Je rozeným šampionem, říkají o Robertu Visentinim od chvíle, kdy na jaře roku 1983 dojel na Giru druhý. S excelentní časovkou i výbornými vrchařskými dispozicemi toho má tolik dokázat.
Jenže... Jak se postupně ukazuje, Visentini je zároveň i povahově složitou osobností. Emocionálně nestálý, přecitlivělý na kritiku, neschopný diplomacie a kompromisu. Mnozí cyklisté vykládají, že se v jeho společnosti necítí dobře, stává se jakýmsi antihrdinou pelotonu.
V osmadvaceti nosí módní dlouhé vlasy, miluje rychlá auta a s reputací playboye dobývá klubovou scénu u jezera Garda. Pro syna majitele pohřebního ústavu nejsou peníze problém, má reputaci „figlio di papa“, tatínkova chlapečka. Jeho vrstevník Giuseppe Martinelli vypráví: „Bral cyklistiku víc jako hru než jako práci.“
V italské stáji Carrera se schází i se silným irským vrchařem s artritickým kolenem Stephenem Rochem.
S Visentinim, prosazujícím svůj status alfa jezdce, se zprvu jeho kolega snáší dobře. „Spojuje nás vášeň k autům, občas mě Roberto sveze i ve svém Mercedesu 190 Turbo,“ líčí Roche.
Na Giru 1986 Visentini naplňuje naděje Italů a závodu dominuje. Před následujícím ročníkem si připouští jediný možný scénář: obhajobu titulu. Co na tom, že jaro 1987 měl naprosto nevýrazné, zatímco Roche vyhrál závod Kolem Romandie? Já jsem loňským vítězem, já jsem Ital, zbytek týmu musí jet na mě!
#amarcord
#2giugno 1986 - Il #Giro d'Italia si conclude a Merano con la vittoria di Roberto #Visentini davanti a Giuseppe Saronni (a 1'02") e Francesco Moser (a 2'14") https://t.co/CbQ3BXq5Xp
Roche má jiný názor. Po říjnové operaci kolene ho nic nebolí, měl skvělou přípravu, připadá si tak silný. Jenže Davide Boifava, šéf týmu Carrera, jej usměrňuje: „Giro pojedeš na Roberta. Na Tour ti to potom vrátí.“
Marně Ir lamentuje: „To je nefér, vždyť Robert na jaře nic neukázal.“
Visentini si umane: Hned v úvodních etapách na Roche zaútočím, ať pocítí moji převahu. Boifava vnímá, že ti dva přestávají být ovladatelní, v Carreře pulzuje napětí. Vzpomínky na občanskou válku, kterou o rok dříve na Tour předvedli Bernard Hinault a Greg LeMond v týmu La Vie Claire, rázem ožívají v italském balení.
Visentini vyhrává prolog v San Remu, Roche mu na oplátku ujíždí v divoké sjezdařské časovce z Poggia – a po třetí etapě je to on, kdo se převléká do růžového.
Že pomůžu na Tour? To budu na pláži
Napětí ani pak nepolevuje. Naopak. Visentini se snaží ujet, kdykoliv vidí Rocheho slabost. Před třináctou etapou svolává Boifava mimořádný týmový mítink a rezolutně oznámí: „Ať bude v růžovém trikotu jeden, nebo druhý, celý zbytek týmu mu bude pomáhat.“
V následné časovce na 46 kilometrů, vrcholící stoupáním do San Marina, jede zavilý Visentini snad na 110 procent, odhodlán deklasovat konkurenci, včetně té z vlastního týmu – a rázem vede o 2:42 minuty před Rochem a o 3:12 před švýcarským neoprofesionálem Tonym Romingerem.
Po časovce sedí Boifava s Rochem na hotelu Ambassador v Rimini a těžce zklamaný Ir mu říká: „Budu teď k ruce Robertovi.“ Téhož večera však Roche se spolubydlícím domestikem Eddym Scheppersem sledují na pokoji televizní rozhovor s Visentinim, v němž Ital reportéra ujišťuje: „Roche teď pojede pro mě.“
„A vy mu to vrátíte na Tour, že?“
„Ne, na Tour se nechystám, raději místo ní vyrazím na dovolenou na pláž,“ zazubí se Visentini.
Takhle je to tedy s jeho avizovanou pomocí na Tour? Roche sedí na posteli, Scheppers se na něj otočí: „Neměl bys akceptovat porážku.“
„Ne, neměl,“ přitaká po chvíli.
#raigiro #6giugno1987 #Sappada #Visentini #Roche #compagnodistanza il tradimento di Sappada racconta #Cassani https://t.co/Dhm0XwAPeF
Otevřou knihu s itinerářem Gira a společně vymýšlejí revoltu aneb Jak si vzít maglia rosa zpět.
„V horách si tě bude příliš hlídat,“ říká Scheppers. Potom jejich oči padnou na profil patnácté etapy do Sappady: tři nižší kopce, dojezd na Cima Sappada do 1286 metrů. Tam to musí zkusit! „Visentini bude ještě utahaný z časovky, dal do ní všechno. Ale potřebujeme někoho z jiného týmu, kdo nám únikem pomůže,“ vymýšlí Roche.
