Proč si nerozumíme: 7 komunikačních hříchů a test navíc

Číst a poslouchat mezi řádky jsme se naučili téměř dokonale, ale do našich vzájemných každodenních kontaktů tato schopnost nepronikla. Žijeme v iluzích o tom, co a jak sdělujeme a co z projevů druhých vnímáme. Seznam našich komunikačních hříchů je úctyhodný.

Jak vy se domlouváte? Udělejte si test. | foto: Profimedia.cz

Sám sobě psychologem

ZKUSTE SI TEST: Jak se domlouváte?

Elektronickou verzi knihy dostanete zde.

Některé z nejčastějších chyb, kterých se dopouštíme, uvádějí psychologové Tomáš Novák a Věra Capponi ve své knize Sám sobě psychologem. Nejde totiž jen o to, co v jaké kvalitě se k posluchačům dostane, ale také o to, co dotyčný díky svým postojům, názorům či předsudkům slyšet chce a co nechce.

1. Přeceňujeme slova

Význam sdělení záleží mnohem víc na mimoslovních projevech, jimiž slova doprovázíme. Záleží na tónu hlasu, intenzitě a rychlosti mluvy, na tom, jak se přitom tváříme, jaké děláme posunky i jak stojíme.

2. Nečitelná hodnocení

Vedle informací sdělujeme v komunikaci také svůj postoj, hodnocení, zda situaci považujeme za ošklivou, dobrou či špatnou. Naše hodnocení však druhý ne vždy slyší a vnímá, takže může dojít k nedorozumění.

3. Slova nejsou v souladu s chováním

Můžeme mluvit andělskými slovy, ale je to marné, pokud jimi říkáme odmítavé, nepříjemné věci. Stejně působí, pokud jsou naše slova v rozporu s mimoslovným projevem.

4. Na vině může být hantýrka

Význam slov chápou občas lidé jinak, i když mluví stejným jazykem, záleží na jejich zkušenosti, věku, prostředí. Zatímco Karel Čapek nazval v Loupežnické pohádce milenku loupežníka Kokotičkou a myslel tím francouzskou koketu, dnešní školáci slyší zdrobnělinu vulgárního sova.

5. Filtrujeme informace

Posloucháme výběrově podle toho, jaké máme sami názory, postoje, předsudky a očekávání. Něco vnímáme jako významné, jiné vypouštíme a může nám utéct to, co mluvčí považuje za hlavní.

6. Mluvíme bezmyšlenkovitě

Neplatí, že věta je myšlenka vyjádřená slovy. Někdy může být dokonalý rétorický projev myšlenkově prázdný a nezajímavý. Přiřazování slov k myšlenkám je podstatně složitější než myšlení samo.

7. Výměna informací není hlavní důvod komunikace

Nerozumíte si s partnerem?

Poraďte se v poradně s psycholožkou Jitkou Douchovou.

Častěji než kvůli výměně informací spolu mluvíme proto, abychom z kontaktu získali nějaký citový zisk. Typický je rozhovor milenců, kteří se navzájem ubezpečují, že jsou spolu rádi, a jejich hovor je svým způsobem blábolení. Může jít samozřejmě o podstatně složitější komunikační manévry.