S Markétou jsme kamarádky už od základní školy. Seznámily jsme se někdy v páté třídě, když se s rodiči kousek od nás nastěhovali. Zaujala mě hned první školní den, když bezradně stála ve dveřích třídy a nevěděla, kam si sednout. Já měla vedle sebe volné místo, protože moje do té doby velká kamarádka se s rodiči odstěhovala do nového domu za město. Nabídla jsem jí, ať se posadí vedle mě, a od té doby jsme se od sebe nehnuly. Po základce jsem šly obě na zdrávku a po maturitě nastoupily na stejné oddělení v nemocnici.
Jsme velké kamarádky, víme jedna o druhé úplně všechno, přitom jsme každá jiná. Markéta je jedináček a jejím největším přáním je se vdát a mít děti, aspoň tři, jak tvrdí. Vyrostla v rodině, kde na ni rodiče neměli moc času, oba byli neustále hodně pracovně vytížení a o Markétinu výchovu se starala především babička. Markéta se mi svěřila, že ona nikdy taková nebude, chce se svým dětem věnovat co nejvíce, nikdy by nepřipustila, aby zažily dětství, jaké měla ona, i když prý babičku má hodně ráda a je jí za mnohé vděčná, ale rodiče jí nahradit nemohla.
Já to jako Markéta necítím, děti jednou určitě mít chci, ale myslím, že je na ně ještě dost času. Vždyť nám je teprve pětadvacet.
Markéta se chce vdávat a mít děti
Obě už pochopitelně máme za sebou pár známostí, já mám nyní už dva roky přítele, Markéta to ale s muži nikdy moc neuměla. Ona je dost naivní a dost brzy na ně vybalí, že by se chtěla vdávat a mít děti. Jenže to kluky v jejím věku celkem spolehlivě odradí. Pak mi brečí na rameni, že si nikdy nikoho nenajde a zůstane sama. Oba s mým přítelem jsme jí už několikrát řekli, že moc tlačí na pilu, že všechno chce svůj čas. Přitom ona je opravdu hezká, o zájem opačného pohlaví rozhodně nouzi nemá, jenže si to vždycky pokazí.
Napište svůj příběh i vyPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Když jsem se jí ptala, proč nenechá všemu volný průběh, proč si ten vztah neužívá, vždyť na děti i manželský život je času dost, tak mi odpověděla, že to vidí jinak, chce prý mít velkou rodinu a seberealizovat se ve starostech o muže a děti. To je její největší přání. Prý si nemůže pomoct, že se pokaždé hned zamiluje a chce to ze sebe dostat, proto to příteli, kterého zrovna má, hned řekne. Nechce mu nic tajit, ona o nějaký nezávazný vztah nestojí.
Bylo zbytečné jí to rozmlouvat, přesto jsem jí důrazně kladla na srdce, když mi řekla, že se seznámila se skvělým klukem, aby zapomněla na řeči o svatbě a dětech a nevyděsila ho hned po pár týdnech. Markéta si to vzala k srdci a jsou spolu už deset měsíců. Její přítel je o pár let starší než ona, má za sebou už jedno manželství, ale děti nemá. Je to docela sympaťák, už jsme se párkrát viděli, i ve čtyřech jsme vyrazili posedět.
Markéta otěhotněla
Markéta se držela mých rad, aby vztah nechala volně plynout, aby na přítele nijak netlačila. Jenže otěhotněla, prý neplánovaně, ale radši jsem se jí neptala, jestli tomu nějak nepomohla. Nemohla jsem jí ale kazit radost, je šťastná, že konečně čeká dítě. Bohužel s oznámením, že je těhotná, z čehož má prý její přítel radost, začala mluvit o tom, že je nejvyšší čas, aby se vzali. To ale on odmítl, prý není nutné se hned brát, vždyť se dneska lidi kvůli tomu, že budou mít dítě, hned neberou. Jednou možná, ale ne teď.
