Aby bylo jasno, šampion Tour 1997 a zároveň kontroverzní postava z dopingové éry světové cyklistiky, není pokrevním příbuzným mladého německého jezdce. Manželkou letos padesátiletého Jana Ullricha je totiž Sara, za svobodna Steinhauserová, sestra Georgova otce Tobiase.
Přesto můžeme říct, že Georg Steinhauser má v sobě cyklistické geny. Vždyť i otec, někdejší Ullrichův týmový kolega v německé stáji T-Mobile, patřil v letech 1996 až 2005 do profipelotonu, vyhrál etapu Kolem Švýcarska a v sezoně 2000 skončil pátý na mistrovství světa v Plouay.
Syn ho teď na Giru trumfnul.
Ta radost, kterou dával najevo na posledních desítkách metrů obtížné etapy na Passo Brocon, byla tak nakažlivá.
„Už po třetím místě v královské etapě do Livigna jsem si říkal, že mám na tomhle Giru splněno. Ale dneska, když jsem se jel na startu zapsat, jsem si pomyslel: Dneska bych mohl vyhrát,“ vyprávěl. „Tak doufejme, že je to začátek velké kariéry.“
Je mu teprve 22 let. Dlouhonohý, blond, modré oči a spousta odhodlání.
Pravda, se 190 centimetry výšky nemá právě vrchařskou postavu.
„Jo, to mi dřív často říkali,“ přitaká. „Ale já to neřeším. No dobře, jsem docela vysoký. Ale zároveň mám v tom vysokém těle i dost vrchařské síly.“
Pogačar si pro triumf nejel. Na Giru slavil Steinhauser, aktivní byl i Hirt![]() |
Středa byla dalším propršeným dnem na Giru, jemu však pršelo štěstí. K čemuž potřeboval i notnou dávku odvahy. Že byl dojet původní únik, v němž šlapal například i s Julianem Alaphillipem a Nairem Quintanou?
Nevadí, zaútočím tedy znovu.
Pětapadesát kilometrů před cílem tak jezdec stáje EF Education učinil. Zpočátku šlapal s Eritrejcem Amanuelem Ghebreigzabierem z Lidl-Treku, ale už při prvním ze dvou výšlapů na Passo Brocon se osamostatnil.
„Takové odvahy si cením,“ vyzdvihl Tadej Pogačar, který snad i proto tentokrát dopřál uprchlíkovi ničím nekaženou jízdu k etapové slávě.
Steinhauserův otec sledoval synův triumf ve studiu německého Eurosportu:
„Neměl jsem moc času na přemýšlení, co dělám, musel jsem se soustředit na ty mokré, kluzké a zrádné silnice,“ svěřoval se Steinhauser.
Na kole neměl wattmetr, klasickou pomůcku moderní éry. „Poprvé jsem ho nepoužil už v nedělní královské etapě. Nechtěl jsem ho ani dnes. Raději naslouchám svým pocitům,“ vysvětloval. A ty mu napovídaly: Můžeš to dokázat.
Přesto v hlavě německého cyklisty zároveň problikávala myšlenka, která se na tomto Giru dobývá v koncovkách etap do mysli každého z uprchlíků: Kdy po mně vystartuje Pogačar?
„V posledním stoupání jsem byl proto trochu nervózní,“ přiznal.
Pogačar vystartoval. Jenže až ve chvíli, kdy Steinhauser i růžový muž věděli: Nemůže ten náskok sjet.
„Když do cíle zbývaly poslední dva kilometry, uvědomil jsem si: Já to zvládnul,“ nadšeně lííči Steinhauser. „Nechtěl jsem tomu uvěřit.“
Na tiskové konferenci vyprávěl, jak v mládí obdivoval vrchařskou sílu Chrise Frooma na Tour, nebo jak se v jeho paměti pevně usadilo centimetrové vítězství Michaela Kwiatkowského na klasikářském monumentu Milán - San Remo.
„Dnes se mi poprvé povedlo něco podobného a jsem přešťastný,“ ujistil, když na Passo Brocon dosáhl na své premiérové vítězství v profipelotonu.
Nikdy předtím nejel třítýdenní závod, jeho maximem až do letošního Gira byla devítietapová klání.
„Ale zatímco spousta mladíků tu ve třetím týdnu vypadá už opravdu hodně unaveně, já zatím regeneruju skvěle,“ tvrdil. „Snad mi tedy závody Grand Tour budou vyhovovat.“
Zda na nich bude jezdcem na celkové pořadí, nebo spíše mužem pro úniky v horských etapách, to budou už velice brzy jeho šéfové v týmu EF Education řešit.