Kdo si vzpomene na Werichovu pohádku Královna Koloběžka první, jistě ví, jak mazaná rybářova dcera odpověděla na tři královy hádanky.
„Nejvíce se vyplatí, když člověk člověku pomáhá, největším nepřítelem člověka je lidská hloupost a nejsladší na světě je spravedlivý spánek,“ tvrdila chytrá Zdenička. Moudro známé i z české pohádky o spánku před časem podrobili výzkumu i švýcarští vědci z univerzity ve švýcarském Lausanne.
Po dobu pěti let sledovali 3 462 lidí ve věku od 35 do 75 let a došli k závěrům, které leckoho potěší: „Kdo si jednou či dvakrát týdně dopřeje odpoledního šlofíka v délce pěti minut až jedné hodiny, má o 48 procent nižší pravděpodobnost prodělání infarktu nebo mrtvice než ten, kdo odpoledne nespí vůbec,“ uvádějí vědci v odborném časopise Heart (Srdce). Závěry výzkumu prezentovala i americká CNN či britský The Telegraph.
Novou vědeckou práci si prostudovali i čeští lékaři z Národního ústavu pro duševní zdraví (NÚDZ). „Odpolední zdřímnutí má skutečně svůj význam. Kromě toho, že nás dokáže osvěžit až na několik hodin, zlepšuje náladu i motorické dovednosti. Méně chybujeme a například cesta autem je bezpečnější,“ uvádí lékařka Jitka Bušková, vedoucí Oddělení spánkové medicíny v NÚDZ. Jak upozorňuje, „zdřímnutím“ se zabývala také americká kosmická agentura NASA. „U vojenských pilotů i astronautů prokázala po krátkém spánku zvýšení bdělosti o 100 procent a výkonnosti o 34 procent,“ říká lékařka.
Hodina spánku už je moc
Osm činností, které narušují váš spánek |
Proč ale právě odpolední „šlofík“ chrání zrovna kardiovaskulární systém, jak tvrdí vědci ze Švýcarska? „Hypotéza, že odpolední zdřímnutí snižuje riziko kardiovaskulárních příhod, vznikla pravděpodobně v souvislosti s prokázaným nižším rizikem i úmrtími na tato onemocnění tam, kde je odpolední spánek běžně praktikován, například ve Středomoří či v některých zemích Latinské Ameriky,“ vysvětluje Jitka Bušková a dodává: „Krátký spánek do 20 až 30 minut nás skutečně osvěží. Zejména v dnešní hektické době dokáže snížit napětí a stres. Některé práce dokonce tvrdí, že stačí jen několikaminutové snížení bdělosti.“
Co o spánku možná nevíte
|
Při odpoledním relaxu si odpočine také srdce, které se při usínání zklidní. „Při přechodu do povrchového spánku dochází ke snížení krevního tlaku a zpomalení srdeční frekvence,“ vysvětluje odbornice.
Výzkumníci z Lausanne ovšem upozorňují, že u toho, kdo se odpolednímu šlofíku oddává častěji než jednou dvakrát týdně nebo déle než hodinu, se naopak žádná prevence infarktu či mrtvice nepotvrdila. Naopak, čím více člověk odpoledne spí, tím se riziko srdečních komplikací zvyšuje. „Zatímco krátký spánek je prospěšný, delší odpolední spánek, zejména více než jednu hodinu, může vypovídat o špatné kvalitě nočního spánku a eventuálně může být projevem i některých spánkových poruch,“ poukazuje Jitka Bušková.
Relax si naplánujte
Experti řeší spánkovou apnoe i noční běsyZa odborníky s ní míří stále více Čechů. Spánková apnoe – tedy porucha spánku, kdy opakovaně přestáváte dýchat, totiž zásadně ovlivňuje nejen kvalitu odpočinku, ale i celý zdravotní stav. „Ano, potýká se s tím řada našich pacientů,“ říká Jitka Bušková, vedoucí Oddělení spánkové medicíny v Národním ústavu duševního zdraví. „Zabýváme se ovšem celým spektrem spánkové medicíny. Léčíme také pacienty s náměsíčností, poruchami motoriky ve spánku či pacienty s posunem fáze spánku. Velkou skupinu pacientů tvoří ti s nadměrnou denní spavostí či narkolepsií,“ vysvětluje. Někteří pacienti také přicházejí kvůli problémům s nočními můrami a děsy. „To je problematika složitější, někdy je například důležité odlišit noční děsy od projevů noční epilepsie nebo jiných poruch,“ dodává lékařka s tím, že vyšetření v takzvané spánkové laboratoři trvá přes noc. |
Závěry studie ze Švýcarska obletěly svět a vyjádřilo se k nim posléze mnoho dalších vědeckých institucí. Nejčastěji se shodují na tom, že takzvaný odpolední „šlofík“ je mnohem zajímavější fenomén, než se zdálo, a je třeba jeho vliv dále zkoumat. Je důležité zjistit, proč si vlastně šlofíka dáváme, jaké k tomu máme podmínky, v jakém odpočíváme prostředí, kdy a podobně.
„Odpolední odpočinek je potřeba dobře naplánovat. Třeba po obědě je zdřímnutí v pořádku, ale nemělo by přesáhnout doporučovaných 20 až 30 minut. Potom se totiž dostáváme do hlubšího spánku, ze kterého se probouzíme podstatně obtížněji. Po procitnutí se pak můžeme cítit dokonce hůře než před ním,“ podotýká expertka ze spánkové laboratoře. Důležité je podle ní neplánovat si zdřímnutí na dobu, která už koliduje s nočním spánkem a oddaluje večerní usínání. „Pokud má někdo potíže s večerním usínáním, spánek přes den bude muset bohužel vynechat úplně,“ dodává.
Sama „spánková“ lékařka prý s vlastním usínáním problémem nemá a nedrží se ani nějakých speciálních rituálů. Snaží se prý jen dodržovat pravidelnou dobu uléhání a vstávání. „Patřím k těm, kteří potřebují spát osm hodin. Že nemohu spát, se mi stává výjimečně, snažím se to tedy spíše neřešit,“ konstatuje. Obecně je podle ní dobré usínat s čistou hlavou, rozčilovat se jen na dobu nezbytně nutnou a vytvořit si příjemné prostředí pro spánek. „Jestliže nastane noc, kdy skutečně nejde usnout, je dobré vstát a chvíli si v křesle při tlumeném světle číst. Pokud je nespavost nepříjemná a dlouhodobá, potom je dobré vyhledat odborníky, takzvané KBT psychology, kteří s nespavostí umí pracovat,“ uzavírá.
