Nejnapínavější část pohádky O statečném kováři se odehrála v sídle Černého krále (Petra Čepka) na zřícenině kláštera Rosa coeli (Nebeská růže) v Dolních Kounicích. Černý král žil hluboko pod zemí, kde paprsek slunka nezasvítí. Mikeš (Pavel Kříž) si v klášteře musel pomoct svíčkou a říct tajemné zaříkadlo: „Hoř, světýlko, plápolej, tupou sílu udolej.“
Dolní Kounice leží v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. „Nejstarší ženský klášter na Moravě se řadí k nejvýznamnějším středoevropským církevním stavbám vrcholné gotiky. Mohutné zdivo klášterního chrámu a přilehlých staveb upoutá snad každého návštěvníka svou nevšední monumentalitou,“ uvádí se na městském webu.
Mimochodem, herec Pavel Kříž si při natáčení v klášteře vymkl kotník. Zranil se ve scéně, během níž skákal z okna.
Neohrožený Mikeš
Film natočil v roce 1983 režisér Petr Švéda podle pohádky Boženy Němcové Neohrožený Mikeš. V pohádce je zachycen i hrad Buchlov stojící ve Zlínském kraji. Král (Lubor Tokoš) na něm tesknil po třech zmizelých dcerách, proto byla památka potažena černým suknem.
Nejmladší z dcer (Martina Gasparovičová) měla srdce laskavé a v očích modro z dobroty. Dívčiny oči se stokrát zaryly do dobrého srdce kováře Mikeše. Buchlov se objevuje před kamerou, když Mikeš dorazí za králem spolu se svými povedenými kamarády Matějem a Ondrou. Trojici nejprve čeká vítězná bitka s ochránci hradu, než ji král přijme.
Na konci pohádky už je hrad plný radosti, protože dvě starší princezny se díky Mikešově odvaze vrátily. Kovář se tam však ještě musel vypořádat se svými bývalými kamarády, kteří ho zradili. Až pak se naplnila jeho láska k nejmladší princezně.
Hrad a skanzen
„Počátky hradu se datují do první poloviny 13. století. Buchlov byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a správní středisko se soudní pravomocí a loveckým právem,“ informují hradní internetové stránky. Na hradě se točily také Četnické humoresky či velkofilm Juraje Jakubiska Bathory. A co konkrétně z filmu Bathory? Turecké vězení, nádvoří tureckého vězení, útěk Thurza a Nádasdyho, černá kuchyně Darvulie, ložnice Pála, chodby hradu a vstupní hala.
Kovář Mikeš se narodil a vyrůstal v kovárně, kterou mohou turisté navštívit ve strážnickém skanzenu, přesněji v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy. Od hradu Buchlov je skanzen ve Strážnici vzdálen asi pětatřicet kilometrů, jede se přes Uherské Hradiště. Mikešova cesta do světa tedy nebyla příliš daleká.
Točilo se i jinde
Větrný mlýn, kterým točil silný a věčně hladový Mikešův souputník (Jiří Knot), stojí blízko Kuželova na Hodonínsku v Jihomoravském kraji. Matěj se tam měl jako v zimě na studené peci. K mlýnu musel urazit kovář ze Strážnice necelých dvacet kilometrů. Ve zděné památce holandského typu z roku 1842 je dnes expozice horňáckého bydlení a místního způsobu hospodaření.
Předtím se tam točila i pohádka Nebojsa, v níž si zahrál slovenský herec Ján Kroner. Ten byl i Ondrou – druhým zrádným kamarádíčkem Mikeše. Přímo v Kuželově Króner natáčel pouze »Nebojsu«, nikoliv »Kováře«.
Kovář a jeho dva vypečení kamarádi přišli i k Sirotčímu hrádku u obce Klentnice na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Tam je čekala zkouška charakteru, v níž obstál jen Mikeš, kterého vedl k cíli hlas srdce. Dva jeho kamarádíčci podlehli vábení peněz a jídla. Přemohl je a uvedl do bezvědomí podivný zvířecí skřet, což byla vlastně stará baba – zakletá krásná princezna. U Sirotčího hrádku vznikal rovněž snímek Třetí skoba pro Kocoura.