Podobně jako v předchozích filmech s „opičí“ tématikou, dají se i v Království Planeta opic nalézt nalézt mnohé paralely s dneškem. Autoritativní vůdce, téma soužití dvou odlišných druhů – opic a lidí – to vše se dá vztáhnout na dnešní dobu. Režisér Wes Ball souhlasně přikyvuje.
„Mám za to, že v zásadě každá dobrá sci-fi určitým způsobem zrcadlí dobu, v níž vzniká. Nechtěl jsem vyloženě točit ’film s poselstvím’, ale je jasné, že to, o čem jste mluvil, plus další podobná témata, snímkem prostě rezonují. Těžko se tomu vyhnout. Historie, jak víme, má tendenci se opakovat a byl bych rád, kdyby si lidi při sledování filmu uvědomili, že lidstvo se v minulosti dopustilo mnoha chyb, kterých by se další generace měly vyvarovat,“ vysvětluje Wes Ball.
Království Planeta opic dystopickým tématem zapadá do dosavadní režisérovy filmografie. Natočil všechny tři díky série Labyrint podle knih Jamese Dashnera. Jako odborník na tento žánr se podle svých slov ale necítí.
„Není to tak, že bych si cíleně vybíral projekty s touhle tématikou. Prostě ke mě nějak přišly,“ říká s úsměvem.
„V roce 2011 jsem natočil krátký film Ruin, který dost připomíná to, co vidíte v Království Planeta opic (jde o příběh z postapokalyptické budoucnosti, kde vládu nad zničenými městy převzala příroda – pozn. red.). Co se týče trilogie Labyrint, odehrává se ve světě, který jsem nevymyslel. Už existoval v knihách, já jsem ho pouze zobrazil na plátně. Není to mimochodem moc příjemný svět k žití, je špinavý, rezavý, nebezpečný.
Co se týče Planety opic, nechtěl bych, aby můj příspěvek do téhle série byl vnímán vyloženě jako dystopický. Chtěl bych, aby si lidi při sledování vzpomněli třeba na Ztracený svět (několikrát zfilmovaný román Arthura Conana Doylea o cestě do říše prehistorických tvorů – pozn. red.), aby se opravdu kochali přírodními krásami a zkoumali jednotlivé detaily. Znovu, není to nic, co bych vymyslel já sám, celé to začalo už v roce 1968 v klasickém filmu Franklina J. Schaffnera, ale máte pravdu v tom, že si víceméně filmařsky pořád hraju na stejném písečku. Příště už třeba nebudu,“ říká režisér.
U Planety opic jsem brečel strachy, svěřuje se herec Kevin Durand |
Do série filmů Planeta opic patří a zároveň se z ní vymyká i snímek režiséra Tima Burtona z roku 2001.
„Je to rozhodně velmi zvláštní film, ale který z téhle ságy vlastně není? Já osobně ho ale vnímám jako samostatný počin, ne jako součást té série. Řeknu to takto: má výbornou hudbu a Tim Roth je v něm zatraceně skvělý. To je vše, co o něm potřebujete vědět,“ dodává s úsměvem Wes Ball.
