Opuchlá hlava i nohy. Takhle vypadá běžecký očistec

Šest závodníků původem z Česka a Slovenska dokončilo nejtěžší pouštní závod. Jeho soutěžní etapy měřily 34, 41,3, 37,5, 84,3 a 42,2 kilometrů. Dva z nich – Petr Vabroušek a David Koribský při cestě z ruzyňského letiště odpověděli na pár otázek.
Marthon des Sables 2016

Marthon des Sables 2016 | foto: Facebook Petra Vabrouška

Co vás při závodu nejvíc překvapilo?

Vabroušek: Obtížnost písečných úseků jak v dunách, tak i těch na rovině. Problém je, že pokud člověk nemá váhu do 65 kil, tak se písečné úseky nedají pořádně přeběhnout. Začnete se bořit. To je obrovský handicap. Dokud jsme běželi po pevném podkladu, kamenitém, skalnatém, nebo vrstva písku byla taková, že se od ní dalo odrazit, neměl jsem problém běžet se závodníky z první desítky. V okamžiku, když jsme naběhli do hlubokého písku, jsem se se svojí vahou začal propadat takovým způsobem, že jsem měl problémy s chůzí tam, kde oni běželi. Jakýkoliv písečný úsek mě doslova zastavil. Vybíhal jsem s 11 kg batohem, vypadal jsem mezi nimi jako nosič. Tušil jsem, že s vlastní váhou (bez batohu 80 kg) bude problém. Další je obrovská dehydratace. Zatímco těm padesáti, šedesátikilovým klukům voda, která se tam přiděluje, i při tom rychlém běhu stačí, a ještě jim zbude něco na polití. Mě voda kolikrát vyšla jen tak tak, že jsem se dostal na další kontrolní bod. Úplně nejhorší pak bylo to, že jsme v cíli dostali 4,5 litru vody. Už z etapy jsem byl tak dehydratovaný, že jsem 3 litry vypil během dvou tří hodin a zbylo mi 1,5 litru na dalších hodin dvanáct. Ve vedru v situaci, kdy je člověk dehydratovaný a má se dát dohromady před další etapou, je to problém. Na malou jsem chodil vždycky jen ráno před etapou, při etapě nikdy, ani při té dlouhé (84,3 km) a ani 6 hodin po ní nikdy. Byl jsem strašně dehydratovaný a začalo se to kumulovat. Do volného dne (to měli ti závodníci, kteří dvoudenní etapu dokázali zvládnout za jeden den) i do té poslední etapy jsem se probudil celý opuchlý. Opuchlá byla hlava i nohy. Poslední etapa pro mě byl totální očistec. Od prvního kroku jsem věděl, že hydratace nestačí. Protrápil jsem se na sedmašedesátém místě a bohužel kvůli tomu jsem vypadl z první dvacítky.

Koribský: Pro mě zásadní problém bylo horko. Ne úplně dobře zvládám vysoké teploty. Určitě horko byl největším problémem, zvlášť přes poledne, kdy bylo nejtepleji. Překvapila mě první etapa, která byla svou obtížností jednou z nejnáročnějších v historii závodu (Erg Chebbi, 13 km nejvyšších písečných dun v Maroku). Vedla v obrovských dunách a ve zbytku hrozným množstvím písku. Po prvním úseku na první kontrole jsem si naprosto vyčerpaný musel asi na 5 minut lehnout, zavřít oči a odpočívat. Říkal, jsem si že mám za sebou jen 15 kilometrů z těch celkových 257. Takže jsem se hrozil toho, co bude dál. První etapa byla nejtěžší, navíc jsme běželi s plným batohem.

Co naopak bylo překvapivé v tom příjemném?

Vabroušek: Bylo to tak, jak jsem očekával. Závod se mi samozřejmě líbil, splnil to, co jsem očekával - podívat se na Saharu, vyzkoušet si etapový závod, vyzkoušet si něco nového. Tohle všechno se splnilo vrchovatě. Jenom jsem popravdě řečeno nevěděl, do čeho jdu. Boty jsem měl s hrubým vzorkem na bahno a na kameny. Na písku to byl problém, protože ten písek rozrušovaly. Všiml jsem si, když jsem čekali před startem té Top50, dvě věci. Všichni měli hladké podrážky, jediný já jsem tam měl takové drapáky na nohách. Za druhé všichni měli tak třetinový batoh proti mě.

Koribský: Příjemně mě překvapila organizace, na takovou spoustu lidí to štáb organizátorů má zmáknuté díky zkušenostem z minulých ročníků. I když se stále musí čekat třeba na telefony nebo maily, ale to je v tomhle počtu lidí docela pochopitelné. Příjemně mě překvapila přátelská atmosféra mezi závodníky, všichni se snažili se navzájem podporovat, navzájem se hecovat jak v průběhu závodu, tak v i táboře. Bylo to velice příjemné. Kromě toho mě potěšilo, jak jsem dokázal z velkého kufru o objemu asi 70 litrů naplnit asi 20 litrový závodní batoh. Když jsme to všechno vybalili po příjezdu do tábora ve stanu a začali třídit věci, které s sebou poneseme, vypadalo to beznadějně. Při závodu jsem měl s sebou všechno, co jsem potřeboval, nic zásadního jsem nezapomněl. Docela se mi podařilo přežít tu chemickou stravu (dehydratovaná strava), která mi nedělá dobře. Velice příjemné bylo i to, že nás bylo jen pět – já, Petr Vabroušek, Daniel Palko (Slovensko), Lida Ford (Češka žijící v Londýně), Jozef Podolec (Slovák žijící v Ženevě). Na to, že jsme žili koberci o rozměrech 8 x 3 metry, jsme neměli jsme ani ponorku. V našem stanu vládla totální pohoda.

