I když se Marie Terezie navenek prezentovala jako skvělá panovnice, milující matka a vzorná manželka, realita byla trochu jiná.
„Měla to stejně těžké jako všichni ostatní. Vládnoucí roli zvládla, manžela i přes jeho avantýry milovala, ale její slabinou byly děti. Vztahy s nimi neměla nejlepší, což se ukázalo hlavně v dospělosti,“ říká Mirka Zlatníková, podle které zkrátka není možné být výborná ve všem.
Mirka Zlatníková, dříve Vopavová
|
Tvrdí, že si ženy musí vybrat to, v čem jsou nejlepší a co je baví.
„Pokud se chceme věnovat kariéře, tak musíme do péče o děti zapojit babičku, kamarádky, chůvu… A především se smířit s tím, že naše děti budou poslední v jeslích a ve školce, nebudou mít nažehlené košilky ani chodit na dva kroužky denně,“ myslí si scenáristka, která sama musela řešit podobné dilema.
Pátrání po tom, jaká Marie Terezie skutečně byla, neměla scenáristka lehké. Žádný soukromý životopis panovnice totiž neexistuje.
„Všechny zmínky o ní musíte vytahovat odjinud a kombinovat. Byla opravdový ‚control freak‘, cenzurovala veškeré informace, které se dostávaly na veřejnost,“ popisuje Zlatníková.
Jedním z důvodů, proč si tak úzkostlivě chránila své soukromí, mohl být podle scenáristky fakt, že tyto informace zneužívali její tehdejší nepřátelé.
„Když jsem si začala porovnávat některá data, došlo mi, že třeba vyhlášení válek, ultimát a vpády se kryly s termíny jejích porodů, šestinedělí nebo vysokého stupně těhotenství. To nebyly náhody, okolní země zkrátka využívaly okamžiků, kdy jí bylo nejhůř.“
