Ve spolupráci se Sociální klinikou a Českým institutem biosyntézy jste vytvořili takzvaných „Šest bodů proti bezmoci“. V čem lidem tyto body mohou v současné situaci pomoci?
Nejdůležitější je uvědomění si toho, že jsme v nenormální situaci a že je úplně v pořádku cítit se v ní špatně či bezmocně. Ne náhodou se mluví o tom, že až třetina dospělých bojuje s pocity úzkosti, deprese a strachu. Ale je potřeba si uvědomit, že to je tím, že jsme v nestandardní situaci, která jednou skončí. Je strašně důležité držet se naděje, nějakého světla na konci tunelu a po dobu, kdy tato veliká zátěž trvá, hledat nějaké způsoby, jak si pomoci. Naše body nejsou ani o tom, jak si udržet a zlepšit psychickou pohodu, ale spíš jsou to krizové body, jak nepropadat do apatie, do bezmoci.
Na home office se řadě lidí vyplácí například střídat oblečení, aby zdůraznili to, kdy jsou v práci a kdy „doma“.
