Funguje to obdobně jako u každé jiné závislosti. Čím víc sladkostí konzumujete, tím spíš po nich toužíte. Cukr totiž pomáhá v mozku uvolňovat hormon dopamin, který způsobuje, že je vám prima a cítíte se spokojeně. Kromě toho se však uvolňují také látky, kterých se pak organismus tvrdě domáhá (tzv. opioidy).
Což ve finále vede k tomu, že když si nedopřejete další porci sladkostí, začnete být nervózní a nevrlí nebo vás rozbolí hlava. Prostě typické abstinenční příznaky. Ne náhodou dnes vědci stále častěji varují před závislostí na cukru, která je srovnatelná se závislostí na alkoholu či na drogách.
Plíživé nebezpečí
To samozřejmě neznamená, že už se navždy musíte vyhýbat regálům se sladkostmi a cukrárnu obcházet širokým obloukem. Pokud si sladké dopřejete pouze občas a v rozumné míře, není čeho se obávat.
Problém nastává až ve chvíli, kdy vás vaše chutě naprosto ovládnou a skutečnost, že zrovna nemáte nic sladkého po ruce, ve vás vyvolá pocit paniky. Závislost na cukru se ovšem vyvíjí postupně a je možné rozdělit ji do tří fází: úvodní, akutní a chronické.
Tři stupně závislosti
V první fázi máte potřebu osladit si život jenom sem tam, třeba když jednou týdně zajdete s kamarádkou do cukrárny. Tělo v tomto stadiu pravidelný přísun cukru nevyžaduje. Zatím.
Jak snížit hladinu cukru v krvi? Jezte vlákninu, na smažené zapomeňte |
To přichází až s druhou fází, kdy nad sebou člověk ztrácí sebekontrolu, takže místo toho, aby mu stačil jeden čtvereček čokolády, spořádá hned celou tabulku. Je sice schopen si sladkosti na nějakou dobu odříct, třeba v rámci diety, ale potom začne mlsat ještě víc.
V chronické fázi se bez cukru neobejde už ani jediný den a množství sladkostí postupně narůstá. Zhltne všechno, co je zrovna po ruce, i když mu ty sladkosti ani tak moc nechutnají.
Jak se dostat ze závislosti
Psychická závislost není však zdaleka jediným důsledkem časté konzumace sladkostí. Nadměrný příjem cukru bývá také příčinou celé řady zdravotních potíží, od zubního kazu, akné, diabetu, překyselení a rozličných hormonálních poruch přes aterosklerózu (kornatění tepen) a potíže s játry až po obezitu, nádorová onemocnění, žaludeční vředy, stres a nejrůznější psychické potíže. Dostatek pádných důvodů k tomu se z téhle „sladké pasti“ jednou provždy vymanit.
Jak? Nejdůležitější je stabilizovat hladinu krevního cukru. Její výkyvy totiž vyvolávají mučivou touhu po sladkém. Toho lze dosáhnout úpravou jídelníčku, kam je třeba zařadit zejména dostatek kvalitních bílkovin (libové maso, ryby, luštěniny, vejce, sójové výrobky, mozzarella, tvaroh, cottage aj.), obiloviny a zeleninu. Zároveň je nutné omezit průmyslově vyráběné šťávy.
Potlačit touhu na sladké a snížit „abstinenční příznaky“ pomáhají rovněž vitaminy skupiny B, vitamin C, vápník, hořčík, zinek a chrom.
Důležitou roli hrají také hořčiny, rostlinné látky hořké chuti, které zvyšují chuť k jídlu a usnadňují trávení. Ale co hlavně, neutralizují chutě na sladké a rychle navozují pocit sytosti. Bohatým zdrojem hořčin je čekanka, artyčoky, rukola, salát štěrbák, grapefruit, kurkuma, bobkový list, semena černuchy seté a divoce rostoucí byliny, jako je pampeliška, andělika, heřmánek, pelyněk, řebříček nebo třeba kořen hořce.
