Největší jeskynní hrad světa má příběh, kterému se turisté vždy zasmějí

Na jihozápadě Slovinska jen třicet minut jízdy od dálnice A1 stojí unikátní pohádkový hrad Predjama. Je vytesaný do skály vysoko nad jeskyní, díky které jeho obyvatelé ve středověku přežívali i dlouhodobé obléhání. Až na rytíře Erazema. Ten se svým bezpečím na hradě chvástal tak dlouho, že si na něj nepřítel počíhal na latríně.

Predjamský hrad ze 13. století v renesanci prošel přestavbou a dnes na první pohled připomíná spíš domeček pro panenky, přitom jde o největší jeskynní hrad na světě, díky čemuž se dostal i do Guinessovy knihy rekordů. 

Otevírací doba a vstupné

Predjamský hrad je přístupný celoročně, liší se pouze otevírací doba. V červenci a srpnu ho můžete navštívit od 9 do 19 hodin, v květnu, červnu a září zavírá o hodinu dřív. 

Turistům je přístupná i jeskyně pod hradem, o prázdninách od 9 do 18 hodin, v květnu, červnu a září opět zavírá o hodinu dříve.

Základní vstupné na hrad začíná na 13,80 eur za dospělého a 8,30 eur za dítě nad šest let, ale v nabídce je také několik výhodnějších nabídek v kombinaci s okolními památkami. Více na postojnska-jama.eu.

Hrad, který se tyčí ve výšce 123 metrů nad zemí, je vybudovaný přímo ve skále nad druhou největší slovinskou jeskyní a před jeskyní další - slovinsky jámou. Odtud název Predjama. 

Nachází se necelých 10 kilometrů od komplexu Postojnských krasových jeskyní a dálnice A1 mezi Lublaní a slovinským pobřežím.

Osmisetleté historie romantického šlechtického sídla, kterou poznamenaly i vpády osmanských Turků, také několikrát využili filmaři. V roce 1986 zde vznikala Božská relikvie s Jackiem Chanem a o dvaadvacet let později se slovinská památka objevila v duchařském seriálu Ghost Hunters International.

Stavitelé Predjamského hradu s několika síněmi, mučírnou, zbrojnicí nebo pokojem pro kněze si v několika případech ušetřili práci a pár stěn tak nahrazuje skalní masiv. 

Možná ani tehdy nevěděli, jakou výhodu jeho obyvatelům vytvořili. Ti se navíc vždy, když bylo nejhůř, mohli schovat do „jámy“ nahoře za hradem. Dnes se odtamtud turisté snaží vyfotit výhled do údolí. Jen málokomu se to však podaří.

Sebevědomý baron skonal na latríně jako Tywin Lannister

Hrad vytesaný do skály vysoko nad zemí ve středověku poskytoval sice tvrdé podmínky, ale zároveň i bezpečí. Tehdy k němu ještě nevedla pohodlná příjezdová cesta, nepřátelské vojsko tak mohlo obyvatele Predjamy nanejvýš obléhat, ale ani to nepřinášelo valné úspěchy. 

Pokud dřevem obložené síně náhodou nezapálily hořící šípy, hrad byl nedobytný. Jeskyně pod ním je navíc protkaná tajnými chodbami, díky kterým měla šlechta zajištěn neustálý přísun potravin z města a obléhání bez problému přečkala.

Vojáci také mohli otrávit nedalekou říčku Lokva a odříznout nepřátele od životně důležité vody. Ani tehdy však na Predjamské nevyzráli. Ti totiž díky chladným a vlhkým jeskynním stěnám měli i další zdroj vody.

„Nebylo to na sprchu třikrát denně, ale žízní netrpěli,“ říká místní průvodkyně. Hradní páni se čím dál vysílenějšímu nepříteli mohli bez obav vysmívat. 

Na to však v roce 1484 doplatil rytíř Erazem Lueger Predjamský. Sebevědomý baron byl i po ročním obléhání hradu v takovém bezpečí, že dobyvatelům po svém sluhovi posílal čerstvé jídlo na znamení neporazitelnosti.

Erazem ovšem nepočítal s lidskou chamtivostí. Vojáci sluhu nakonec podplatili a ten jim prozradil nejslabší místo hradu. Nešťastně pro Erazema jím byla venkovní latrína nad jeskyní. 

Vojákům stačilo jen počkat a nafoukaný rytíř zhynul sám a ponížen. Fanouškům fantasy seriálu Hra o trůny se osud Tywina Lannistera musí vybavit automaticky.

„Je to trapný příběh a když vidím, jak se mu vždy turisté smějí, není mi to úplně příjemné,“ dodává průvodkyně. Dnes mají dveře vedoucí na osudný záchod příznačně číslo třináct.