„Hmm, na konec sezony mám už jiné plány,“ odpovídá ve středečním večeru na otázku Slovinec a zasměje se. „Vuelta v nich rozhodně nefiguruje.“
O možnosti zaútočit na tento „treble“ z podniků Grand Tour sice uvažoval v nedávné minulosti Alberto Contador, jenže posléze se o tuto ďábelskou trojkombinaci ani nepokusil. Navíc nikdy k takovému útoku nevystavěl ani základní předpoklad v podobě double Giro - Tour.
Posledním cyklistou, jenž se v jedné sezoně na třech Grand Tour umístil v top 10, byl Ital Gastone Nencini, v roce 1957 první na Giru, devátý na Tour a šestý na Vueltě.
Tedy před 67 lety.
Loni startoval na všech třítýdenních podnicích rovněž Sepp Kuss. Z pozice superdomestika týmu Jumbo obsadil 14. místo na Giru a 12. místo na Tour, načež senzačně ovládl Vueltu.
Pogačar si pro triumf nejel. Na Giru slavil Steinhauser, aktivní byl i Hirt |
Pogačar má však letos v hledáčku jiný historický zápis. Ten v podobě trojkoruny Giro - Tour - titul mistra světa v jediné sezoně. Na něj zatím dosáhli pouze Eddy Merckx v roce 1974 a nečekaně Stephen Roche v roce 1987.
Zároveň by také mohl Pogačar srovnat rekord Gira v podobě pěti vyhraných etap v růžovém dresu během jednoho ročníku. Ten drží společně předválečný hrdina Learko Guerra a znovu Eddy Merckx.
Slovinec Tadej Pogačar během sedmnácté etapy italského Gira.
Na letošním Giru už sice slovinský fenomén na pět etapových prvenství dosáhl, „jen“ čtyři však byly v maglia rosa. „Že bych přidal ještě jedno?“ znovu se zasměje. Vzápětí všem sdělí, o kterou etapu má eminentní zájem.
„Čtvrteční do Padovy to rozhodně není, v té si to rozdají sprinteři. Páteční středně kopcovitá do Sappady bude nejspíš svědčit úniku. Ale sobotní horská vedoucí dvakrát přes Monte Grappu je ikonická, ta mě láká. Chystají se na ni davy slovinských fanoušků, bude to velké.“
Zákulisí chaosu na Giru. O sněhulácích, drsných slovech a hrozbě stávkou |
V úterý jsem přemýšlel o konci kariéry
Přestože musí být Pogačar unavený nejen ze sedmnácti dnů na trati Gira, ale i z každodenního dlouhého mediálního kolečka, zvládá ho zatím v podobném stylu jako své závodění. Jednou větou: není s ním nuda. Živě komunikuje s reportéry, jeho odpovědi nejsou krátké ani frázovité, občas vytáhne nějaký ten vtípek a umí si udělat legraci i sám ze sebe.
Ve středu dostal otázku, jak by se zachoval, kdyby najednou přestal vítězit.
„Třeba v úterý večer jsem byl tak utahaný, že jsem přemýšlel o konci kariéry,“ odvětil, hned však pro jistotu dodal: „Ne, to je vtip.“
Prozatím rozhodně nemá o vítězné zápisy nouzi, ve své stále krátké profikariéře jich nasbíral už 75.
Ve středeční dolomitské etapě, která byla co do počtu nastoupaných metrů třetí nejtěžší v tomto ročníku, sice po dalším triumfu sáhnout mohl, ale nakonec tak neučinil. Přenechal ho v úniku jedoucímu mladému Němci Georgu Steinhauserovi, zatímco sám se spokojil s tím, že na posledních dvou kilometrech odjel skupině Daniho Martíneze a Gerainta Thomase a nadělil jí 18 sekund.
Průběžně čtvrtý Ben O’Connor, bojující s nachlazením, jich ztratil dokonce 59. „Co tomu říkáte?“ ptal se reportér Eurosportu superdomestika týmu UAE Emirates Rafala Majky.
„O’Connor ztratil? Když my se zepředu moc neohlížíme,“ reagoval polský cyklista.
Pogačar naopak vysoce ocenil jediného muže, který cílového průsmyku Brocon dosáhl před ním: „Jsem velmi šťastný, že Steinhauser dnes vyhrál. Patřil už do původního úniku dne a poté, co byla jeho skupina dostižena, vydal se do úniku znovu. Takové bojovnosti si cením.“
Lídr Hirt: Chápu, že zůstávám vpředu sám. Hlavní priority týmu jsou jiné |
Ovšem stejně jako umí lídr Gira pochválit, nezdráhá se označit chování, kterému příliš nerozumí.
„Byla to chvílemi divná etapa,“ konstatoval tedy. „DSM s Bardetem nejprve v její půli až bláznivě ve sjezdu sjížděli uprchlíky, aby vzápětí nechali uprchlíky opět odjet. Vážně jsem jejich chování nerozuměl.“
Celkově už po středeční porci práce vede o 7:42 minuty.
„Hlavně musím dát pozor, aby se mi nic nestalo,“ říká. „I sprinterská etapa může být v tomto směru nebezpečná.“
O tom, co dokáže způsobit pád, do kterého se nevinně připletete, by mohl od závodu Kolem Baskicka dlouze vyprávět Jonas Vingegaard, Pogačarův úhlavní sok na posledních třech ročnících Tour.
Dostane obhájce titulu do Francie zelenou?
Zda dojde k jejich vzájemnému souboji na Tour i letos, nad tím se stále vznášejí mnohé otazníky.
Nyní se objevila zpráva, že Dán si v tomto týdnu také užívá nějaké ty kopce, jen ne v Itálii, nýbrž na Mallorce.
Na sociálních sítích se objevily jeho fotografie z kavárny na vrcholu Coll de Sóller, kde při tréninku pozdravil své fanoušky.
Jonas Vingegaard is already training at Mallorca at Coll de Soller. 😍
Also with a little talisman, a butterfly tattoo. 🦋
📷: Ca'n Topa Cafe https://t.co/LD9JX0Yvus
Merijn Zeeman, sportovní ředitel stáje Visma, již dříve oznámil, že Vingegaard nenastoupí na Tour, pokud nebude jeho výkonnost na nejvyšší úrovni. Teď tým Visma potvrdil, že o budoucím závodním programu dánského cyklisty dosud nebyla učiněna žádná rozhodnutí.
„Plánovali jsme, že tento týden se začne připravovat i v těžším terénu,“ podotkl trenér Tim Heemskerk. On a Vingegaard jsou ohledně co do rychlosti zotavování optimističtí. Kouč však zároveň připomíná: „Aby se Jonas dostal do optimální formy, musíme udělat ještě spoustu práce. Nezapomínejte, že v nemocnici dva týdny ležel, v takové pozici ztrácí vaše tělo svaly i pružnost.“
Další jezdci týmu chystající se na Tour momentálně trénují na vysokohorském kempu v Sieře Nevadě. Jmenovitě Sepp Kuss, Matteo Jorgenson, Steven Kruijswijk, Dylan van Baarle a Tiesj Bennot.
Ze Španělska se přesunou do francouzského Tignes a pak na závod Dauphiné. Po něm se mají dozvědět zásadní informaci, zda na Tour bude Vingegaard jejich lídrem, nebo zda se jím opět jednou nečekaně stane Sepp Kuss.
Na tuto informaci se značnou dávkou zvědavosti rozhodně čeká i Tadej Pogačar.
