Paní Petra z Hradce Králové na jednu stranu výdejní boxy chválí, na druhou stranu jich je z jejího pohledu už moc. „Vyhovuje mi, že si mohu zásilku vyzvednou kdykoliv. Když jsem do čtyř v práci, tak pak nemusím spěchat nikam do krámu nebo na výdejnu. Je asi pravda, že jich v poslední době nějak přibylo,“ říká u výdejního boxu, který se nachází u jednoho z hradeckých supermarketů.
„Jako víte co. Když je to takhle u obchodu, tak je to za mě v pořádku. Už jsem ale viděla i boxy, které se do toho místa vůbec nehodily. A jestli by s tím města měla bojovat? To nevím, myslím, že lidem vyhovuje, že jsou všude ... ale asi jich je vážně hodně,“ uvažuje paní Petra, zatímco si vyzvedává balíček .
„Není síla věci dotahovat“
Designérka a terapeutka veřejného prostoru Veronika Rút Fullerová pro iDNES.cz potvrdila, že neexistuje žádné usměrnění pro jejich umisťování. „Už to samo o sobě je katastrofální kombinace a i kdybychom si nalhávali, že problém neexistuje, tak je na něj zaděláno,“ doplnila Fullerová.
„V rámci konkurenčního boje je proto extrémně velké množství boxů blízko sebe a pro uživatele už to přestává dávat smysl,“ uvedla dále s tím, že do budoucna bude muset být celá věc výrazně regulovaná.
Bez regulace. Jsme zahlcení reklamním chaosem z devadesátek, říká expertka |
„Je tu vidět, že potřebujeme výrazně větší pravomoc pro města, aby byla schopná na tyhle věci dohlížet. Bohužel v našich podmínkách se teď budeme 15 let bavit o tom, jestli náhodou nezasahujeme do soukromého sektoru příliš a budeme mít města ještě dlouho poškozená. Politici na to nemají koule a není tu síla věci dotahovat,“ komentovala dále Fullerová.
Vadí vám způsob umístění výdejních boxů?
Nepotřebují povolení stavebního úřadu
Redakce iDNES.cz oslovila města napříč republikou, jak výdejní boxy vnímají. Některá uvedla, že zavedla poplatky či požadují nájem. Jiná věc neřeší, protože boxy stojí primárně na pozemcích soukromníků. V takovém případě tak nemají pravomoc je jakkoliv regulovat.
„Tyto prvky se podle zákona neumisťují, čili nepodléhají posuzování podle stavebního zákona a nepotřebují povolení stavebního úřadu. Město se nemůže k výdejním boxům ze zákona vyjadřovat, pokud nestojí na pozemcích města a není podána žádost o zábor,“ vysvětlila mluvčí Liberce Jana Kodymová.
V Brně zuří kvůli boxu Zásilkovny, řidiči přes něj nevidí do křižovatky |
Současně poukázala na to, že výdejní boxy zároveň fungují jako velkoplošná reklama. „Čili tento druh vizuálního smogu nepatří do památkové zóny. Funkce výdejních boxů je přínosná, pokud jsou vhodně umístěné a pokud by došlo ke změně vizuálu boxů, potom by mohla být i kultivovaná,“ komentovala.
Liberec podle ní plánuje pravidla pro regulaci a umisťování.
„Degradují veřejná prostranství“
Designérka Fullerová doplnila, že výdejní boxy jsou zbytečně velké a vytváří často hradby a dominanty náměstí, přitom nemají žádnou přidanou hodnotu co se týká designu nebo materiálu.
„Můžeme to srovnat třeba s užitnými objekty v historii. Studny mívaly taky důležitou funkci a tvořily dominanty náměstí, zároveň ale měly nějakou estetickou hodnotu a lidé si na tom dávali záležet. Dnes to bohužel neumíme,“ pokračovala.
Za příklad dává třeba španělskou Barcelonu. Veřejná správa tam podle ní na novinky reaguje velmi pružně a umí nové věci usměrnit i zakázat včas. „V historickém centru jsou dokonce integrované malé boxy do stěn stánků a jsou velmi elegantní, jsou prostě menší a častější. My ale neumíme spolupracovat napříč veřejnou správou a komerčním sektorem a pak na nové výzvy nejsme připravení,“ doplnila.
Pro balík kdykoli i mimo města. Zásilkové boxy dobývají i moravský venkov |
Podle jejích slov je nutné výdejní boxy regulovat. „Nejde to jinak. Firmy by to měly dělat samy, ale to se neděje, stěny z boxů vadí v křižovatkách, způsobují světelné znečištění a degradují veřejná prostranství ve městech i v obcích. V takové chvíli musí přijít veřejná správa a udělat v tom pořádek, trh sám to nemá jak udělat. Je to velmi podobné jako u billboardů,“ dodala Fullerová.
Zásilkovna: Boxů ještě přidáme
Jenže například mluvčí Zásilkovny Tereza Kotková pro iDNES.cz uvedla, že boxů budou ještě přidávat, protože se jejich kapacita rychle naplňuje. „To nám dává jasné znamení, že lidé více Z-BOXů vyžadují. Dokonce nám sami píšou, kde by chtěli nový postavit a my jim samozřejmě chceme vyjít co nejvíce vstříc,“ vysvětlila mluvčí.
Společnost se podle ní dlouhodobě snaží dbát na okolí a umisťovat boxy nejen podle pravidel, ale i v souladu s okolním prostředím. „To znamená, aby Z-BOX nepřekážel, byl pro zákazníky dobře dostupný a pokud možno co nejvíce splýval s okolním. Začali jsme testovat i různá inovativní označení,“ dodala Kotková.