Jaký máte pocit po návratu?

Vabroušek: Jel jsem si tam pro zážitek, odfajfknul jsem si ho, splnil jsem si ho, jsem spokojený, že jsem to absolvoval. Jsem ale naprosto jistý, že nemám potřebu to absolvovat znovu. Vím, že s mojí velikostí se tam nedá uspět. Pokud se mě přijde zeptat nějaký elitní 80kilový běžec, byť by byl třeba třeba vyšší a na svoji výšku hubenější než já, tak mu řeknu, zapomeň na to! Ušetři si čas, protože tam to všechno byli drobci. Máš příděl vody, 54kilový běžec potřebuje řádově polovinu vody jak 80kilový běžec, ale příděl máte stejný. Zapomeň na to, že bys ho porazil i kdybys běžel nevím jak. Příděl máte stejný a stoupnete na stejný písek. Zažil jsem situaci, kdy jsem na pevném úseku utekl Mexičanovi, Kolumbijci, Angličanům, o hrozně moc. Pak ale přišel dvoukilometrový písčitý úsek po rovině. Zatímco já jsem tam hrnul před sebou písek jako ledoborec, tak oni kolem mě rychle proběhli. Z hlediska nějaké snahy o výsledek jsou to otázky takového zoufalství, bezmoci. Takže nemám potřebu si tímhle projít znovu. Je nereálné, abych zhubl na šedesát, ani bych to nechtěl. Vím, že tohle není závod, který bych mohl vyhrát nebo být v první desítce. Jsem zpátky doma, jsem zdravý, jsem v pohodě a teď se těším na triatlony.

Marathon des Sables

  • web závodu
  • 18. dubna 2016
  • 257 kilometrů marockou pouští

Koribský: Mám radost, že se mi podařilo závod dokončit. Na závod jsem se těšil dlouhou dobu, protože jsem se přihlásil už v prosinci 2014. Mám radost, že mě očividně nic nebolí, že si nevezu domů žádné větší trápení. Kolikrát jsem měl pocit, že si stokrát vymknu kotník, když jsem zakopával nohama o sebe, nejen o kameny, ale i nohou o nohu. Určitě mě už v hlavě padají další myšlenky, co tedy běžecky dál. Jakousi představu mám. Příležitostí na světě je mnoho, ale ono se dá pěkně zaběhat i tady v republice, takže to není o tom, že člověk musí za každou cenu opustit kontinent, aby si pěkně zaběhal. Určitě to ale pro mě byl pro mě to byl běžecký zážitek, protože tenhle sport mám rád. Vezu si takový pocit sebenaplnění z toho, že jsem to dokázal.

Josef Škvor, redaktor deníku METRO, účastník Marathonu des Sables 2013

Autor:
  • Nejčtenější

Zavřela jsem vagínu a už neotevřu. Když ženy žijí bez sexu a nechybí jim

23. května 2024

Premium Stále častěji se můžeme dočíst, že lidstvo se nevěnuje své základní, přirozené potřebě – sexu....

Na nebinaritu nevěřím, říká sexuoložka, která se 30 let věnuje trans lidem

28. května 2024

Rozstřel Jako sexuoložka se už 30 let věnuje trans lidem. Sama se považuje za starou školu a tvrdí, že...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Tetování pořídil ženě bývalý partner bez souhlasu, nyní se ho zbavuje

23. května 2024  8:18

Taylor White bylo pouhých jednadvacet let, když jí partner bez dovolení potetoval obličej...

Silonky jsou passé. Lidé se zasekávají v době, kdy je móda bavila, míní stylistka

27. května 2024

Premium Ze setkání se stylistkou jsem byla hodně nervózní. Julia Silajdžić, která má na Instagramu přes...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Uklízí, vaří, o malého se stará. Jako by byla cikánka, chválil ve Výměně manžel

22. května 2024  21:45

Nejnovější Výměna manželek byla překvapivě klidná, přestože každá rodina vyznává úplně jiný životní...

Biologické hodiny tikají ve 33 letech. Kdy zamrazit vajíčka, radí lékařka

29. května 2024

Premium S neplodností má problém každý pátý pár v Česku. Na vině je řada faktorů, mimo jiné vzrůstající věk...

Žena chtěla zhubnout a vsadila na Ozempic, pak se potýkala s problémy

29. května 2024  8:03

Courtney Kleinebreilová z Arkansasu díky aplikaci léku Ozempic zhubla dvaatřicet kilo. Musela ovšem...

Gynekologická tabu. Sex není povinnost a menstruace trest, vysvětluje lékařka

29. května 2024

Paní doktorko, pomozte mi, ať to není tak nepříjemné – to je věta, kterou gynekoložka Ester...

Šaty od Beckhamové či Lagerfelda? Řetězce lákají na módu slavných návrhářů

29. května 2024

Většina žen občas zatouží po designérském oblečení. Ne všechny jsou však schopné nebo ochotné do...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Žádná tajná bokovka. S manželkou jsme rozvedeni, překvapil Petr Nedvěd

Generální manažer české hokejové reprezentace Petr Nedvěd (52) byl po divoké oslavě zlaté medaile z mistrovství světa...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Zavřela jsem vagínu a už neotevřu. Když ženy žijí bez sexu a nechybí jim

Premium Stále častěji se můžeme dočíst, že lidstvo se nevěnuje své základní, přirozené potřebě – sexu. Nastupující generace...