Malála, Greta nebo indigový chlapec Boris: děti, které změnily svět

Děti můžou být hodné, krásné, milé nebo taky schopné něco dokázat v raném věku. Třeba vynalézt lék, dostat Nobelovu cenu míru nebo se snažit zachránit planetu. Znáte nějaké takové?

Dívka s Nobelovkou

Nobelovu cenu za mír moc mladých nedostává, ale někteří přece jen ano. Za vším stála televizní stanice BBC, která hledala v Pákistánu dítě schopné vést si blog a psát o životě pod nadvládou Tálibánu.

Nebezpečný úkol padl na jistou Malálu Júsufzajovou, tehdy teprve jedenáctiletou slečnu žijící na okupovaném území, kde bylo zakázáno prakticky vše, obzvlášť ženám.

Pákistánka Malála převzala Nobelovu cenu

Chci být premiérkou, řekla

Malála psala o situaci v domovině anonymně, pak ale v rámci natáčení reportáže odtajnila svou identitu, což ji málem stálo život - střelec Tálibánu ji měl zneškodnit, ona ale přežila, odstěhovala se do Británie a v roce 2014, jako sedmnáctiletá, se stala nejmladší laureátkou slavné ceny. Vydala knihu o svém životě, která se ihned stala bestsellerem.

„Extremisté se knih bojí, síla vzdělání je děsí. Kniha a pero - to jsou naše nejsilnější zbraně,“ řekla v jednom ze svých projevů. Dnes je jí jednadvacet let a působí jako aktivistka bojující za právo na vzdělání.

Bojovnice za klima

Greta Thunbergová je v 16 letech globálně známou osobností. Dcera herce a operní pěvkyně se stala symbolem boje mladých lidí za ochranu klimatu. Greta místo školy seděla před švédským parlamentem a demonstrovala za svůj požadavek, aby politici začali rychle jednat v boji s klimatickou změnou.

Ocenění pro Gretu

Thunbergová získala alternativní Nobelovu cenu

Její „stávka za klima“ inspirovala masové hnutí jejích vrstevníků, kteří se prakticky po celém světě scházejí k pátečním demonstracím pod heslem Fridays for Future. Greta se stala tváří tohoto hnutí, získává nejrůznější občanská ocenění, na prestižních diskusních fórech a při osobních setkáních plísní světové politiky za nečinnost a přihlížení devastaci planety a dotáhla to až k nominaci na Nobelovu cenu.

Vedle milionů příznivců a obdivovatelů má však švédská studentka také kritiky a odpůrce. Někteří považují její naléhavé apely za hysterii, jiní ji i další „stávkující“ školáky posílají místo na náměstí do školních lavic. Ti nejzavilejší kritici pak neváhají využívat fakt, že Greta trpí Aspergerovým syndromem, tedy jednou z poruch autistického spektra.

23. září 2019

Indigový chlapec

Indigové děti - to je termín, kterým se označují nadprůměrně inteligentní a kreativní dítka s vyvinutou intuicí a často i se zvláštními schopnostmi. Můžou trpět depresemi, můžou být hyperaktivní, pyšné, na něčem závislé, osamělé a tvrdohlavé, touží však nějak zásadně změnit svět a pomoci mu.

Článek vyšel v magazínu Chvilka napětí

A chlapec jménem Boris Kiprijanovič z ruského Volgogradu do této kategorie spadal. Už jako miminko byl neuvěřitelně napřed, první slova prý řekl ve čtyřech měsících a ve dvou letech četl noviny a kreslil, půl roku poté už navštěvoval školku.

Kromě toho ale získával informace „z jiných kanálů“, jak tvrdila jeho matka, lékařka, a věděl i to, co mu nikdo neřekl - a ani říct nemohl. Nejvíce toho bylo o Marsu, planetárních systémech a jiných civilizacích. Podle všeho žil kdysi Boris na Marsu a reinkarnoval se k nám na Zemi. Jeho civilizaci měla zničit jaderná válka, ale podle jeho slov je Mars stále obydlen, jenže v podzemí.

Znáte indigové děti a patříte mezi ně?

Dnes je Borisovi dvaadvacet let, mnoho lidí jej logicky považuje jen za podvodníka, nicméně vědce nepřestal fascinovat detailní znalostí kosmického prostoru. Ty, kteří se obávají různých velkých třesků a konce civilizace, zase děsí tím, co předpovídá. Svět se podle něj prý od základu změní, až bude odemknuto cosi, co se skrývá za uchem Sfingy v Gíze.

Plastovrah

Bylo mu šestnáct a trávil léto v Řecku. Potápěl se v moři, a místo aby mohl nerušeně pozorovat podmořskou faunu a flóru, valily se na něj igelitové pytlíky a odpadky.

Tak to tedy ne, řekl si Boyan Slat, založil si firmu The Ocean Cleanup Boyan Slat a rozhodl se, že vyčistí oceány. Ambiciózní Nizozemec vyvinul obrovský plovací sběrač, který je řízen jen vodními proudy, vlnami a větrem. Ten má po naplnění vyslat signál satelitu a odpad bude odvezen.

V Tichém oceánu je testován System 001, ale nepracuje zatím úplně podle představ. Slat to však nehodlá vzdát. Otrávené oceány a plasty ohrožovaná zvířata totiž plánuje zachránit.

Objevitel léku

Jack Andraka se v patnácti letech nezabýval jako jeho vrstevníci dívkami a počítačovými hrami, jeho zajímalo, jak včas detekovat rakovinu slinivky. Tento mladý Američan k tomu měl své důvody, zemřel tak bratr jeho kamaráda a jemu to prostě vrtalo v hlavě.

Navíc měl chytré rodiče a doma spousty vědeckých časopisů. A tak přišel s myšlenkou speciálního senzoru, který by dokázal odhalit v krvi a moči zárodky nemoci.

Jenže málokdo byl ochoten spolupracovat s dítětem. Jack oslovil stovky velkých hlav, zaujal však jen jednoho univerzitního profesora. To ale stačilo k tomu, aby byl vynález uveden do praxe.

Z chlapce se stal záhy superhrdina ověnčený řadou cen. Dnes je mu dvaadvacet a rád vyvrací mýty o tom, že kluk, který myslí, musí být zároveň ujetý „nerd“ s tlustými brýlemi ponořený jen v knihách.