TEST: Burn to run aneb Zrozena k žehu

Zahoďte čelovky, vraťte se ke kořenům a běhejte přirozeně. Otestovali jsme louč, minimalistické osvětlení, které ve vás probudí ducha našich předků.

Bambusfackel Bali, jak se jmenuje tento typ louče, již na první pohled zaujme svým designem vycházejícím ze staletími prověřeného konceptu univerzálního svítidla pro každodenní potřebu. Zahřeje, usuší propocené prádlo a pomůže s přípravou jídla po náročném běhu. Zažene divokou zvěř, během několika vteřin vás oholí a nikdy vás nenechá samotné. To vše jsou unikátní vlastnosti, o nichž se může čelovkám jenom zdát. Louč toho však nabízí ještě mnohem víc.

Při běhu městem pod lampami je příjemné teplé světlo, které se rovnoměrně rozptyluje do všech směrů, zpestřením jak pro běžce, tak pro kolemjdoucí, vykouzlí na tvářích lidí lehce překvapený, ale pobavený výraz. Spoluběžci vás pak s chutí následují a cítí se být doslova v olympijské formě. A pokud s sebou zrovna žádné spoluběžce nemáte, nezoufejte. S ohněm v ruce budete vždy minimálně tři. Vy, dobrý sluha a zlý pán.

V okamžiku, kdy opustíte komfortní městskou zónu, se projeví drobné nedostatky – kopulový rozptyl světla je sice ve srovnání s ostatními svítidly unikátní, ale přináší nevýhodu v podobě omezeného dosvitu - asi 60 centimetrů. Světlo navíc oslňuje, což se dá vyřešit vhodně umístněným kšiltem (nejlépe nehořlavým) stočeným do strany.

Svítidlo také poněkud kazí běžecký styl – člověk nemůže příliš zapojovat ruce a překážky přeskakuje jen s největší neochotou, raději zpomalí nebo je obejde. Na jelení skoky nebo rychlý běh z a do kopce zapomeňte. Stejně tak bych nedoporučoval běh hustníkem nebo na troud vyschlým prostředím. Běh kolem stodoly nebo stohu by měl být zakázán alespoň místní vyhláškou.

Svítivost výrobce neudává, stejně jako váhu (která se sice s délkou běhu lineárně snižuje, nicméně přeci jen se pronese), osobně ji odhaduji kolem pěti kandel (asi 80 lumenů). Regulace svítivosti není bez servisního zásahu, vyžadujícího jiné svítidlo, možná. Praktické není ani doplňování oleje, sahat na rozpálený kryt bez kožených rukavic nedoporučuje pět z pěti doktorů a hasičů. Navíc, nosit s sebou lampový olej a sirky znamená vzít si na běhání šplouchající batoh (a dávat velký pozor, jakým nápojem se to vlastně při běhu občerstvujete).

Říká se, že nejlepší běžec se pozná tak, že dokáže uhnat antilopu. Jenže, co pak s uhnanou antilopou? Při troše trpělivosti si nad loučí můžete upéct pořádný kus masa a posilnit se tak na další dlouhé kilometry. Louč se tak stává ideálním společníkem na ultrazávody. A pokud už budete vyčerpaní, na konci sil a louč vám v ruce zhasne, můžete se pokusit udělat z přirozeného běhu nadpřirozený let, máchnout zhaslou loučí do vzduchu a zabroukat: Wingardium leviosa!

Druhý pohled: styl vás s čelovkou trápit nebude

Louč jako by do našeho čelovkového seriálu testů vlastně ani nepatřila. Spíše než čelovka je to ručovka. Podobně jako je lidská noha nejdokonalejší nástroj pro běhání (a nejlépe na boso), je lidská ruka nejdokonalejším nástrojem pro držení pořádného klacku.

Louč mě zaujala už svým neotřelým designem. Jakmile jsem ji zahlédl, má první myšlenka byla: "Ergonomie není úplně ideální. Běhat s ní asi nebude úplně nejpohodlnější." Jaké bylo mé překvapení, když se má domněnka potvrdila - běhání s ní opravdu není z nejpohodlnějších. Zvláštností tohoto typu je zcela plynulá regulace světla. Nastavuje se pomocí výšky knotu ještě před zapnutím. Zapíná se jediným ovládacím prvkem, sirkami, které se důmyslně prodávají samostatně.

Velkou výhodou je, že k provozu není potřeba baterie, která v mrazech ztrácí kapacitu. Místo toho se do louče lije lampový olej a ten kapacitu neztrácí ani v těch nejtřeskutějších mrazech. Na druhou stranu, olej při běhu z louče stříká všude kolem. Zapomeňte proto na pokusy o opětovné zapnutí světla v případě samovolného zhasnutí, hrozilo by vám velmi nepříjemné zahřátí.

Při běhu toto svítidlo lehce kazí styl, to ale není tak velký problém. Kvůli slabému světlu si musíte především dávat velký pozor, kam šlapete. Styl je tak poslední věc, která vás trápí. Pokud si pozor nedáte a zakopnete o kořen stromu, můžete si být jisti, že se vám to na stejném místě znovu nestane, neboť místo technické lesní cesty tu bude příště popelavá rovina.

Ačkoli se tato čelovka příliš nehodí ke každodennímu běhání, měl by ji mít ve své běžecké výbavě každý, kdo to s během myslí vážně. Pocit běžce nesoucího olympijskou pochodeň vám totiž žádná jiná čelovka nedá.

Michal Hrabec