Skoro jako doma. Výlet na slovinská pohoří, kam zatím chodí jenom místní

aktualizováno 
Kromě Alp zasahuje na území Slovinska také severní cíp Dinárských hor. U nás je z jejich tamní části trochu znám nanejvýše Snežnik. Přitom Nanos a Trnovski gozd leží nedaleko moře, tudíž skýtají zajímavou příležitost k jednodenní aktivní turistice i delšímu pobytu.

Roku 1586 na náhorní plošině zbudován kostel. Patronem svatyně je logicky svatý Hieronymus. Tradice poutí zůstala zachována dodnes. | foto: Petr Karásekpro iDNES.cz

První z nich – Nanos, se příkře vypíná z mírně zvlněné krajiny kousek od jadranské pohody. Kdo cestoval po dálnici mezi Lublaní a Koperem, jistě si dobře povšimnul jeho monumentální vápencové masy korunované zubatým hřebenem a siluetou vysílače.

Nanos se pyšní typickými rysy Dinarid: středomořskými elementy jižně orientovaných strání, vysokou koncentrací krasových jevů a prudkými klimatickými i vegetačními přechody. Boduje také snadnou dostupností, přehlednou sítí značených cest a vhodnými základnami v podhůří.

Fotogalerie

My jsme si za východisko zvolili obec Razdrto, položenou u stejnojmenného dálničního výjezdu. Informační směrovka nás spolehlivě dovedla na malé parkoviště speciálně určené návštěvníkům hor. Za ním začínají přímé výstupové trasy k vrcholu Pleša (1 262 m).

Zprvu pohodlně stoupáme kolem rozcestí, kde se odděluje strmá výstupová větev zabezpečená řetězy. My ovšem volíme přívětivější variantu, protože část výpravy tvoří děti. A záhy se poměrně rychle probíjíme závěrečnými serpentinami úzké stezky, která vyústí na otevřené náhorní pláně.

Tady vynikne zvláštní kouzlo Nanosu, který zdola vytváří iluzi špičatého hřebene. V reálu se ale jedná o prostornou plošinu zpestřenou nepravidelnou sítí jednotlivých vrcholů. Jakmile jsme překročili ostré rozhraní plání, ihned jsme se ocitli nad hranicí souvislého lesa. Mezi cáry mlhy náhle vystoupily obrysy poutního kostelíka. Pošmourné počasí se postaralo, že dostaly velmi tajuplný nádech.

Na úpatí Nanosu se větví dálniční tahy do Koperu, Nove Gorice a Lublaně.

Na úpatí Nanosu se větví dálniční tahy do Koperu, Nove Gorice a Lublaně.

Království květů a ráj pro bikery

Vápencový podklad i poloha v místech, kde si příroda Středomoří bratrsky podává ruce se zástupci mírného pásu, a zároveň klidnější nižší pasáže prudce přecházející do horských terénů, předurčily Nanosu ohromnou biodiverzitu.

Ač jsme se sem vydali ve vakuu po první explozi jara, dostalo se nám šance se blíže seznámit s několika atraktivními zástupci zdejších bylin. Louky poblíž parkoviště krášlily orchideje. Nedaleko kostela jsme zaznamenali dva druhy konikleců. Navíc mezi světlými lesy jižních úbočí již začaly opatrně vykvétat divoké pivoňky. Škoda jen, že ještě nebyly úplně rozvinuté.

Místy procházíme okolo lesíků složených z bizarně vytvarovaných kmenů buku. Okolí Nanosu je po celém Slovinsku známé svými extrémními klimatickými výkyvy. Zvláště, jakmile se spustí obávaná „vipavska burja“ – silný nárazový vítr, který dokáže totálně paralyzovat veškerou silniční dopravu.

Výstup na Plešu při průměrné kondici zabere přibližně 2,5 hodiny čistého času.

Výstup na Plešu při průměrné kondici zabere přibližně 2,5 hodiny čistého času.

Poslední úsek výstupu lze absolvovat po stezce podél skalní hrany, anebo se...

Poslední úsek výstupu lze absolvovat po stezce podél skalní hrany, anebo se můžeme napojit na prašnou komunikaci k vysílači.

Brzy se ocitáme těsně pod vrcholem. Konkrétně u chaty Vojkova koča. Podrobně zkoumáme vrcholovou knihu, dle zápisů převažují hlavně místní. Vzápětí si uvnitř útulného interiéru protkaného typickou patinou starých horských bud užíváme delikátní domácí klobásky i panáky speciální jemňoučké hruškovice – viljamovky.

Bezmála sedmisetmetrové převýšení jsme absolvovali ve velice slušném čase, ale trochu nás mrzí zamračené nebe. Pleša si totiž svými výhledy vydobyla primát nejoblíbenějšího vrcholu Nanosu. Občas se mraky okolo nás mírně rozestoupí a alespoň krátce zahlédneme drobounká stavení Razdrta a mohutnou vlnu horního dílu Vipavské doliny.

Od chaty lze souvislými lesy pokračovat až na Suhi vrh (1313 m), který bývá považován za nejvyšší bod celého pohoří. Holé náhorní pláně Nanosu současně křižuje řada makadamových komunikací. Proto si Nanos získal vysoký kredit u bikerů. 

Přitažlivý soused

Na Nanos plynule navazuje Trnovski gozd. Ten ve vzájemném srovnání odpovídá jeho staršímu bratrovi, jelikož je vyšší a mnohem divočejší. Oba spolu dohromady vytvářejí nejrozsáhlejší jednolitý komplex přirozených lesů na území Sloviska. Dodnes je obývá královská trojice evropských šelem: rys, vlk a medvěd.

