Naši se vzali hodně mladí. Máma už maturovala s břichem a táta byl rok po maturitě. Měli se rádi, a i když jim všichni svatbu, a dokonce i mámino těhotenství, rozmlouvali, šli do toho. Jejich rodiče pochopitelně nadšení nebyli, ale když jsem se narodila, stala jsem se miláčkem všech. Brácha přišel na svět dva roky po mně.
Skvělé dětství
Už je mi 26 let, mám přítele a svatbu plánujeme i my. Ale na děti nepospíchám. I když dětství jsme s bratrem měli nádherné, přeci jen to, že naši se brali tak mladí, se na nich, a hlavně na jejich vztahu později podepsalo.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Rodiče byli fajn, hodně se nám věnovali, vyblbli se s námi, dost nám také dovolovali, ale naštěstí měli přirozenou autoritu a my si vážili toho, jací jsou. Bylo znát, že nás měli na rozdíl od rodičů našich kamarádů hodně brzo. Ti nám je pochopitelně záviděli. Naši často nedělali rozdíl mezi námi a našimi kamarády, a tak u nás bylo pořád plno dětí. Hráli jsme všichni společně různé hry, jezdili na výlety, zkrátka naše dětství bylo to nejlepší, jaké může dítě zažít. Své rodiče jsem zbožňovala, i oni nám dávali skoro pořád najevo svou lásku.
Když jsme byli starší a s rodiči trávili méně času, propast mezi nimi se prohlubovala. Já to ani nepozorovala, to spíš máma mi to později všechno vysvětlila. Prostě rodiče se přestali milovat. Vážili si jeden druhého, ale cítili, že jako partneři už spolu žít nechtějí. Dokud jsme byli menší, soustředili se na nás, bylo nám všem spolu dobře. Ale jak jsme dospívali a přestávali stát o jejich každodenní společnost, oni už měli víc času jen na sebe, a tak nějak zjistili, že jeden o druhého nestojí. Chtěli mít svobodu a jít každý svou cestou.
Nekonfliktní rozvod
Byli k nám s bratrem hodně otevření a všechno nám vysvětlili. Prý v tom nehraje roli ani u jednoho nikdo třetí. Ani máma, ani táta si nikoho jiného nenašli. Prostě dál už půjde každý sám. Čekali jen, až budeme víceméně samostatní a pochopíme je. No byl to šok, ale oba jsme jim vyjádřili podporu.
Nakonec se táta po rozvodu odstěhoval, protože my zůstali s mámou. Já krátce pracovala, ale brácha byl ještě na škole. Byt jsme měli dost velký, takže tam časem s námi i pár měsíců bydlel můj přítel, než jsme si našli něco vlastního. I brácha už žije s přítelkyní. Máma byla dlouho sama, nechtěla prý žádného chlapa, ale už skoro rok se schází s docela fajn mužem.
To s tátou je to, alespoň pro mě, mnohem horší. Po rozchodu rodičů jsme se docela často vídali, jenže si našel přítelkyni jen o pár let mladší s dvěma dětmi. Pak spolu začali bydlet a náš vztah s tátou začal skřípat. Byla žárlivá, vadilo jí, že máme spolu takový fajnový vztah a neustále mu dělala scény, že na její děti kašle a tak podobně. Táta byl zamilovaný, tak to nějakou dobu na úkor mě vydržel. Naštěstí se mu v hlavě rozsvítilo a vztah ukončil.
Mladá přítelkyně
Jenže teď má přítelkyni, která ho má neskutečně omotaného kolem prstu. Je jí 25 let, je opravdu hezká, ale to je tak všechno. Táta jí zobe z ruky, je z ní úplně na větvi. A ona toho pochopitelně využívá. Tátovi je sice o dvacet víc, ale vypadá opravdu dobře, sportuje, takže žádný pivní mozol u něj nenajdete. Dost o sebe dbá, proto mě ani nepřekvapuje, že na něj letí i mladé holky. Navíc není žádný chudák, což té své krasotince dává opravdu najevo. Holka se u něj má jak prase v žitě.
Jsem z toho hodně špatná. Netvrdím, že ho nemiluje, ale vsadím se, že to, jak se s ním má, hraje v jejím vztahu k němu velmi důležitou roli. Žádnou pořádnou práci ani nedělá, ale táta se prý o ni dokáže postarat. Dokonce začali mluvit o svatbě a dítěti.
Táta je šťastný, měla bych být taky, ale opravdu se bojím, že to nedopadne dobře. Když jsem mu něco málo na toto téma řekla, rozčílil se a že by si prý nerad mezi ní a mnou jednou vybíral. Tak ať si své soudy odpustím a hledím si v tomto směru svého. Je to jeho život a on si ho bude žít po svém. Probírala jsem to i s bratrem, také se mu děvče nelíbí, ale je to chlap a svým způsobem tátovi fandí.
Nevím, jak se mám ke všemu postavit. Tátu mám ráda, nechci o něj přijít, ale zároveň mě štve, že má vedle sebe zrovna ji. Snažím se jí vyhýbat, ale je to čím dál těžší.
Denisa
Názor odbornice: Setkávání jen ve dvou
Vážená Deniso!
Líčíte, že jste s bratrem měli díky vašim rodičům moc pěkné dětství. Když zmizela společná náplň péče o děti, vztah vašich rodičů nevydržel. Není zcela běžné, že rodiče zvládli rozvod bez větších dramat. Dalším pozitivem je, že vztah každého z rodičů k již dospělým dětem zůstal i po jejich rozvodu vcelku kvalitně zachován.
Nyní stojíte v nelehké pozici, kdy vám úplně nesedí otcova nová partnerka. Uklidnění situace jistě nepomáhá ani fakt, že je podobně stará jako vy sama. Vaše pozice je nelehká v tom, že se stávající situací můžete vcelku slušně trápit, ale to je tak jediné, co s ní můžete dělat. Zřejmě cítíte, že mluvit otcovi do výběru partnerky nemá valného efektu. Je to vlastně podobné, jako by otec chtěl do výběru partnera mluvit vám. Výhodou je, že s novým partnerem vaší matky ani s novou partnerkou vašeho otce nemusíte být nejlepší kamarádka. Stačí, když budete jejich volbu respektovat.
Pakliže se cítíte s otcem lépe bez přítomnosti jeho přítelkyně, zkuste jej o to požádat. Hovořte o tom, že ctíte jeho volbu, avšak vy sama byste ráda s otcem udržovala kontakt jen ve dvou. Jak dopadne vztah otce s vaší vrstevnicí je ve hvězdách. Abyste však s tátou kvůli aktuální nevoli ohledně volby jeho partnerky přerušila kontakty, je zbytečné.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 18. září 2017. Anketa je uzavřena.