Markéta brečela, když mi to všechno povídala. Utěšovala jsem ji, že má její přítel pravdu, svatba opravdu není nutná. Důležité je, že budou mít spolu dítě. To si vždycky přála. Hlavně ať ho nechá na pokoji, určitě jednou na svatbu dojde. Jenže nejspíš si to k srdci moc nevzala, svěřila se mi, že se přítel chová nějak divně, že je poslední dobou dost odtažitý, prý jí řekl, že ho její řeči o svatbě už fakt nebaví.
A jak jsem nedávno pochopila, Markéta svého přítele nejspíš svým nátlakem dohnala do náruče jiné. Viděla jsem ho stát před obchodním centrem. Automaticky jsem k němu zamířila, jenže najednou z centra vyběhla nějaká dívka a prakticky se mu vrhla do náruče. O jejich vztahu nemám pochyb, bylo na první pohled jasné, co spolu mají.
Markétě jsem nic neřekla, ale je to ve mně, hlodá to tam a je mi špatně, že to vím. Ptala jsem se jí, jak to u nich vypadá. Prý to celkem jde, ona raději o svatbě nemluví, přítel se chová normálně, akorát má prý teď nějakou zakázku, takže je dost v práci. Ale snad to je už na lepší cestě.
Nevím, co mám dělat. Je mi Markéty tak líto. Nechci jí nic říkat, nechci vidět, jak ji to bude bolet. Ale na druhou stranu mě ničí, že vím o nevěře jejího přítele. Svěřila jsem se aspoň svému příteli, on si myslí, ať se o to nestarám, stejně by se to pak obrátilo proti mně.
Soňa
Názor psycholožky čtěte na další straně.
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 2, Mánesova 53.
Názor odbornice: Informace kamarádce neprospěje
Vážená Soňo! Nejsmysluplněji na celou situaci nahlíží váš přítel. Vztah Markéty a jejího partnera by měl být na nich dvou. Když do vztahu byť v dobře míněné snaze pomoci zamíchá někdo zvenku, ať již přátelé či rodina, často to nejen nepomůže, ale i uškodí. Markéta a její partner spolu čekají dítě. Zdá se, že se budoucí otec postavil k narození potomka čelem. Fakt, že se svatbou nespěchá, může mít i druhou stranu, ze které tento krok můžeme nahlížet.
Mladá rodina bude mít s narozením miminka určitá vydání, proto nemusí být úplně výhodné plánovat nyní obřad, který by část financí chtě nechtě spotřeboval. Ano, tradice praví, že má být nejdříve svatba a potom děti. Současnost se však tradicemi řídí jen omezeně, naopak model, kdy má pár první dítě, pak následuje svatba a případné další děti, se stává poměrně rozšířeným. Domnívám se, že je dobré, abyste kamarádku podporovala v tom, aby se soustředila na miminko i na péči o vztah samotný.
S rodičovstvím nepřestáváme být partnery, je důležité, aby spolu Markéta a její partner sdíleli hezké chvíle, uměli se věnovat jeden druhému. Je dobré, aby plánovala společný čas s partnerem. Zde ji můžete třeba inspirovat tím, co rádi podnikáte vy s přítelem. K (domnělé) nevěře bych dodala snad jen to, že budoucnost ukáže, jak se to celé vyvine. Ano, může jít o začínající milenecký vztah, ale třeba také jen o nedorozumění nebo jednorázové uklouznutí. A možná jsou i další možnosti, jak by se taková situace mohla vysvětlit a vyvinout. Ale ani zde by to neměl být nikdo z okruhu Markéty a jejího přítele, kdo by měl do vývoje jakkoli zasahovat.
Nedomnívám se, že by Markétě tato informace k čemukoliv byla, jen by ji zasáhla a bolela. Jakkoliv by vás svrběl jazyk, abyste kamarádku informovala, vězte, že byste jí rozhodně dobrou službu neudělala.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co má Soňa dělat? Hlasujte na další straně.
Co mám podle vás dělat?
