až ji v roce 1868 získal jejich další konkurent.
Do páteřní sítě tratí Severozápadní dráhy se mimo jiných počítal také úsek z Chlumce nad Cidlinou do Trutnova. Postavit trať do chudého Podkrkonoší byl výborný obchodní tah. Na půdě nevhodné pro pěstování plodin se totiž začal rozvíjet textilní a sklářský průmysl.
Stavělo se na dvě etapy. Nejprve byly 21. prosince 1870 zprovozněny obě koncové části – z Chlumce nad Cidlinou do Ostroměře a z Trutnova do Kunčic nad Labem. Teprve o půl roku později, 1. června 1871, byla trať propojena.
Od té doby, kromě historických změn vlastníků (StEG, ČSD, ČD, Správa železnic), plynul čas na dráze svým poklidným způsobem. Na některých místech se provoz dodnes řídí mechanickými návěstidly, což trati 040 dodává nádech nostalgie.
Pravidelný provoz mezi Chlumcem nad Cidlinou a Starou Pakou dnes zajišťují výhradně České dráhy svými osobními (z Městce Králové) a spěšnými vlaky (z Kolína). Na trať se ovšem občas podívají také soukromé spoje, jako například zvláštní rychlík společnosti Valenta-Rail v září 2021.
Úsek z Chlumce nad Cidlinou do Staré Paky můžete projet za 3 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvÚdolím Cidliny a Javorky
Turistické cíle podél trati 040 |
Naši jízdu začínáme ve stanici Chlumec nad Cidlinou. Tady jsme už před lety byli, tehdy jsme sem dojeli z Prahy. V Chlumci si nesmíte nechat ujít návštěvu zámku Karlova Koruna, jedné z nejvýznamnějších barokních staveb v Česku. Ale možností máte samozřejmě více. Ve městě mají také svoje muzeum v areálu bývalého kláštera, v sezoně je otevřeno i Muzeum četnictva, podívat se můžete také na zahradní železnici, která věrně napodobuje jeden z úseků švýcarské Rhétské dráhy. Na břehu Chlumeckého rybníka je především pro rodiny s dětmi k dispozici zábavní Fajnpark.
Trať do Ostroměře se za stanicí stáčí obloukem vlevo a míří téměř přímo na sever. Další větší stanicí je Nový Bydžov. Tady si můžeme prohlédnout monumentální staniční výpravní budovu typickou pro Severozápadní dráhu. Novobydžovské nádraží bylo před několika lety poctivě opraveno, takže vynikne mohutnost kamenné stavby. V Novém Bydžově doporučujeme prohlídku novogotické radnice a návštěvu Městského muzea nebo Muzea hraček.
Z Nového Bydžova nebo z následující zastávky Skřivany se můžete vydat k zámku Sloupno. Ten pomáhal přestavět i slavný Kilián Ignác Dientzenhofer. Dnes je v majetku obce, která zámek rekonstruuje, otevřeno je tak jen v určitých termínech.
Další stanicí jsou Smidary. Tady to už známe, protože ve Smidarech začínala zrušená místní dráha do Vysokého Veselí. Prošli jsme ji v 11. díle seriálu Zaniklé tratě. Smidarská stanice byla v době průjezdu zvláštního rychlíku společnosti Valenta-Rail stále ovládaná mechanickými návěstidly.
Opustili jsme tok Cidliny a začínáme kopírovat Javorku. Projíždíme zastávku Ohnišťany a už je tu Ostroměř, stanice, kde končila trať Českých obchodních drah z Hradce Králové, a kde se větvila i trať Severozápadní dráhy. Jedním směrem pokračovala přes Starou Paku do Trutnova, další úsek vedl do Jičína. Trať z Hradce Králové do Jičína jsme ostatně už s Mašinfírou projeli.
Ostroměřské stanici také vévodí typizovaná výpravní budova ÖNWB. V kulturním domě si můžete prohlédnout Expozici věnovanou Eduardu Štorchovi a Karlu Zemanovi.
Za Ostroměří se noříme do hlubokého a opuštěného údolí Javorky. Trať se jím poměrně klikatí. Sotva se z údolí vymaníme, je tu stanice Lázně Bělohrad. Kromě léčebných pramenů a lesoparků, které vybízejí k dlouhým procházkám, můžete navštívit také Památník spisovatele Karla Václava Raise. Muzeum zoologa a paleontologa Antonína Friče je bohužel dlouhodobě uzavřené.
Opět se noříme do lesů. Naše Bardotka T478.1146 typickým zvukem svého motoru tam musela vyvolat pěkné pozdvižení. A co teprve v Novopackém tunelu, jediné stavbě svého druhu na této trati. Tunel byl postaven hned v roce 1871 a je dlouhý téměř 350 metrů.
Jen pár set metrů za ním je už stanice Nová Paka. Výpravní budova právě procházela rekonstrukcí. Pokud byste se chtěli podívat do tohoto historického podkrkonošského města, doporučujeme vystoupit až na zastávce Nová Paka město, do centra to budete mít blíž. A co navštívit? Hlavně Městské muzeum. V Suchardově domě najdete expozici o historii města, v takzvané Klenotnici expozice vulkanismu, geologického vývoje, drahých kamenů a spiritismu.
Do cíle naší dnešní cesty, kterým je stanice Stará Paka, nám už zbývá jen pár kilometrů. Ze stanice se můžete vypravit ke zřícenině hradu Kumburk s vyhlídkovou plošinou. Po zelené a červené turistické značce je to necelých šest kilometrů.
Za prozkoumání stojí i zajímavá dispozice železničního uzlu. Ve Staré Pace se sbíhá pět tratí, z nichž čtyři jsme už projeli (včetně té dnešní). Můžete sem přijet od Lomnice nad Popelkou, od Turnova, od Jaroměře, od Ostroměře a od Trutnova. Posledně jmenovanou trať si projedeme v některé z příštích dílů. Rychlík společnosti Valenta-Rail totiž ve Staré Pace svoji jízdu nekončil, ale pokračoval ještě o kus dál.
Je zajímavé si uvědomit, proč je v Česku tak rozsáhlá síť železničních tratí. Téměř každou stavěla jiná společnost, některé spolupracovaly, jiné si dělaly naschvály. Sledujte náš seriál, abychom vám mohli ukázat další tuzemské tratě.