Ačkoli moderní doba s sebou nese stále vyspělejší a dokonalejší zdravotnictví, počet hypochondrů se v civilizovaných společnostech rok od roku zvyšuje. Hodně tomu napomohl covid, který dokázal vystrašit i ty, kdo jinak těmto pocitům nepropadají. Hypochondrie není totiž jenom zaryté přesvědčení, že jste nemocní, i když to není pravda.
„Zahrnuje také panickou hrůzu z možné nákazy. A právě případů, kdy toto lidé prožívají, je čím dál víc,“ varuje lékař Timothy J. Legg. Jde o pocit natolik zničující, že byste se ho měli zkusit vážně co nejrychleji zbavit. Hypochondrie je v podstatě úzkostní porucha. Kde je ale hranice mezi oprávněnou obavou a panikou? Pokud máte symptomy nějaké choroby, je normální jim věnovat pozornost.
Fobie dokážou člověka paralyzovat. Jak chorobný strach léčit? |
„Pacienti s hypochondrií jsou ovšem zdraví a všechny příznaky si jenom vsugerují. A protože hlava je mocná čarodějka, skutečně se cítí hrozně,“ popisuje odborník. Příčin jejich stavu může být vícero, i když se těžko určují. Mezi nejčastější patří malá znalost vlastního těla přebíjená ne vždy zcela pravdivými informacemi z internetu.
„Takoví jedinci už často mají jinak porušenou hranici úzkosti. Disponují tedy sklony k tomu se o sebe obávat i v jiných oblastech,“ upozorňuje lékař. Také to ovšem může být důsledek prodělání skutečně těžké nemoci v minulosti, nejčastěji v dětství. Často vám hypochondrii mohou předat i rodiče nebo později blízcí lidé, kteří jí trpí.
Pomůže důvěra v odborníky
Pomoc přitom není jednoduchá. „I když lékař pacientovi dané potíže pomocí osvědčených metod diagnostikuje, on má často problém jim věřit. Odejde tedy k jiným odborníkům a tak pokračuje dál a dál,“ popisuje běžnou praxi psycholožka Roberta Statowová.
Bez pomoci specialistů si přitom mnoho lidí nedokáže pomoci, což ovšem vyžaduje jejich naprostou důvěru v ně. Pokud na tom ještě nejste tak špatně, můžete zkusit zvrátit situaci sami.
Snažte se odbourat příčiny úzkostí
„Velmi pomáhá psaní deníku,“ radí psycholožka a rozvádí to: „Do něj si zaznamenávejte každou chvilku, kdy zkontrolujete svůj zdravotní stav anebo se nad ním zamyslíte. Každý den se snažte toto číslo vědomě snižovat.“
Další možností je sednout si ke stolu a udělat si na papír dva sloupce. Do jednoho vepíšete, co vás děsí. Do druhého rozumový poznatek o tomto jevu. Příklad: vpravo se vám objeví informace o tom, že máte hrůzu z migrén. Doleva pak můžete napsat, že je často způsobuje stres. Místo abyste se soustředili na nemoc, zaměříte se pak na odbourání její příčiny. To by mělo zaujmout váš mozek natolik, že vytěsní zbytečný strach.
Osvědčenou metodou je rozplánovat si den tak, abyste každou jeho chvíli zaplnili nějakou aktivitou – buď pracovní, nebo oddechovou. Prostě se nesmíte nudit. Protože pak člověka napadají jakékoli hlouposti. A bohužel nabírají na významu.
Hvězdní hypochondřiBavič Josef Alois Náhlovský (†72) se za svou slabinu nestyděl. Sám se nazýval profesionálním hypochondrem a mudrováním nad svým zdravím dokázal pobavit davy lidí. „Kdybych měl vyjmenovat všechny nemoci, kterými trpím, nestačila by mi na to slovní zásoba,“ říkal s humorem sobě vlastním. Když pak bylo poslednímu žijícímu Krušnohorci opravdu ouvej, skoro nikdo to vlastně nebral vážně. Po celkovém selhání organismu spojeném s několika skutečnými zdravotními problémy zemřel loni 7. dubna. I přes své skuhrání se ale rval jako lev, v nemocnici bojoval o život dlouhé tři týdny. Americká modelka Kendall Jennerová (27) propadne panice ve chvíli, kdy je ve stresu a má hodně práce. „Okamžitě cítím, jak ze mě odchází život. Někdy to přisuzuji anémii, jindy chřipce a pak zase premenstruačnímu syndromu,“ přiznává s tím, že ve skutečnosti je jen přepracovaná. Herečka Abigail Breslinová (26) se netají tím, že trpí panickou hrůzou z chorob. „Covid byl pro mě peklo. Každou minutu jsem cítila koronavirus za svými zády,“ říká. Zakázala si proto sledovat lékařské pořady v televizi. Okamžitě je totiž přesvědčená, že má všechny nemoci, o kterých se tam mluví. Ačkoli si herečka Lena Dunhamová (36) prošla mnoha skutečnými zdravotními trably, je spousta těch, které si umí dokonale vsugerovat. Naštěstí to bere s humorem. „Musím. Teď o svém strachu z nemocí píšu články a natáčím podcasty. Lidi mi rozumí a smějí se. A to mi pomáhá,“ tvrdí. |