Pošťáky rychle nahrazují boxy soukromníků. Velcí hráči Alza se Zásilkovnou mají navrch, jsou levnější i rychlejší |
To, že by bylo výdejních míst příliš, nepociťuje ani společnost Alza. „Naopak vnímáme, že města či obce si stále více uvědomují přínos výdejních boxů pro své obyvatele a pro zlepšení dopravní situace,“ komentovala mluvčí Alzy Eliška Čeřovská s tím, že v mnoha případech jsou řešením pro obyvatele, kteří nemají přístup k pobočce České pošty, jelikož prostřednictvím služby Balíkovna mohou využívat doručení do AlzaBoxů.
„Naším záměrem je být ještě blíže zákazníkovi, tedy průběžně navyšujeme počty instalovaných AlzaBoxů,“ doplnila Čeřovská a současně dodala, že z pohledu Alzy je stále prostor pro rozšíření dostupnosti výdejních míst.
Praha se kvůli nárůstu počtu balíkomatů rozhodla vytvořit manuál pro jejich umisťování. Jiná města zavedla poplatky či řeší možnou regulaci. Některá to neřeší.
Mluvčí PPL Michaela Tůmová však pro iDNES.cz uvedla, že města se snaží narůstající potřebu výdejních boxů regulovat. „Ale vždy je to na konkrétním zastupitelstvu daného města či obce, jak se k výdejním boxům postaví a zajistí komfort a dostupnost služeb pro své občany,“ řekla dále Tůmová.
Zároveň uvedla, že společnost kromě výdejních boxů vidí budoucnost doručování zásilek také v automatizovaných výdejnách balíků či balíkových schránkách, které by v nadcházejících deseti letech mohly nahradit stávající poštovní schránky ve vchodech bytových domů. „Další možností mohou být ohraničená, městem či obcí předem vybraná, prostranství,“ dodala Tůmová.
Pod stromem i v křižovatce
Byť společnosti problém v počtu nevidí, tak například lidé z brněnského Starého Lískovce nedávno na sociální síti upozornili na z jejich pohledu nevhodně umístění nový výdejní box.
„Doslova přes noc nám tu vyrostla další Zásilkovna. Bohužel v těsné blízkosti mého oblíbeného stromu. Morušovníku černého,“ napsal pan Lukáš. Jeho příspěvek poté komentoval starosta městské části Vladan Krásný.
Výdejní box v Brně.
„Vadí mi to stejně. Jde ale o soukromý pozemek a radnice se k tomu tedy nevyjadřuje a ani nepovoluje. My máme naopak dost odtažitý vztah k těmto “skříním“ kvůli vizuální smogu. A tak si tyto firmy hledají soukromé vlastníky pozemků, kteří jim to za pár peněz klidně pronajmou, jelikož jim to je fuk. O stromu naši pracovníci ví a hledají řešení,“ uvedl Krásný.
V Brně však nejde o první problém s výdejním boxem. Redakce iDNES.cz nedávno upozornila na to, že jeden z nových výdejních boxů Zásilkovny na brněnské Lesné stojí vedle křižovatky a brání tak řidičům ve výhledu, navíc u něj chybí přístupová cesta a místo na parkování.
K výdejním boxům ale města přistupují různě. Například v Písku jsou boxy zpoplatněné jako mobilní zařízení, tedy podle lokality buď třemi nebo pěti korunami za metr čtvereční a den.
„Regulace se týká pouze městských pozemků, kdy rada města neodsouhlasí umístění boxů do lokalit, které k tomu nejsou vhodné. Z pohledu městské architektky jsou místa, kde je jich již hodně. A zde by doporučila jejich počet už nezvyšovat,“ uvedla mluvčí Písku Petra Měšťanová.
Praha používá manuál pro umísťování
Například Praha se rozhodla vytvořit manuál pro umísťování balíkomatů. Mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Marek Vácha pro iDNES.cz uvedl, že manuál je sice „pouze“ doporučující, nicméně na balíkomaty může město uplatňovat některá ustanovení.
„Město tedy může umísťování ovlivnit do jisté míry prostřednictvím vlastních stavebních předpisů, které však má v současnosti pouze Praha, jiné obce takovou možnost zatím nemají. Město může také v roli vlastníka komunikací nebo některých nemovitostí ovlivnit, jaká bude podoba zařízení v jeho majetku, v praxi je však velká část boxů umísťována na pozemcích v soukromém vlastnictví,“ doplnil Vácha.
Konkurence zbrojí na poštu. Balíkový trh se rušením poboček otevírá, firmy jej zaplní doručovací boxy |
Řada měst oslovených redakcí iDNES.cz vybírá za boxy nájemné, pokud jsou na jejich pozemcích. Například v Teplicích je to deset korun za den a metr čtvereční plochy. V Jihlavě uzavírají smlouvy na pronájem plochy 2,64 metrů čtverečních, za které nájemník platí 18 tisíc ročně bez DPH. V Táboře uplatňují roční sazbu 6000 za metr čtvereční.
V Plzni si kromě nájemného kladou i požadavky na umístění. „Mezi ně patří například to, aby byl box pokud možno umisťován k již existující stavbám bez mezer a zády k objektům. Samostatně stojící boxy je pak nutné umisťovat tak, aby nezužovaly a neblokovaly průchozí prostor. Boxy by také neměly narušovat celkovou přehlednost a kompozici prostoru a vytvářet pohledové bariéry,“ komentovala mluvčí Eva Barborková.
Město má podle jejích slov stanoveno, že není vhodné boxy umisťovat v plochách zeleně a nutné je také prověření umístění z hlediska vedení inženýrských sítí a jejich ochranných pásem. „Obdobné požadavky máme i pro umisťování na pozemcích privátních vlastníků,“ doplnila.
Doručovací služby na vrcholu. Zvažují nové možnosti přepravy, třeba drony |
