Pomyslným bojištěm, na kterém tělo svádí své rozhodující bitvy, je náš slizniční systém (označovaný jako MALT, z angl. mucosa-associated lymphoid tissue). A rozhodně nejde o žádné nicotné a bezvýznamné bitevní políčko.
Osm klíčových tipů, jak zlepšit svoji imunitu a předejít infekci |
Celková plocha našich sliznic měří přibližně 300 metrů čtverečních, a to už je hodně velké hřiště, přesněji řečeno bojiště, na kterém se dnes a denně odehrává nikdy nekončící boj mezi věrnými ochránci naší imunity (imunitní buňky a přátelské mikroorganizmy) a nejrůznějšími vetřelci, jako jsou viry, bakterie, kvasinky, plísně a další paraziti.
Jinými slovy, sliznice plic, nosu, nosohltanu a především střev funguje jako bariéra, co likviduje všechny potenciální záškodníky. Ale jen pokud jí k tomu vytvoříme vhodné podmínky.
Zdravá střeva = silná imunita
Sliznicím dýchacích cest a plic komplikuje život znečištěný vzduch, což je problém zejména ve větších městech, ale také kouření, které je zbytečně zatěžuje a oslabuje. V tom druhém případě je však náprava čistě v naší vlastní režii, pokud nám skutečně záleží na tom, abychom byli zdraví a odolní.
Samostatnou kapitolou jsou pak naše střeva, kde se nachází až 80 procent imunitních buněk. To znamená, že pokud se budeme o svoje střeva dobře starat, imunita nám to vrátí. To moc dobře věděl už slavný řecký lékař Hippokrates, který tvrdil, že všechny nemoci začínají právě ve střevech.
Naši klíčoví spojenciImunoglobuliny jsou velmi důležité protilátky, které aktivně bojují proti infekcím. Jejich nedostatek může vést k častějším onemocněním dýchacích cest (infekce horních cest dýchacích, záněty průdušek a zápaly plic), trávicího traktu nebo močové soustavy. Při setkání s patogenem hraje velkou roli zejména imunoglobulin A, jehož množství ovlivňuje délku a průběh případného onemocnění. V současné době je hladina imunoglobulinu A také součástí testování a diagnostiky infikování člověka virem Covid-19 v tzv. kvantitativním ELISA testu (po infikování se totiž v krvi objeví protilátky proti tomuto viru). Protilátky imunoglobulinu A se vytvářejí na sliznicích, a to i při nízké virové náloži (často se neprokáže onemocnění klinickými příznaky). Tyto protilátky poukazují na právě probíhající onemocnění nebo na jeho ukončovací fázi. Imunoglobulin A se po zásahu virem tvoří jako první. Slizniční imunoglobulin A (často se používá zkratka ScIgA nebo IgA) je produkován plazmatickými buňkami a B lymfocyty v lymfoidních tkáních. |
Co z toho pro nás plyne? Jednoduše řečeno, měli bychom víc přemýšlet o tom, co „tam dolů“ posíláme.
Co oslabuje střevní mikroflóru
Střevní mikroflóru tvoří 400 až 500 druhů bakterií (kdybyste je zvážili, vyšlo by vám zhruba 1,5 kg). Jejich hlavním úkolem je kolonizovat střevní sliznici, která poté může úspěšně čelit proniknutí nežádoucích mikroorganizmů. Přátelské bakterie kromě toho produkují i látky, kterými chrání samy sebe a vytvářejí nepříznivé prostředí pro cizorodé patogeny.
To vše ale jen za předpokladu, že se jejich kolonie nacházejí ve střevech v dostatečném počtu. A to právě někdy bývá kámen úrazu.
Naši střevní mikroflóru totiž narušuje mnoho nežádoucích vlivů – v první řadě strava s minimálním obsahem vlákniny, zato však plná jednoduchých cukrů (sladkosti, slazené nápoje, pečivo, ale i průmyslově vyráběné potraviny jako instantní polévky, omáčky či různá dochucovadla, která navíc obsahují umělé příchuti, konzervanty, syntetická sladidla a spoustu dalších „delikates“).
Není tedy divu, že konzumace takových potravin zdraví našich střev neprospívá ani v nejmenším.
Plíživý nepřítel - chronický stres
Stav střevní mikroflóry nepříznivě ovlivňují i další faktory jako už zmíněné kouření, nadměrná konzumace alkoholu, různé hormonální změny, užívání některých léků (například prokinetika, laxativa nebo antibiotika), vyšší věk, prodělané nemoci a v neposlední řadě chronický stres.
V obdobích, kdy je naše psychika dlouhodobě zatížena stresujícím stavem, jako je například úzkost, strach nebo deprese, býváme výrazně náchylnější k rozvoji různých infekčních nemocí, včetně respiračních viróz.
Dobrá zpráva ovšem je, že většinu těchto vlivů můžeme do určité míry ovlivnit, počínaje úpravou životosprávy po možnost podpořit kolonie střevní mikroflóry tzv. probiotiky. To jsou živé mikroorganizmy, které tvoří přirozenou součást mikrobiálního osídlení každého zdravého jedince.
Ochutnali jste už tempech a kimchi?
Chybějící probiotika můžete tělu dodat prostřednictvím vhodné stravy. Tyto přátelské bakterie se přirozeně vyskytují například v jogurtech, kefírech, kysaném zelí nebo tradičním podmáslí, které vzniká jako vedlejší produkt při stloukání másla.
Bohatým zdrojem probiotik je také tempeh („sójový hermelín“), miso (sójová pasta používaná v japonské kuchyni jako univerzální ochucovadlo), kimchi (korejský salát z kvašené zeleniny) nebo nápoj z kombuchy. Probiotika seženete také v lékárně v podobě doplňků stravy.
Měli byste je zařadit vždy hned po skončení léčby antibiotiky, nebo ještě lépe – zároveň s nimi. Je však zapotřebí dodržovat určitý časový odstup a nepolykat je společně s antibiotiky, která probiotika okamžitě zahubí.
Berete-li například antibiotika po 12 hodinách, je optimální užít dávku probiotik přibližně po 8 hodinách od požití antibiotik. To znamená vždy ve dvou třetinách intervalu užívání léků, aby došlo k likvidaci co nejmenšího počtu probiotických bakterií.
