Donauradweg je v Česku hit. Je to asi nejznámější z rakouských cyklostezek. Její kouzlo ovšem nespočívá pouze v tom, že můžete ujet nekonečně kilometrů v podstatě po neustálé rovince, ale také v tom, že i na malém úseku najdete téměř nekonečně zajímavostí, lahůdek a specialit, které stojí za to vidět, vyzkoušet a ochutnat. Představíme vám několik z nich.
Dunajská cyklostezka vede po obou březích řeky a mezi Melkem a Kremží vás kromě mostu v obou městech na třech místech mezi oběma břehy přepraví přívoz, takže můžete pěkně štrikovat a vyzobávat z nich to nejlepší.
Jméno růže
Klášter Melk každoročně navštíví přes půl milionu návštěvníků. Je to nejznámější budova světového kulturního dědictví ve Wachau. Pokud jej přímo neznáte, ale název se vám zdá nějak povědomý, může to být z mnoha zdrojů.
Do současné podoby jej přestavěla barokní ikona Jakob Prandtauer. Není to ono? Navštívil jej jeden z nejoblíbenějších českých králů Přemysl Otakar II. Také to není ono? Jednou z hlavních postav románu a stejnojmenného filmu Jméno růže Umberta Eca je mnich Adso z Melku. Trefa? Ani to ne? V tom případě jej budete muset navštívit sami.
Je to zhruba dvě a půl hodinky od Brna nebo Českých Budějovic autem, mnoho turistů sem přijíždí na výletních lodích, které plují po Dunaji, a také je na Dunajské cyklostezce, což je pro nás to nejdůležitější.
Benediktinský klášter působí od řeky monumentálně. Jeho barokní kostel se třpytí a je stále aktivní. Kupole v hlavní lodi je šedesát metrů vysoká. V klášterní knihovně je více než sto tisíc svazků, nádvoří kláštera je velkolepé.
I městečko pod klášterem stojí za procházku. V sezoně je to příjemný Babylon rušných kavárniček, obchůdků a trhů s lokálními produkty.
Sto tisíc meruněk
Až budete plánovat dovolenou na Dunajské cyklostezce, zkuste si to zařídit na červenec. Je to totiž období sklizně meruněk, což je opravdu místní specialita. Originální wachauská meruňka je označení původu, které je chráněné po celé Evropě. Jsou prý sladší než všechny ostatní, ale jsou tady hlavně pěstovány opravdu ve velkém, už po několik generací a s láskou.
Klášter Melk
Když v dubnu asi sto tisíc stromů wachauských meruněk kvete, jezdí se na ty bílé sady lidé dívat. V tu dobu už je ovšem veškerá sklizeň prodána. Džus, likér, šnaps nebo marmeládu můžou pak lidé vychutnávat po celý rok, vyhlášené meruňkové knedlíky pak hlavně právě v období sklizně. Budou vás provázet celou cestu, je to veliká dobrota a dát si je zkrátka musíte.
Horská prémie
V obci Spitz se můžete na chvíli odpoutat od řeky a dát si malou horskou prémii s trochou historie. Cílem bude Červená brána. Dříve brána patřila k sedmi pevnostním věžím na městských hradbách. Její název pochází z třicetileté války, během níž na obou stranách došlo k velkým ztrátám na životech. Brána má sloužit jako připomínka toho, že ve Spitzu nesmí dojít k žádné další válce. To by bylo fajn tak jako obecně.
Červená brána neleží přímo na Dunajské cyklostezce, ale určitě stojí za zajížďku, už jen kvůli nádhernému výhledu na řeku a celé údolí.
Hoďte oko na ten nos
V St. Lorenz skupina výtvarníků udělala průměr sedmdesáti wachauských nosů a vystavila jej mnohonásobně zvětšený na břehu řeky. Zkrátka trochu umění. Naproti přes řeku ve Weissenkirchen na oplátku místní postavili na břehu oko, které nos pozoruje.
Bez jeho mrknutí můžete opět přívozem přejet na druhou stranu, protože Weissenkirchen jsou taky pěkné městečko. Všechna ta místa jsou kouzelná. Mají snad jedinou chybu, že si na tu krásu zkrátka časem zvyknete.
