Není to daleko, dostanete se sem z Prahy autem asi za pět hodin. Můžete ovšem jet i vlakem, což vám do Seefeldu zabere třeba i pouhých osm hodin. Ušetříte si rozčilování v zácpách kolem Mnichova a Řezna a nemusíte si s sebou dokonce brát ani lyže. Ale k tomu se ještě dostaneme.
Seefeld a Leutasch jsou propojené, frekventovanější komunikace podjíždí stopy speciálními tunely. Můžete běžkovat na rovině náhorní plošiny, nebo se vydat do hor a sjet dolů, což je zajímavá možnost pro ty náročnější běžkaře.
Celkem tu mají zhruba 250 kilometrů běžeckých stop a troufnu si tvrdit, že většina z nás by to během týdenní dovolené nestihla projet celé. O to ale snad ani nejde. Hobíci i amatéři si určitě vychutnají radost z technické dokonalosti úpravy stop.
Stopy jsou jako koleje
Stopy jsou tu jako koleje. Hluboké, pevné, vtáhnou vás a už nepustí. Jsou také upravovány dvakrát denně! Jako všude jinde v Rakousku se za tento luxus platí.
Na trati jsou strážci stop, kteří vám s platbou rádi pomohou. Jízdenky si musíte koupit v automatu u stopy, stojí 11 eur (275 Kč) na den. Pokud se ubytujete v jednom z místních hotelů nebo penzionů, dostanete návštěvnickou kartu s příspěvkem až 20 eur (500 Kč) na celou délku pobytu.
Tady ovšem nebudete litovat jediného centu. Tito strážci se starají nejen o stopy, ale i o vás. Jsou to zároveň záchranáři.
Na rovných tratích náhorní plošiny můžete nalítat desítky kilometrů nebo si jen tak v klídku popojíždět a tu a tam se zastavit v některé z místních hospůdek, které jsou přímo na trati. Za slunečného počasí fungují zahrádky a vy si můžete vychutnat svoje pivo, polévku nebo bratwurst. Je to absolutní paráda.
Spousta hotelů leží navíc přímo u běžecké stopy, takže můžete nazout lyže v podstatě hned na pokoji. Pro ty, kteří přijedou z větší vzdálenosti, jsou tu poměrně častá parkoviště, za něž se ovšem taky ještě platí.
Šišule
Samozřejmostí je i lyžařská škola, německy Skischule, což místní vyslovují zkrátka jako „šišule“. Pochopitelně běžkařská. Instruktory jsou zkušení matadoři, mnohdy juniorští vrcholoví závodníci, takže se vyplatí jak pro začátečníky, tak pro zkušené, kteří hledají přece jen ještě nějaké možnosti pro zlepšení.
Součástí lyžařské školy je i půjčovna a servis lyží. To je skvělá možnost pro ty, kteří nejezdí na běžky každý víkend. Můžete si tu půjčit nejmodernější lyže i boty na míru, seřízené a v pořádku už od 14 eur (350 Kč) na den, při delším použití samozřejmě levněji. Vyjde to laciněji, než si je kupovat nebo půjčovat doma, když ani nevíte, jestli bude sníh. Zvlášť pro děti a příležitostné běžkaře se taková možnost určitě vyplatí. Nebo pokud jste se rozhodli pro cestování vlakem.
Není to daleko, dostanete se sem z Prahy autem asi za pět hodin. Můžete ovšem jet i vlakem, což vám do Seefeldu zabere třeba i pouhých osm hodin.
Kočičí hlava
Běžky samozřejmě nejsou tím jediným, co se dá Leutaschi dělat. Mají tu pochopitelně i sjezdařské středisko. Katzenkopf neboli Kočičí hlava je menší lyžařská oblast pro rodiny s dětmi nebo sáňkaře, místo je ale vhodné i pro starší návštěvníky. Leží trochu stranou a není přímo vystavené slunci.
Pokud chcete mít k dispozici více vleků, více svahů, více kilometrů, více restaurací a větší šrumec, zajeďte si do nedalekého Seefeldu. Mají tam více možností a dostatek zasněžovacích zařízení. Tam se zkrátka lyžuje ve velkém.
Katzenkopf je klidná oblast s panenskou přírodou, kudy dříve na zimu přecházela zvířata do svých zimovišť a lovci tu na ně čekali. Proto také Katzenkopf. Chudák kočička!
Celkem tu mají zhruba 250 kilometrů běžeckých stop.
Je to místo ideální pro pěší turistiku. Najdete tu i tzv. „Winterwanderweg“, což jsou protažené zimní cesty, kterých tu je na 60 kilometrů. Tento poměrně nový fenomén přilákal nové turisty, kteří v zimě lyže prostě nepotřebují. Zimní cesty umožnily otevřít i horským restauracím, které byly jinak v tomto období zavřené. Odtud se dají v klidu sledovat vrcholky okolních hor.
Život na farmě
Zní to zvláštně, ale v Leutaschi můžete chodit na túry, a přitom zůstat na místě. U vesničky Moos je totiž farma Zottelhof, která chová skotský náhorní skot – tedy tury, kteří připomínají sto let nečesané čerty.
Ukáže se ovšem, že tito rohatí jsou v podstatě milé kravičky a češou se navíc velice rády. Rohy nemají na potyčky, k těm prý vůbec nedochází. Když si krávy chtějí ujasnit hierarchii ve stádě, vždy se srazí čelo na čelo. Kráva nikdy nepíchne druhou krávu rohem. Můžete se k nim tedy bez obav přiblížit, jen musíte dávat pozor, když otáčejí hlavu. Ale kráva přesně ví, kam až jí rohy sahají.
A pokud zatoužíte po exkurzi na statku, vyhledejte majitelku farmy, která vás tudy ráda provede. Jmenuje se Regina a určitě stojí za to zazvonit, zavolat nebo se podívat, jestli tam má auto.
Běžkařské tratě se tu upravují dvakrát denně.
Regina totiž mimochodem dělá také skvělé regionální produkty. Kouzelná bylinkářka vyrábí například sirup, bylinkovou pálenku, bylinkové želé, které je prý výborné se sýrem, nebo ocet s horskými bylinkami a velmi pikantní chutí. To vše vyrábí z alpských bylinek sesbíraných v nadmořské výšce 1 200 metrů. Produkty voní a chutnají po seně. Používá jen vybrané, ručně sklizené bylinky, které zpracovává ve své alchymistické dílně.
Zimní zábava naplno
Když projíždíte regionem, vidíte, jak se lidi baví. Na běžkařských pláních se provozuje kiting, před hotely jsou ledové plochy, kde se bruslí nebo hraje taková rakouská obdoba curlingu – eisstockschisen.
Leutasch je menší, klidnější a levnější variantou známého olympijského střediska Seefeld a je s ním přitom přímo propojen. Určitě stojí za návštěvu. A můžete spát přímo s kravičkami! Regina vás ráda i ubytuje. Tak dobrou noc!
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