„Zařídím to,“ říká Scheppers.
Už na prvním kopci, 90 kilometrů před cílem, ujíždí vpřed jejich francouzský spojenec Jean-Claude Bagot ze stáje Fagor, zavázaný Scheppersovi za pomoc v minulosti. Při záludném, částečně šotolinovém sjezdu z Monte Rest se za ním vydávají Brit Robert Millar z Panasoniku a Ital Roberto Conti. Načež za nimi vyrazí i Roche.
Visentini, právě se občerstvující uprostřed pelotonu, nemá tušení, co se děje. „Udělal chybu, když jel v růžovém trikotu v hloubi pole při nebezpečném sjezdu. Takhle se lídr nechová,“ připustí mnohem později Boifava.
Když se Visentini probere, je pozdě. Únik získává stále větší náskok. Boifava přijede autem k Rochemu a říká: „Co to děláš?“
„Chci vyhrát etapu.“
„Tak zůstaň ve skupině jen v háku.“
Místo toho Roche tahá tempo. Na špici se střídají s Millarem a dalším jezdem Panasoniku Erikem Breukinkem, který se k nim také dotáhl. Cizinci proti Italům? Už mají pět minut k dobru, Roche je virtuálním lídrem Gira!
Vyhoďte je z Gira!
Stále však zbývají dvě stoupání. K Rochemu přijede v doprovodném voze Sandro Quintarelli, druhý sportovní ředitel Carrery, a vyřizuje Boifavův vzkaz: „Musíš se stáhnout.“ Ze zadního sedadla vozu však mechanik Patrick Valcke francouzsky Rocheovi radí: „Udělej pravý opak.“ Quintarelli francouzsky neumí, ale tuší, jak ta rada zněla.
Roche argumentuje: „Když nás nikdo nebude stíhat, najedeme deset minut a stáj Carrera vyhraje díky mě Giro.“
Boifava má jiný názor. Nařizuje jezdcům Carrery v pelotonu: „Visentini je lídr, takže sjeďte Roche.“
Carrerovci se málem strhají, ale Visentini má zlý den a visí ve skupině pronásledovatelů až vzadu. Panikaří, ztrácí síly i hlavu, na nejprudší pasáži stoupání do Sappady takřka zastavuje.
Giro climbs Passo Duron, a monster, today - then to Sappada, where it all happened in 1987 - Van der Velde escaped and won, Roberto Visentini lost, Stephen Roche became the supreme 'Capo' of the race..! https://t.co/g7odbSvcTr
Roche po etapě znovu vede Giro, i když pouze o pět vteřin před kolegou z úniku Romingerem. Prohodí pár slov se Scheppersem a Valckem, nyní jeho jedinými přáteli v Carreře, a kráčí na podium, kde mu hostesky pomáhají do maglia rosa.
V tu chvíli protne cíl Visentini, na 58. místě v etapě a se ztrátou sedmi minut, vjede svým kolem do chumlu reportérů, sleze z něj, očima sjede na pódium k Rochemu a řekne: „Chci projít.“
Giorgio Martini z televize RAI mu k ústům přistrčí mikrofon: „Vypadá to, jako byste měl co říci.“
„Mám spoustu věcí na srdci.“
„Tak začněte.“
„Ne. Až zítra, to bude lepší. Ale jistí lidé dnes pojedou domů.“
Mezi italskými fanoušky propuká erupce zlosti. Reportéři chystají titulky Rocheho zrada. Boifava je rozčilený: Roche nerespektoval hodnoty, které respektovat měl! Zakáže mu hovořit s novináři, což Ir ignoruje: „Kdybych nemluvil, nikdo nebude znát pravdu o mém případu a o tom, že Visentini mě zradil už dříve, když řekl, že nepojede na Tour.“
Když se na hotelu opět schází s Boifavou, tvrdí mu: „Udělal jsem to pro tým.“ Ale sportovní ředitel ještě nevychladl: „Nechci poslouchat tvé příběhy. Svým útokem jsi pomohl Romingerovi přiblížit se k maglia rosa. Visentini měl před ním k dobru tři minuty. Ty máš teď pět vteřin.“
Visentiniho, který si to chce s Rochem rázně a snad i násilně vyříkat, ukliďnuje jeho masér: „Tým musí Roche vyhodit, vzepřel se přece pokynům.“
In GC Roche had a mere 5s lead on neo-pro Tony Rominger (Brianzoli). His lead on Breukink in 3rd was 38s. Visentini dropped to 7th.
Italy erupted with furry. The Italian newspapers happily wrote down Visentini’s words which accused Roche of betrayal. 18/26 https://t.co/A6yIhgYrSx
Tito Tacchella, zakladatel firmy Carrera Jeans a hlavní sponzor stáje, sledoval etapu v televizi v sídle své firmy u Verony. Okamžitě si objedná helikoptéru a odlétá do Sappady. Jenže nad Trevisem jej dopravní kontrola přinutí vrátit se. Americký prezident Ronald Reagan je právě po summitu G7 na krátké dovolené v hotelu v Mogilianu, nad oblastí byla vytyčena bezletová zóna.