Koupačka v Dunaji
Všudypřítomná voda Dunaje samozřejmě po celou dobu svádí ke koupání. I to je ovšem možné. Jednou z dobrých příležitostí může být pláž u kempu Rossatz. Jen si musíte dát pozor, abyste se nevrátili z vody v jiném kempu. Je to přece jen opravdu silná řeka! Slyšíme tu i češtinu, což je vzhledem k oblíbenosti a blízkosti Donauradweg přirozené.
Na druhé straně vaši pozornost upoutá modrá věž městečka Dürnstein, které také stojí za návštěvu. V jeho středověkých uličkách je lepší na přání místních sesednout z kola. Nad ním se tyčí hrad, který dobyl Richard Lví srdce.
Dürnstein
Celou dobu chodíme kolem horké kaše. Respektive projíždíme kolem kaskádovitých vinic sevřených wachauským údolím. Určitě tedy stojí za to do jednoho z místních vinařství zavítat. Kombinace jednoho z nejlepších Veltlínských zelených a jednoho z nejvyšších limitů hladiny alkoholu na bicyklu hned za humny činí z Rakouska a Wachau asi jednu z nejzajímavějších lokalit pro milovníky vína a cyklistiky. My jsme navštívili vinařství Domene Wachau právě nedaleko Dürsteinu.
Wachau je v rámci Rakouska sice malá, ale velice významná vinařská oblast, hlavně co do kvality. Z historického hlediska se tu příliš nedařilo zemědělství, protože tu není rovina. Vínu se právě na kamenitých terasách daří výborně. Vína jsou hodně strukturovaná, ale současně svěží a živá.
Krems an der Donau
Vinařství leží přímo u cyklostezky a vinotéka je uzpůsobená pro menší degustace. Ani v Rakousku samozřejmě není povoleno jet na kole v opilosti, ale když tři nebo čtyři vína opravdu jen ochutnáte, tak to většinou není problém.
Do muzea v šortkách
Dnešní cestu zakončíme v městečku Krems, česky Kremže. Taky přemýšlíte, jestli odtud pochází kremžská hořčice? Ano, ale tak jí opravdu říkáme jen my. Tady na vás budou koukat, asi jako kdybyste v Turecku tvrdili, že kafe s lógrem je jejich vynález.
Garantuji vám ovšem, že v Kremži vás úvahy o tom žlutohnědém dochucovacím prostředku přejdou. Jednak je to opět krásné středověké městečko, ale najdete v něm také stavbu, kterou byste v poměrně nevelkém sídle nečekali. Téměř stejně velké Klatovy mají taky pěknou galerii, ale takový Kunsthaus jako má Krems byste u nás nenašli ani v Plzni.
Landesgalerie Krems
Krems je centrem výtvarného umění. Je zde mnoho muzeí, ale tento Kunsthaus, otevřený teprve před několika lety, je z nich nejvýznamnější. Je to neuvěřitelná budova postavená ve stylu nejmodernější architektury. Už i jen pohled zvenčí stojí zato, ale návštěva uvnitř je pochopitelně ještě úplně jiným zážitkem. Pokud si jej dopřejete, určitě si nenechte ujít pohled z terasy vykousnuté v jedné z šikmých ploch pláště budovy.
Na oblečení prý nezáleží. Na konvence se tu nedbá. Filozofií muzea je, že nikdo se na jeho návštěvu nemusí připravovat a studovat si fakta. Tvrdí, že na to, aby si návštěvníci pobyt v muzeu užili, úplně stačí životní zkušenosti každého člověka.
Spitz
„Bed and glass of wine“
Dobře si tedy rozmyslete, jestli chcete Dunajskou cyklostezku jenom tak prosvištět, nebo si na ni tu a tam pěkně posvítit. Třeba na tento úsek v údolí Wachau.
Najdete tu spoustu relativně levných a příjemných penzionů s rodinnou atmosférou. Říká se tomu tady „ubytování u vinaře“, a jak už název napovídá, má to své výhody. Místo globálního bed and breakfast je to bed and glass of wine. To je fajn, co říkáte?