Jižní podhůří Trnovského gozdu vyplňuje idylická Vipavská dolina orámovaná vinorodými stráněmi i sady fíkovníků. My se ale motorizovaně probíjíme do sedla v rozptýlené horské osadě Predmeja. Silnice se ostrými serpentinami odvážně vine skrze pekelně úzké tunely. Parkujeme na křižovatce před prvními chalupami. Tam se střetávají značené stezky.

Pohled na východní část pohoří Trnovski gozd ze stezky od Predmeje

Pohled na východní část pohoří Trnovski gozd ze stezky od Predmeje

Ihned vedle silnice jsme objevili památník zasvěcený našemu krajanovi Josefu Resselovi – světoznámému vynálezci lodního šroubu. To on se zasloužil o vybudování prašné komunikace vinoucí se napříč zalesněnou krasovou pustinou. Nasazujeme pevné boty a zkušeně se noříme pod stinný příkrov Trnovského lesa, jak zní český překlad názvu pohoří.

Kvalita značení se drží na vynikající úrovni. Občas se objeví milé osvěžení v podobě odbočky k zajímavosti, která není zakreslena do map. Díky nim se nám dostalo pocty spatřit malebnou vápencovou branku. Členitější partie jižních strání Trnovského lesa se skládají z atraktivní mozaiky skalisek, holin a ostrůvků borovic, které doprovázejí příjemné výhledy.

Původně jsme chtěli doputovat až na Kucelj (1237 m), slovinské weby ho bezvýhradně považují za nejpřitažlivější vrchol přední linie pohoří. Nakonec se oddáváme sladkému lenošení na lukách u chaty Koča Antona Bavčerja na Čavnu (1 242 m). Ačkoli bývá otevřena o víkendech, znaveným poutníkům nabízí nouzové přespání v důmyslně ukryté útulně.

Mala Lazna. Slovinská Šumava s nadmořskou výší 1 097 metrů
Mala Lazna. Slovinská Šumava s nadmořskou výší 1 097 metrů

Mala Lazna. Slovinská Šumava s nadmořskou výší 1 097 metrů.

Srdcem Trnovského hvozdu je pak překrásná paseka Mala Lazna, která hodně připomíná naši Šumavu. Během zimy tu často napadnou i dva metry sněhu a zdejší pohádková hájenka je pak úplně odříznuta od světa.

Mala Lazna představuje typickou mrazovou kotlinu se silným kolísáním teplot. A zhruba dva kilometry od ní se černá ledová jeskyně Velika ledena jama v Paradani. Tam zima nikdy nekončí. Dnes patří mezi přísně chráněné přírodní památky, ale dříve se uvnitř dobývaly bloky ledu a úspěšně se vyvážely až do dalekého Egypta.

Může se hodit

Kdy na túru
Obě pohoří lze navštívit celoročně. Nepříjemnosti mohou způsobit letní vedra. Za vysoké sněhové pokrývky bývá obtížně přístupný Trnovski gozd. Na jižních stráních Nanosu zase vzniká nebezpečí lavin a výstupové cesty bývají neschůdné.

Specifický fenomén představuje silný vítr „burja“. Když začne foukat, doporučuji plánované túry odložit. Často ji ovšem následuje chladné slunečné počasí s nesmírně čistým vzduchem a možnostmi nádherných výhledů. Na území Slovinska jsou zcela běžně k dostání různé mutace kvalitních turistických map. My jsme úspěšně použili standardní mapu „Nanos, Trnovski gozd, Idrijsko in Cerkljansko hribovje“ v klasickém měřítku 1 : 50 000.

Mekka outdooru
Výstup na Plešu z Razdrta a zpět, se i s okruhem po okolních pláních hravě zvládne formou jednodenního výletu. Přechod z Vipavy zabere den, respektive den a půl. Autobusovými linkami jsou pokryta pouze podhorská sídla – hlavně Vipava a Ajdovščina. Automobilem se snadno dostanete do srdce Trnovského gozdu k samotě Mala Lazna, tamním chatám i na pláně Nanosu. Celkově zde nalezneme pestré spektrum túr: od klidných výletů po pláních až po strmé stezky zajištěné fixními lany a řetězy. Ovšem nikoli ferraty. Nanos i Trnovski gozd oplývají sítí prašných lesních cest, z nichž mnohé slouží jako cyklotrasy. Horolezci aktivně využívají vápencové stěny u Vipavy, mezi Ajdovščinou a Novou Goricí funguje paraglidingová základna Lijak. Většinou horských chat vlastní lokální kluby VHT. Tudíž otevřeny bývají výhradně v sezóně či během víkendů. Razdrto se pyšní malým soukromým kempem začleněným do komplexu penzionu Mirjam. Další kempy jsou situovány do okolí Vipavy (Vrhpolje, Tura, Ajdovščina, Lijak s paraglidingovou základnou).

Internet
http://tic-nanos.si
www.vipavskadolina.si
www.vipavskadolina.si

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

VIDEO: Jako olympionici. Ledovou dráhu v Innsbrucku využívají i turisté

Sportovci trénují na ledové trati u Innsbrucku.

Pokud se chystáte do Tyrolska a máte rádi sport, naplánujte si cestu do Innsbrucku. Stojí tam jediná ledová dráha v...

OBRAZEM: Pohovka z ananasu. Hilton otevře hotelové apartmá pro vegany

Vegani se snaží ze svého života odstranit všechny formy využívání zvířat, ale...

Vegani se snaží ze svého života odstranit všechny formy využívání zvířat, ale to ještě neznamená, že by neměli mít...

Karneval Viareggio. Podívejte se na slavnou masopustní veselici v Itálii

Karneval v italském městečku Viareggio (2017)

Karneval v přímořském městečku Viareggio patří k nejznámějším masopustním veselicím v Evropě. S historií od roku 1873 a...

Najdete na iDNES.cz