Tacchella tedy musí jet tři hodiny autem, až v deset večer je v hotelu Corona Ferrea u týmu.
Roche, Scheppers i Valcke na svých pokojích čekají na ortel.
Pošlou nás pryč?
Nepošlou. Carrera myslí na byznys. Záhy to pochopí i Visentini. „Já jsem pro management Carrery nula, ostatní jsou nula. Jediné, co je zajímá, je vyhrát Giro,“ prohodí.
Ano, přesně tak to Tacchella říká i Boifavovi: „Vyhrajte Giro. To je tvá práce. Je mi jedno s kým.“
S policejním doprovodem
Před další etapou jde Roche za Visentinim, ale ten ho odžene: „Blíž nechoď, nebo tě zabiju.“
Už nikdy spolu nepromluví.
Tifosi jsou tak rozzlobení, že Roche raději dostává policejní doprovod. V televizním rozhovoru fanoušky žádá, aby si zachovali zdravý rozum, přesto se jej diváci neustále snaží udeřit. Vincenzo Torriani, ředitel Gira, mu naopak dodává odvahu. Torriani je totiž nadšen. Italská hvězda Visentini sice kvůli Rocheovi ztratila růžový dres, ale tohle neuvěřitelné drama je trhákem prodávajícím noviny. Každý teď o mém Giru mluví, raduje se ředitel.
Před nimi je královská etapa v Dolomitech, s pěti stoupáními a vrcholem na Passo Fedaia. Visentini zas a znovu akceleruje, ve sjezdech jede bláznivé linie, ale Roche stínuje každý jeho pohyb a brání své vedení, čímž si ještě víc uškodí u tifosi.
„Připadal jsem si, že jsme ve válce,“ poví Scheppers, který se ho společně se Skotem Robertem Millarem snaží chránit. Visentini se tedy při sjezdu pokusí v zatáčce shodit Schepperse z kola.
„Ano, chtěl jsem ho poslat ze silnice,“ přizná později.
Rominger selže, už není hrozbou. Po Dolomitech vede Roche o 33 sekund před Nizozemcem Breukinkem a 2:08 minuty před Robertem Millarem, dvěma jezdci Panasoniku. Visentini na sedmém místě ztrácí tři a půl minuty, v předposlední etapě do Pily padá, láme si zápěstí a odstupuje. Roche naopak společně s Millarem ujíždí ostatním, aby tak opentlil svůj triumf.
Slovo „zrádce“, pronášené fanoušky, rezonuje podél silnice, zatímco dalšího dne šlape do Milána po trati závěrečné časovky, ale titul mu už nikdo nemůže vzít. Získá ho o 3:40 minuty před Millarem, zatímco nejlepší Ital Flavio Giupponi končí až pátý.
Until this day Italians speak bad of Roche because of his actions in Giro87. Roche & Visentini still dont agree on a number of facts. Visentini has admitted he tried to crash Roche out of the race, but apart from that both have completely different versions of the story. 25/26 https://t.co/s76P2YJcsK
Visentini už nikdy nevyhraje významný závod. V roce 1990 ukončí kariéru, naplno si bude užívat nočního života na Gardě a ujme se rodinného pohřebního ústavu. Vazby se světem cyklistiky zcela přetrhá, sleziny bývalých jezdců Carrery odmítá navštěvovat: „Co bych tam dělal? Abych viděl ty, kteří mi prohráli Giro? V cyklistice jsem moc férových lidí nepotkal.“
Roche ještě téhož večera, kdy jej na Giru vyhlásili vítězem ročníku 1987, odjíždí se Scheppersem autem do svého bytu na předměstí Paříže. Až tam doopravdy slaví. Potom vyhraje Tour, vyhraje i mistrovství světa, dosáhne na úchvatnou Trojkorunu, na kterou do té doby dosáhl jen Eddy Merckx.
Prožívá svůj rok snů.
Tým Carrera poté opouští, podepisuje smlouvu se stájí Fagor. Zkraje další sezony si opět zraní koleno a do popředí podniků Grand Tour se už nevrátí. Po sezoně 1993 dává závodům sbohem, pořádá cyklistické kempy na Mallorce, komentuje pro Eurosport, později je i řidičem VIP hostů na Tour ve službách firmy Škoda.
PO MNOHA LETECH. Stephen Roche ve službách firmy Škoda v jednom z doprovodných vozidel na Tour
Robert Millar, jenž mu po sappadském dramatu podal v pelotonu pomocnou ruku, pracuje po kariéře coby kouč a novinář, ale od roku 2002 se přestane objevovat na veřejnosti. Teprve v srpnu 2017 zveřejní, že podstoupil změnu pohlaví a stala se z něj Philippa Yorková. Ta je nyní i komentátorem odborného serveru Cyclingnews.
